Foto: Reuters

Sýrie

V září 2015 Rusko zahájilo letecké údery v Sýrii. O pomoc Moskvu požádal tamní diktátor Bašár Asad, s nímž má ruský prezident Vladimir Putin dobré vztahy. Zapojení Ruska do značné míry ovlivnilo poměr sil ve prospěch režimu. Útoky v Sýrii Rusko zesílilo, když se na konci října 2015 v Egyptě zřítil ruský letoun Airbus A321 mířící z letoviska Šarm aš-Šajch do Petrohradu. Katastrofu nepřežil nikdo z 224 lidí na palubě. K útoku se přihlásila radikální organizace Islámský stát (IS). V březnu 2017 ruské velení oznámilo, že v Sýrii působí i speciální síly, které mají navádět letectvo a likvidovat povstalecké velitele. IS byl v Sýrii poražen v březnu 2019, ale skupiny s vazbami na tuto organizaci jsou v zemi stále činné.

Cílem útoků ruských sil nejsou jen pozice radikálů z Islámského státu a Fronty dobytí Sýrie (bývalá An-Nusra), která je napojená na teroristickou síť Al-Káida. Syrská opozice totiž viní Rusko z toho, že útočí i na opoziční skupiny, mezi nimi i na ty, s nimiž spolupracují Spojené státy, které bojují společně se Syrskými demokratickými silami (SDF) vedenými Kurdy. Podle zprávy syrské pobočky organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) z roku 2020 zahynulo v Sýrii 264 ruských vojáků a příslušníků ruských bezpečnostních agentur.