Zapálené auto, rvačky a zabavené zbraně. Konflikt Turků s Kurdy se přelévá do Německa

Martin Novák Martin Novák
23. 10. 2019 15:15
Německá policie je ve střehu kvůli ofenzivě, kterou Turecko 9. října zahájilo proti Kurdům v Sýrii. Německo má velkou komunitu Turků a Kurdů, stejně tak i dlouhou historii střetů mezi příslušníky obou komunit v německých městech.
Německá policie, ilustrační foto.
Německá policie, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Zhruba 2,5 milionu lidí pocházejících z Turecka nyní žije v Německu. Z toho více než půl milionu má kurdské kořeny.

Zatím nedošlo k žádnému žhářskému útoku na turecké kulturní centrum, turecký konzulát nebo jakoukoliv budovu spojenou s Ankarou. Policie ale musela řešit několik závažných konfliktů, které propukly kvůli událostem na severu Sýrie.

Zasahovala při rvačce ve městě Herne v Porúří, kde zabavila několik zbraní. Pět lidí bylo zraněno, včetně jednoho policisty. Potyčky se strhly také v sobotu v Bielefeldu v Dolním Sasku. Auto patřící tureckému diplomatickému sboru neznámý útočník podpálil v Berlíně, skupina Kurdů napadla turecký obchod v Norimberku.

Naopak s obavami očekávaná sobotní demonstrace Kurdů v Kolíně nad Rýnem, které se zúčastnilo patnáct tisíc lidí, se obešla bez násilí. Na tuto sobotu Kurdové chystají ve městě další demonstrace.

"Upřímně řečeno, sedíme v Německu na sudu s prachem. Jsou obavy, že boje v Sýrii přerostou v násilí v německých ulicích a také že přijde další vlna uprchlíků ze Sýrie," řekl v televizi ZD profesor Burak Copur, který působí jako politolog a expert na turecké dějiny na univerzitě v Duisburgu.

Turecký velvyslanec v Berlíně vyzval komunitu ke klidu. Rovněž některé kurdské organizace v zemi vyzývají své sympatizanty, aby se neuchylovali k násilným akcím.

Zpravodaj agentury Reuters píše z Berlína, že i v metropoli je v přistěhovaleckých čtvrtích, jako jsou Kreuzberg nebo Neukölln, napjatá atmosféra. Názor na invazi jednoznačně rozděluje etnické Turky a Kurdy.

I někteří Turci ofenzivu odmítají a kritizují Recepa Erdogana, ale příliš svůj názor nestavějí na odiv, aby se nedostali do problémů se zastánci tureckého prezidenta. Když měl loni Erdogan v září přijet do Berlína, organizátoři protestní demonstrace vystupovali na internetu anonymně.

Reportér Aktuálně.cz a autor tohoto textu se sešel s jedním z nich v berlínské kavárně, ale nemohl ho vyfotografovat ani zveřejnit jméno. Muž měl obavy z odvety Erdoganových příznivců v Německu.

"Řekl bych, že tak třicet procent německých Turků je proti Erdoganovi. Ale neříkají to nahlas, aby nebyli označeni za zrádce," uvedl pro Reuters Kazim Erdogan, který v Berlíně pracuje pro charitu, pomáhající v integraci uprchlíků.

"Většina Němců nemá ráda Erdogana bez ohledu na to, co udělá. Proto by bylo lepší, kdyby nechali Turecko na pokoji," uvedla v rozhovoru pro Reuters pětačtyřicetiletá Handan Bucaková z Berlína.

Německá policie ale zasahuje i proti kurdským radikálům. Loni v červnu provedla razii a domovní prohlídky na severu Berlína proti organizaci Civaka Azad, kterou úřady označují za extremistickou a podněcující násilí.

Vlna turecko-kurdského násilí zasáhla Německo silně v polovině 90. let. Tehdy eskalovala na jihovýchodě Turecka válka, kterou vedla armáda proti povstalcům ze Strany kurdských pracujících (PKK).

Zejména v Severním Porýní-Vestfálsku, kde je velká koncentrace Kurdů, se odehrály rvačky a přestřelky. U Kolína nad Rýnem Kurdové v roce 1994 zablokovali dálnici a turecké obchody a diplomatická zastoupení se staly terčem pumových útoků.

Podívejte se na záběry ze severu Sýrie, kde turecká armáda zaútočila na Kurdy:

Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy