Mitkova kariéra dostala v jeho osmasedmdesáti letech nečekaný obrat. Je obžalován z velezrady a hrozí mu dvacetileté vězení.
Obvinění ze špionáže se tentokrát netýká Spojených států nebo nějaké západoevropské země, ale Číny. Mitko tam často jezdil přednášet na univerzitu v přístavním městě Ta-lien, tématem jeho přednášek byla hydroakustika.
Obžaloba však tvrdí, že čínským tajným službám předal dokumenty o zachycování signálů ponorek. Dokumenty, které jsou v Rusku v režimu přísně tajné. Ruská Federální a bezpečnostní služba (FSB) provedla u Mitka domovní prohlídku a odnesla některé jeho poznámky.
78-летний глава Арктической академии наук Валерий Митько подозревается в продаже китайским спецслужбам секретной информации о российских подводных лодках. Сам ученый говорит, что всего лишь читал лекции в Даляньском морском университете в Китае.https://t.co/idxersv8eo
— Meduza (@meduzaproject) June 15, 2020
"Dvakrát ročně jezdil do Číny, ale nepředával nikomu žádné tajné materiály. V obžalobě se ani konkrétně nespecifikuje, o jaké materiály jde," řekl ruským novinářům Mitkův advokát Ivan Pavlov.
Mitko je vyšetřován v domácím vězení, které má nařízené minimálně do 10. října. "Nebyl zadržen a převezen do vazby vzhledem k věku a zdravotnímu stavu. V minulosti prodělal tři infarkty," napsal ruský deník Kommersant.
Přátelé, nebo soupeři?
Čína obvinění nekomentovala, nejde ale o první podobný případ. Před čtyřmi lety poslal ruský soud na sedm let do vězení vesmírného výzkumníka Vladimira Lapygina za to, že Číňanům předal tajné informace o ruské letecké technice. Shodou okolností vyšel na svobodu před několika dny, zbytek trestu mu soud prominul.
Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching prezentují současné vztahy mezi svými zeměmi a vládami jako výborné. Na konci loňského roku začal ruský plyn proudit novým plynovodem Síla Sibiře do Číny a objem obchodu mezi oběma státy roste.
Nicméně v některých oblastech jsou největší a nejlidnatější země světa rivaly. Kupříkladu právě v Arktidě, kde si obě dělají nárok na rozsáhlá území s možná velkými, ale dosud neprobádanými nalezišti ropy a zemního plynu.
Částečně také v Africe, kde Čína už dvě desítky let investuje v řadě zemí především do těžby surovin. Rusko se ji tu snaží dohnat. Loni v říjnu uspořádal Vladimir Putin v Soči první rusko-africký summit, kde sliboval obrovské investice. Čína taková fóra na nejvyšší úrovni pořádá již dlouho.
Rusům vadí čínské kopírování jejich zbraní. Neustávají spekulace, nakolik Moskva souhlasila například s tím, že čínský letoun J-11 je v podstatě předělávkou ruského Suchoje Su-27.
Napětí mezi oběma zeměmi se objevilo letos i v souvislosti s pandemií koronaviru. Ruská vláda nařídila hned na začátku přísnou karanténu pro čínské občany a studenty v Rusku, což čínské velvyslanectví v Moskvě označilo za neadekvátní reakci.
Zlepšení až s Gorbačovem
Ještě v dobách Sovětského svazu se oba státy utkaly v krátkém, ale intenzivním vojenském konfliktu - v roce 1969 na řece Ussuri a na ostrově Damanskij. Vztahy se zlepšily až po příchodu Michaila Gorbačova do Kremlu v polovině 80. let minulého století.
Současný prezident Putin se zejména ekonomicky orientuje na Čínu poté, co Evropská unie a USA přijaly proti Rusku v roce 2014 sankce kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině.
