Poprvé od začátku invaze teď podle agentury Chronicles převažují Rusové, kteří chtějí mír, nad podporovateli války. S vojenskými operacemi na Ukrajině teď bez výhrad souhlasí pouze dvanáct procent Rusů, což je historické minimum.
Průzkum agentura uskutečnila v době, kdy válka na Ukrajině vstoupila do nové fáze. Ukrajincům se letní ofenziva nezdařila a na frontě začala mrazivá zima. Zatímco pozorovatelé očekávají dlouhou válku, Vladimir Putin nařídil navýšení maximálního počtu vojáků v armádě o 170 tisíc mužů. Kyjev předpokládá, že Rusové budou v následujícím období stupňovat svůj tlak.
Pokud by se Putin nyní rozhodl zahájit mírové rozhovory bez dosažení svých cílů na frontě, podpořilo by ho v tom 40 procent dotazovaných. Navíc o 14 procentních bodů klesl počet Rusů, kteří by nesouhlasili se stažením vojsk bez dosažení vojenských cílů, uvádí průzkum Chronicles. Jinými slovy: chtějí klid zbraní a vítězství už pro ně není priorita. Mírové rozhovory však nyní oficiálně nechce Kreml ani Kyjev.
"Nevyloučil bych, že podpora mírového řešení konfliktu na Ukrajině bude v Rusku růst. Vlastně v mezích statistické chyby roste každý měsíc," vysvětluje pro Aktuálně.cz novinář žijící v Rusku Jiří Just. Také říjnový průzkum výzkumného centra Levada ukázal, že by až 70 procent Rusů podpořilo okamžité zastavení bojů na Ukrajině. Na rozdíl od šetření Chronicles však ukazuje paradox ruských postojů, které si na první pohled protiřečí.
Mírová jednání podporují Rusové většinou pouze v případě, že by si Moskva mohla nechat svá dobytá území, tedy celistvý pás jižní a část východní Ukrajiny. Čtvrtina dotazovaných pak věří, že by invaze měla pokračovat. "U Rusů je to spíš tak, že si samozřejmě přejí mír, ale nikoliv z pozice, že si uvědomují neúspěchy nebo přestávají důvěřovat Kremlu. Nemohou nevidět dopady války, mezi které patří ekonomické problémy, smrt blízkých na frontě nebo mezinárodní izolace," nastiňuje Just.
Rusové jsou stále chudší
Podle Chronicles jsou Rusové skutečně méně ochotní věřit propagandě Kremlu o invazi na Ukrajinu. Vliv na to má i finanční tíseň způsobená západními sankcemi. Vůči nim sice ruská ekonomika prokázala určitou odolnost, nicméně analytici očekávají, že s pokračující válkou budou jejich dopady citelnější. Tento trend ostatně ilustrují i sociologové z agentury Chronicles.
Výzkum prováděli mezi skupinou 1600 Rusů. Když se jich v listopadu ptali, zda se v důsledku války potýkali s finančními obtížemi - například ztrátou zaměstnání, nižším příjmem nebo nutností omezit nákup potravin kvůli inflaci -, každý ekonomický problém snížil míru deklarované "podpory" invaze přibližně o osm procentních bodů. "Vidíme, že lidé jsou stále chudší a že to ovlivňuje jejich pohled na válku," potvrzuje ruský opoziční politik a zakladatel agentury Chronicles Alexej Minjajlo.
Kromě toho se podle průzkumu výzkumného centra Levada o osm procentních bodů snížil počet lidí, kteří se domnívají, že Rusko v invazi postupuje správným směrem. O čtyři procentní body pak vzrostl počet těch, kteří se domnívají, že "speciální operace" probíhá neúspěšně. Poprvé také mezi Rusy převažuje názor, že se oficiálním režimním informacím o invazi nedá věřit.
Podle sociologa Minjajla se lži Kremlu, že se ruská ekonomika se sankcemi vyrovnává, míjí s realitou cen, které Rusové vidí. "Televize jim možná řekne, že se ekonomice daří, ale pak přijdou do obchodu a uvidí, že ceny za půl roku vzrostly o deset procent," říká.
Dá se věřit průzkumům?
Nedávno navíc Vladimir Putin oznámil výrazné zvýšení vojenských výdajů. Příští rok na armádu půjde přibližně 30 procent ruského rozpočtu. Sociologové z agentury Chronicles zjistili, že už při současném zbrojení téměř polovina Rusů pocítila snížení rodinných příjmů. Téměř třetina pak uvedla, že jim chybí základní věci jako léky.
Průzkumy veřejného mínění v autoritářském Rusku, jak upozorňuje šéf výzkumného centra Levada Denis Volkov, je však potřeba brát s rezervou. "Neukazují, co si lidé myslí, ale co jsou ochotni říci a jak jsou připraveni vystupovat na veřejnosti," uvádí sociolog pro americký časopis The New Yorker. V Rusku navíc platí přísné zákony, které postihují jakoukoli kritiku války, a mohou tak ovlivnit i výsledky průzkumů.
Mnozí lidé mají strach odpovědět, pokud je jejich názor v rozporu s kremelským režimem. "Je nutné se ptát oklikou. Děláme si průzkumy pravidelně, ale nikdy se nemůžeme zeptat na přímo, protože by v takovém případě většina Rusů otázku přeskočila," komentuje to pro Aktuálně.cz Maria Pevčichová, šéfka antikorupčního hnutí vězněného opozičníka Alexeje Navalného.
Video: To, co sledujeme, je možná poslední křeč Ruska, tvrdí Jan Šír (11. 11. 2023)
