Výpadky zasáhly statisíce lidí v Moskvě a okolí, Petrohradu nebo Jekatěrinburgu. Stovky domů trpí bez tepla i teplé vody ve městech Saratov nebo Perm. V Rusku přitom uhodily velmi silné mrazy, teploměr někde spadl až k pětadvaceti stupňům pod nulou. V některých místech přestaly fungovat zastaralé a neudržované kotelny a rozvodny.
Někteří lidé na ruských sociálních sítích k tomu podotýkají, že podobné problémy se objevují každou zimu, ale v místech, která nejsou tak hustě osídlena. Tentokrát ale výpadky zasáhly i okolí nebo okrajové části dvou největších ruských měst - Moskvy a Petrohradu.
Informace o dění v Rusku nejde zcela ověřovat, ale podle dostupných informací má největší problémy stopadesátitisícové město Podolsk, vzdálené jen 150 kilometrů od Moskvy. Obyvatelé tam jsou bez tepla už od 4. ledna.
Postižené jsou i čtvrti na okraji Moskvy a desítky vesnic v Moskevské oblasti. Některé okresy v Leningradské oblasti a také region podél finské hranice. Ruská televize přitom vedle informací o tom, jak jsou Ukrajinci bez tepla, odvysílala také zprávu o tom, jak je Finsko v krizi a kvůli mrazům tam prudce zdražuje elektřina. Moskva předloni rozpoutala válku na Ukrajině, tuto i loňskou zimu zesílila útoky na její infrastrukturu. Od rozpoutání agrese se také výrazně snížil dovoz plynu z Ruska do Evropské unie.
V ruské televizi se také objevily zprávy o prvních zatčených kvůli výpadkům tepla. Policie si přišla pro zástupce starosty v Podolsku Romana Rjazanceva. Oficiálně ho podezírá z toho, že věděl o závadách a neučinil nic pro jejich odstranění. Policisté zatkli také provozního hlavní kotelny v továrně na výrobu nábojů v Podolsku Alexandra Čikova, napsal ruský deník Kommersant. Dobrovolníci do města distribuují přikrývky a přenosné radiátory.
Podolsk přitom dva týdny před začátkem výpadků dostal ruskou státní cenu za efektivní řízení zdrojů a finanční stabilitu, připomněl tamní exilový server Meduza.
V Penze jižně od Moskvy v úterý prasklo potrubí, a bez tepla a teplé vody se tak ocitla i místní nemocnice. Ve městě Dmitrov blízko metropole zůstala jedna čtvrť bez tepla poté, co zkolabovala kotelna, údajně rekonstruovaná loni v létě.
Naposledy mělo Rusko tak velké problémy s nedostatkem tepla v roce 2001, když na Dálném východě klesly teploty až k minus šedesáti stupňům Celsia.
Ruský architekt Pjotr Ivanov řekl listu The Moscow Times, že části městské infrastruktury v Rusku jednoduše překračují svoji životnost. "Pokud se před deseti lety rozpadaly domy postavené v éře Nikity Chruščova, nyní přišla doba, kdy kulminuje rozpad staveb z doby Leonida Brežněva," popsal. Brežněv vládl jako generální tajemník komunistické strany v letech 1964 až 1982.
Problémy přiznal i mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. "Vyvodí se takové závěry, aby se v místech, která jsou z pohledu zchátralosti nejzranitelnější, co nejdříve vyměnila infrastruktura," prohlásil mluvčí.
