Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov ve středu řekl, že Moskva doufá, že se Kurdové stáhnou. Dodal, že kontrola nad zařízeními k těžbě ropy na východě země by se měla vrátit do rukou Damašku. Spojené státy, které stahují své vojáky ze severní Sýrie, zvažují, že v blízkosti ropných polí nechají část svého kontingentu.
Rusko postupuje podle dohody, kterou v úterý dojednali prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že Ankara důvěřuje Rusku, co se týče plnění dohody o bezpečnostní zóně, ale menší důvěru má v syrský režim. "Rusko je odhodláno (dohodu plnit), ale co se (syrského) režimu týče, tam plnou důvěru nemáme. Nemohl by začít spolupracovat s YPG? Je to možné," řekl ministr.
Ankara YPG řadí k teroristům a zahájila kvůli jejich přítomnosti u hranice 9. října ofenzivu v severní Sýrii. Podle dohody se oddíly mají do šesti dní stáhnout 30 kilometrů od hranice, a umožnit tak zřídit zónu, do níž se z Turecka začnou vracet syrští uprchlíci.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mezitím uvítal zlepšení situace v Sýrii a líbí se mu německý návrh na zajištění mezinárodního dozoru v bezpečnostní zóně, která má vzniknout v Sýrii podél jižní turecké hranice. Stoltenberg o ní hovořil s německou ministryní obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou a ministři zemí NATO hodlají jednat o tom, zda do ní zapojit i alianční síly.
Americký přesun k sousedům
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale během dne naznačil, že USA povzbuzují Kurdy, aby od turecké hranice neodcházeli, a vyzývají je, aby se postavili turecké armádě. Peskov k tomu řekl, že USA zrazují své mnohaleté spojence, a Kurdům vzkázal, že budou-li proti Turecku bojovat, turecká mašinerie je rozdrtí.
YPG se podílely na boji proti teroristům z Islámského státu a byly v tom spojenci Američanů. Prezident Donald Trump dal na začátku října pokyn ke stažení amerického kontingentu ze Sýrie, čímž Turecku invazi usnadnil. Američané se stahují do sousedního Iráku, který ale nedal povolení k jejich rozmístění.
Americký ministr obrany Mark Esper nyní jedná v Iráku a tamní ministr obrany Nadžáh Šammarí po setkání s ním řekl, že Američané Irákem jenom projíždějí a do čtyř týdnů jej opustí. Zamíří prý do Kuvajtu, Kataru nebo USA.
Zatímco Ankara ponechává otevřenou možnost obnovy bojů proti Kurdům, kritika Turecka za jeho postup trvá. Ke kritikům se řadí i Česká republika, jejíž Poslanecká sněmovna tureckou invazi považuje za porušení mezinárodního práva. K tomuto stanovisku se ve středu připojil také prezident Miloš Zeman.
Evropský parlament chce prosadit škrty financí pro Turecko a zmrazit Ankaře 100 milionů eur (téměř 2,6 miliardy korun). Jedním z důvodů je ohrožování regionální stability ze strany Turecka.
