Stockholm/Helsinky – Dobrý soused je ten, který není v NATO. Toto přesvědčení dává Rusko více než kdy dříve najevo Švédsku a Finsku.
V době, kdy chce Severoatlantická aliance do východní Evropy poslat čtyři vojenské prapory a Rusko naopak vybuduje tři divize na svých západních hranicích, přibývá v debatě o zachování neutrality dvou skandinávských zemí emocí.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden pohrozil "vojensko-technickými opatřeními na severních hranicích" v případě, že se obě země rozhodnou stát členy Aliance.
"Jedna věc je mít neutrální přátele na severu. Druhá mít sousedy, kteří jsou členy Severoatlantické aliance," uvedl Lavrov v rozhovoru pro švédský deník Dagens Nyheter.
Finská vláda si nechala vypracovat expertní analýzu o tom, co by se stalo, kdyby stát, který má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, rozšířil řady NATO.
Šedesátistránková zpráva pro finského premiéra Juhu Sipilu předpovídá, že konec finské neutrality by měl dopad na rusko-finský obchod. Pro Finy je přitom Rusko důležitým ekonomickým partnerem.
Politické a ekonomické reakce by byly silné, zejména v tranzitní fázi. "Rusko by nepoužilo sílu, ale některé jeho reakce je těžké předvídat," uvádí se v dokumentu, ze kterého citují finská média.
Oficiálně se zatím Stockholm ani Helsinky do Aliance nechystají. Ve Švédsku je podpora takového kroku o něco větší než ve Finsku, kde podle posledního průzkumu je pouze 22 procent obyvatel pro a 55 procent proti.
Švédský premiér Stefan Löfven se ale tento týden neudržel a prohlásil, že "Švédsko nezajímá, co si Rusko myslí ohledně jeho vstupu do NATO". "Nepotřebujeme znát ruské názory k tomu, abychom se rozhodovali," prohlásil švédský politik.
Cituje analytika Švédské agentury pro obranný výzkum (FOI) Frederika Westerlunda. Ten tvrdí, že situace se může zkomplikovat v budoucnosti, protože Arktida a oblast kolem severního polárního kruhu je bohatá na přírodní zdroje. Může se tak stát strategicky velmi důležitou.
(Experti předpokládají, že v Arktidě a okolí se nacházejí velká naleziště ropy a plynu, na která si může činit nárok několik zemí. Kromě Ruska a skandinávských států i Kanada a USA.)
"Bývalý náčelník generálního štábu ruské armády loni řekl ve Finsku, že členství Finska v NATO možná nebude pro Rusko hrozbou, ale nebezpečím určitě," tvrdí Westerlund.
Moskva velmi negativně reagovala na dohodu o vstupu Černé Hory do Aliance a nadále zásadně odmítá připojení Ukrajiny a Gruzie. Námluvy Švédska a Finska s NATO by znamenaly další problémy ve vztazích Aliance s Ruskem.
Rusko často ostře kritizuje pobaltské republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Obavy z toho, že by se opakoval ukrajinský scénář a ruští vojáci se v těchto zemích objevili s tím, že chrání ruskojazyčnou menšinu, jsou však momentálně malé.
Estonský premiér Taavi Roivas nedávno řekl, že pravděpodobnost ruské invaze do Estonska je zhruba stejná jako do Velké Británie.
