"Nepřistoupíme na žádné ústupky. To je zcela mimo hru," upozornil Rjabkov. "Jsme zklamáni signály, které v posledních dnech přicházejí z Washingtonu, ale také z Bruselu (kde sídlí NATO)," poznamenal.
Podle západních zemí Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků a chystá invazi. Kreml to popírá a předložil sérii bezpečnostních požadavků, mezi něž patří například závazek, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.
Spojené státy jsou podle sobotních vyjádření nejmenovaných vládních činitelů ochotny jednat s Ruskem o recipročním omezení vojenských cvičení ve východní Evropě a o omezení možného rozmísťování raket v oblasti. Nehodlají však Rusku nabízet snížení své vojenské přítomnosti ve východní Evropě, což Moskva požaduje.
Jakákoli dohoda bude ze strany USA podmíněna tím, že Moskva ukončí hrozby vůči Ukrajině a neudělá žádné rozhodnutí v tomto směru bez souhlasu Ukrajiny a NATO, řekli médiím činitelé administrativy prezidenta Joea Bidena.
Šéf Bílého domu již dříve hrozil Rusku, že pokud Ukrajinu napadne, uvalí na něj USA bezprecedentní sankce. Vyloučil však, že by kvůli tomu Spojené státy vysílaly na východ Evropy svoje vojáky.
Zástupci USA, Ruska a NATO chystají na příští týden několik jednání. Po pondělním setkání Rjabkova a Shermanové povede ve středu Rada Severoatlantické aliance rozhovory se zástupci Ruska. Na čtvrtek se chystají jednání pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Šéf americké diplomacie Antony Blinken v pátek prohlásil, že je ještě možné diplomatické řešení nynější krize. Strategií Ruska je však podle jeho názoru přijít se "seznamem absolutně nepřijatelných požadavků" a po jejich odmítnutí tvrdit, že druhá strana nespolupracuje.
