Před dvěma týdny Putin schválil dekret, který povoluje rozšíření ozbrojených sil o 137 tisíc vojáků. Takový počet je ale nereálný. "Rusko má jen velmi málo možností, jak získat rychle tolik vojáků," řekl francouzské stanici France 24 Jeff Hawn, odborník na ruskou armádu z amerického výzkumného centra New Lines Institute.
Ruská armáda nyní hledá na pestrých místech a snaží se rekrutovat nové dobrovolníky i přes státní podniky nebo dráhy. Aby splnily zadání Moskvy, chtějí například ruské státní železnice přesvědčit 10 tisíc svých zaměstnanců, aby odešli bojovat na Ukrajinu, uvedl ukrajinský generální štáb.
Podle serveru The Kyiv Independent dostávají smlouvy na půl roku a příslib 5100 dolarů měsíčně (v přepočtu 125 500 korun). Britský list The Times dodává, že mladým mužům v Nižním Novgorodu je nabízena jednorázová prémie a více než dvojnásobek průměrného měsíčního platu, pokud nastoupí na šest měsíců.
V Petrohradě a Moskvě se jim úřady chystají nabídnout čtyřnásobek průměrného měsíčního platu. Zda jim stát bude schopen zaplatit, ale zůstává nejasné.
Rusko stále oficiálně nevyhlásilo válku Ukrajině a v útoku se tak musí spoléhat na svou běžnou armádu, kterou tvoří na 280 tisíc mužů a žen, z nichž asi 180 tisíc bylo posláno na Ukrajinu. Podle odhadů britských zpravodajců, které potvrzují i americké úřady, padlo v bojích okolo 20 tisíc z nich. To ale znamená, že pokud se započtou i vážně ranění, mohou skutečné ztráty dosahovat až 80 tisíc, shrnuje v analýze deník The Times.
Někteří vojáci odmítají rozkazy
Britské ministerstvo obrany navíc o uplynulém víkendu informovalo, že ruské jednotky jsou vyčerpané a vojáci přestávají poslouchat rozkazy. Nejen že bojují na frontě, ale řada z nich podle stížností nedostává ani řádně zaplaceno. Vojákům podle britských úřadů chybí i kvalitní uniformy, zbraně nebo jídlo.
Přitom právě teď by Kreml potřeboval více vojáků. Ruské jednotky postupují pomaleji a opatrněji než před několika měsíci. Řada vojáků se musela přesunout z Donbasu blíže k Chersonu, na který nyní útočí Ukrajinci a snaží se vytlačit asi dvacet tisíc Rusů za řeknu Dněpr. Ti se snaží udržet 2400 kilometrů dlouhou frontu.
Na konci srpna Kreml poslal na frontu zcela nový 3. armádní sbor. Ten ale podtrhnul problémy armády. Záložníci mají za sebou jen několik týdnů výcviku a místo původních 18 tisíc se podařilo přemluvit a motivovat jen asi 15 tisíc mužů, i přes velké výhody a slíbené finanční odměny.
Už v dubnu americký vojenský analytik Michael Kofman uvedl, že Rusko vede "velkou konvenční válku mírovými silami". V řadách ruské armády jsou hlavně mladí muži z okrajových oblastí země, pro které je narukování jednou z mála možností, jak se vymanit z chudoby.
"V téhle válce za Kreml v podstatě bojují dobrovolníci, lidé z velmi chudých regionů a měst, kteří nejsou etnickými Rusy. Nepochází z Moskvy nebo Petrohradu, ale z Dagestánu a Udmurtska," uvedl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz expert na Rusko Mark Galeotti.
Ne mobilizaci
Rusko se podle amerického Institutu pro studium války (ISW) snaží vyhnout mobilizaci. To by podle oslovených odborníků mohla být pro Putina konečná. "I při veškeré podpoře to Rusové vnímají tak, že válka na Ukrajině je prostě věcí armády. Kdyby se to ale mělo týkat všech, tak by reakce byla negativní, odmítavá," řekl Aktuálně.cz profesor komparativní politologie na Evropské univerzitě v Petrohradu Grigorij Golosov.
"Víte, když se v Rusku někoho ptají, zda podporuje vojenské akce na Ukrajině, obvykle odpovídá: Ano, podporuji. Ale kdyby se zeptali, jestli by sám šel bojovat nebo zda by souhlasil s tím, poslat do války své děti nebo blízké, tak by upřímně odpověděl, že ne," dodává Golosov.
Podle Galeottiho si Putin tento problém uvědomuje. Nechce, aby obrovský počet mrtvých vojáků dopadl i na etnické Rusy, kteří žijí v Moskvě nebo dalších velkých městech. "Kdyby začala mobilizace, byla by bolest z války rozprostřena mnohem rovnoměrněji po celém Rusku a stejně tak i případné nepokoje," míní výzkumník.
Navíc aby mohl Putin vyhlásit mobilizaci, musel by uznat, že se jedná o válku, a přestat invazi na Ukrajinu označovat za "speciální vojenskou operaci". Galeotti i Golosov se shodují, že se k tomuto kroku může Putin uchýlit, pokud nebude mít na výběr. Válka na Ukrajině už je totiž natolik krvavá, že si ji nyní ruský prezident nemůže dovolit prohrát.
