"Kromě 200 bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů. Pět superhrdinů," uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj na svém webu, kde zmínil kromě Prokopenka i Svjatoslava Palamara, Oleha Čomenka nebo Serjihe Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců.
Na záběrech je Prokopenko viditelně unavený a skleslý. "Pane prezidente, mám se dobře, zdravotní stav je uspokojivý," hlesne do mikrofonu Prokopenko při spojení se Zelenským. Po znatelné odmlce poděkuje hlavě státu za propuštění. O tom, jak se k němu Rusové chovali během čtyřměsíčního vězení, ale zatím mlčí.
"Emoce jsou prostě ohromující. Vyjadřuji vám vděčnost od všech mariňáků, kteří bránili Azovstal. V budoucnu, až se vzpamatuju, řeknu vše, co mám na srdci," nebyl o moc sdílnější další z obránců, velitel 36. brigády námořní pěchoty, Serhij Volynskij.
Propuštění ukrajinští velitelé stáli v čele několikatýdenního ukrajinského odporu ve strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám. "Ukrajina se dohodla s Tureckem - mluvil jsem o tom s prezidentem Erdoganem -, že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války," uvedl Zelenskyj.
Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk.
Ukrajina tvrdí, že se pluk reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady před časem označily pluk za teroristickou organizaci.
