Washington/Moskva - Ruští hackeři se pokusili narušit vztahy mezi Spojenými státy a jejich spojenci na Blízkém východě. A uspěli, uvedla televizní stanice CNN na základě rozhovorů s americkými činiteli.
Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a další muslimské země vyhlásily v pondělí blokádu Kataru. Jako důvod uvedly jeho údajnou podporu teroristů.
Saúdskoarabský ministr zahraničí dokonce nevyloučil vojenskou akci proti Kataru, i když podle svých slov doufá, že k tomu nakonec nedojde.
Jak ale píše CNN, záminkou pro konflikt mezi státy Perského zálivu se zřejmě stal hackerský zásah.
Minulý měsíc se objevila na webových stránkách katarské vládní tiskové agentury prohlášení vládnoucího emíra šajcha Tamim bin Hamad bin Chalífa Sáního.
V nich měl vyjádřit pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamás a libanonské radikální hnutí Hizballáh. A navíc taky zpochybňovat, zda americký prezident Donald Trump vydrží ve svém úřadu.
Katar následně oznámil, že stránky jeho agentury Qatar News Agency napadli hackeři.
"Klíčovým problémem bylo, že tyto komentáře vlastně jen nahlas zmínily to, co mnozí dlouhodobě považovali za skutečnou politickou pozici Kataru," okomentoval to na webu britské stanice BBC David Roberts, specialista na Perský záliv z anglické King's College.
Podpořila hackery i ruská vláda?
Podle šéfa katarského telekomunikačního úřadu tento útok kromě katarských úřadů vyšetřuje taky americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jeho britská "sestra", Národní agentura pro boj se zločinem (NCA).
A podle zjištění stanice CNN mají americké tajné služby důkazy, které naznačují, že se do katarské agentury nabourali hackeři z Ruska.
Zatím není jasné, jestli šlo o ruské zločince, nebo dokonce o členy ruských tajných služeb.
Jak ale řekl CNN jeden z amerických představitelů, který si kvůli tajné povaze věci nepřál být jmenován: "V Rusku se toho nestane moc bez schválení tamní vlády." Vycházel při tom z předchozích zjištění amerických tajných služeb.
Boj o moc v Perském zálivu
"Byli jsme po nějakou dobu svědky rostoucího počtu iritujících věcí v regionu a zřejmě to teď vybublalo na povrch," shrnul dění kolem Kataru americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
Katarská vládnoucí rodina, stejně jako Saúdové, patří k většinové, sunnitské větvi islámu, která se cítí ohrožena rostoucím vlivem Íránu - zástupcem menšinové šíitské větve.
Společně s Íránem ale Katar spravuje největší plynové pole na světě, Jižní Pars v Perském zálivu. Proto chce mít s Teheránem dobré vztahy a bere ho jako protiváhu Saúdské Arábie.
S Íránem totiž Saúdští Arabové už déle zápasí o vliv na Blízkém východě a vedou zástupné války v Sýrii a Jemenu. Obvinění z toho, že Katar podporuje organizace spojené s teroristy, je tak jen vítanou záminkou.
Katar navíc podporuje sunnitské radikální uskupení Muslimské bratrstvo, které Saúdská Arábie označila v roce 2014 za teroristickou organizaci. Obvinila ho taky ze snahy svrhnout saúdskou vládnoucí rodinu.
Tisk v Perském zálivu připomíná i svržení egyptského prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013. Ten byl kandidátem Muslimského bratrstva, které nyní brojí proti současnému egyptskému prezidentovi a spojenci Saúdů Abdalovi Fattáhu Sísímu.
Katar některým členům bratrstva poskytuje útočiště.
Vše přitíží i Američanům
Spor Saúdské Arábie a jejích spojenců může zkomplikovat i americkou pozici v Perském zálivu. Spojené státy by chtěly, aby arabské země vytvořily jakési vlastní NATO, bojující proti Íránu a radikálním islamistům.
Navíc mají v Kataru vojenskou základnu Al-Udeid, největší americkou základnu v oblasti.
Právě plány na "arabské NATO" a využití Al-Udeid by mohl současný spor zkomplikovat.
