O možné výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, který by měl vést ze západní Sibiře na sever Číny, mluví Gazprom a čínský PetroChina už několik let. O výstavbě hovořil i ruský prezident Vladimir Putin s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, když se potkali letos v květnu v Pekingu.
Putin stavbu plynovodu představil i jako jeden ze svých požadavků na zemi, se kterou navzdory invazi udržuje pevné a přátelské vztahy a která ruské počínání na Ukrajině nikdy neodsoudila.
I přes optimistickou rétoriku, kdy z Kremlu znělo, že k dohodě dojde v "blízké budoucnosti", je nyní zřejmé, že v následujících čtyřech letech práce na více než dva a půl tisíc kilometrů dlouhém plynovodu nezačnou. Stavba by totiž musela procházet Mongolskem. Vláda, která v polovině srpna uzavřela rozpočet na další čtyři roky, s tím ale nepočítá, uvádí Rádio Svobodná Evropa.
"Vyjednávací síla Moskvy je mnohem slabší, než tomu bylo v předchozích desetiletích s bývalými satelitními státy Sovětského svazu," vysvětluje pro Aktuálně.cz David Gardáš, sinolog z projektu Sinopsis. O tom, že Kreml ztratil se začátkem invaze silnou vyjednávací pozici, mluví i zdroje Financial Times obeznámené s vyjednáváním. Peking prý podpis dohody zastřešuje tvrdými požadavky - například chce brát jen zlomek plynu, než kolik je plynovod schopen doručit, nebo chce za plyn platit tolik, kolik platí Rusové. Jejich domácí spotřebu přitom dotuje ruský stát.
"Čína věří, že čas je na její straně. Má prostor počkat, aby z Rusů vymáčkla co nejlepší podmínky," myslí si ředitel Carnegieho střediska Alexander Gabujev, který se zabývá euroasijským regionem a Ruskem. "Plynovod lze postavit poměrně rychle, protože plynová pole jsou již rozvinutá. V konečném důsledku Rusové nemají žádnou jinou možnost, jak tento plyn prodat," dodává.
Gardáš se domnívá, že pokud a až na projekt dojde, bude to s největší pravděpodobností za podmínek diktovaných Čínou.
Ruské ztráty kvůli sankcím
Rusko kvůli omezení dodávek do Evropské unie, která nákup suroviny zastavila po začátku invaze na Ukrajinu, přišlo jen loni o 630 miliard rublů (v přepočtu 155 miliard korun). Plynovod do Číny by při plné kapacitě, dosahující 50 miliard metrů krychlových, mohl nahradit polovinu příjmů, o které Rusko s Evropou přišlo, uvádí Financial Times.
Očekávané výnosy Gazpromu na rok 2029, kdy by mohl být podle původního plánu plynovod dostaven, tak budou téměř o patnáct procent nižší, cituje z odhadů ruské banky Financial Times.
"Je zcela normální, že každá strana hájí své zájmy. Jednání budou pokračovat, protože představitelé obou zemí k tomu mají politickou vůli, a obchodní otázky se budou dále řešit. Nepochybujeme o tom, že všechny potřebné dohody budou uzavřeny," uvedl v červnu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Tvrdá vyjednávací pozice Číny
Čína je třetím největším odběratelem zemního plynu na světě. Kromě Ruska jej získává i z Myanmaru, Střední Asie, především z Turkmenistánu, dále z Kataru nebo Austrálie. Přesto pro ni Rusko zůstává důležitým dodavatelem a mezi lety 2021 a 2023 zdvojnásobilo objem komodity posílané do Číny přes plynovod Síla Sibiře 1.
"V lednu až červenci tohoto roku byl největším dodavatelem do Číny Turkmenistán, který vyvezl plyn v hodnotě 5,67 miliardy dolarů (v přepočtu 128 miliard korun) a nechal za sebou Rusko s hodnotou 4,69 miliardy dolarů (106 miliard korun)," popisuje sinolog.
"Ve zkratce: Čína má možnost vyjednávat díky diverzifikaci zdrojů a nic jí nebrání v tom, aby si počkala a vyjednala velmi tvrdý obchod," uzavírá Gardáš.
