Pro Rusko je výroba dopravních letadel nejen otázkou prestiže nebo komerčních zisků. Mnohé odlehlé končiny jsou zcela závislé na leteckém spojení. Rusko je natolik velké, že spojení jen pozemní dopravou nepřipadá v úvahu.
"V sovětské éře jsme byli konkurenceschopní a já jsem stoprocentně přesvědčen, že můžeme být i nyní," řekl na konci října šéf korporace Rostěch Ivan Čemezov. Ruské senátory ujišťoval, že ruský letecký průmysl dokáže konkurovat firmám Boeing a Airbus.
Čemezov mluvil v 973. den od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, za což západní státy na Rusko uvalily sankce. Jejich dopady jsou tak vážné, že OAK, která je součástí Rostěchu, není kvůli sankcím s to vyrábět dopravní letadla.
Zmíněných sedm letadel, které Rusko vyrobilo po rozpoutání války proti Ukrajině, jsou letouny SuperJet 100. Dokončeny byly ještě z předválečných zásob, píše BBC a odvolává se na údaje dostupné na internetu. Oficiální rejstřík civilních letadel je neveřejný.
Kromě zmíněných superjetů byly vyrobeny ještě dva prototypy, a sice Il-96-400M a Il-114, které se ale používají jen při zkouškách.
V roce 2009 se v Rusku vyrobilo 11 dopravních letadel, v roce 2020 jich bylo 12 a o rok později 13, včetně jednoho zkušebního letounu MS-21. To sice nestačilo na konkurenci největším výrobcům na světě, ale stačilo to k udržení a rozvoji ruského leteckého průmyslu.
V reakci na západní sankce ruská vláda přijala v červnu 2022 program rozvoje odvětví do roku 2030. Ambiciózní program počítal s výrobou 14 letounů do konce roku 2022, pak 25 letadel v roce 2023 a 69 letadel v letošním roce. Prakticky okamžitě ale program začal váznout a termíny dodávek letadel se už dvakrát musely posunout do příštích let. Spolu s tím se snížily i počty letadel.
Jak BBC řekl zdroj z odvětví, který si nepřál být jmenován, ve skutečnosti program od začátku nikdo nebral vážně, ale jen jako "pilulku" na uklidnění nervů ve vládě a "imitaci činnosti", jakkoli možná "někde nahoře" si mohli představovat, že vše půjde podle plánu a do roku 2030 se vyrobí 1036 letadel.
Výroba by se měla opírat o regionální superjety ve verzi SSJ-New, s ruskými díly místo dovážených, a MS-21 určené na střední vzdálenosti. Zatím se ale nepodařilo získat osvědčení pro ruské motory k superjetům, nemají je ani letadla MS-21 s ruskými motory. Letouny sice vznikly v Rusku, ale s množstvím zahraničních dílů, které je nezbytné nahradit, a tak si nikdo podle BBC netroufá odhadnout, kdy jejich výroba skutečně začne.
Rusko proto počítá i s výrobou letadel vyvinutých ještě v Sovětském svazu, jako je dálkový Il-96-300 a Il-214 určený pro střední vzdálenosti. Jsou sice zastaralé, ale Rusko nemá jinou možnost, jak nahradit flotilu zahraničních letadel. Pro ty nejmodernější je prakticky nemožné sehnat náhradní díly, a tak se třeba Aeroflot chystá znovu uvést do provozu letouny Boeing 747, původně odepsané jako neefektivní.
Největší problém má Rusko podle BBC s dopravními letouny pro místní linky v regionech. O tuto dopravu se měly postarat letouny Il-114 a český L-410, pokládaný před vypuknutím války za spásu regionálních aerolinek. Jejich výroba v Rusku ale v nejbližších letech sotva začne. Problémem je také udržet v chodu letouny zahraniční výroby, kterých na jaře 2022 bylo 738 z celkového počtu 1101 dopravních letounů v Rusku.
