Ruský prezident zároveň jako nového předsedu vlády doporučil Michaila Mišustina. Dosavadní šéf Federální daňové služby s návrhem souhlasil.
Kandidaturu třiapadesátiletého Mišustina Putin předložil dolní komoře parlamentu Státní dumě. Ta se bude kandidaturou Mišustina zabývat tento čtvrtek na mimořádné schůzi. Podle zahraničních agentur je téměř jisté, že Státní duma kandidaturu schválí. Zatím však není jasné, zda budou poslanci hlasovat již ve čtvrtek.
V zahraničí málo známý inženýr Mišustin stojí od roku 2010 v čele ruské federální daňové správy. Je kariérním úředníkem a nemá v podstatě žádné politické zkušenosti.
Podle některých pozorovatelů by to mohlo být znamením, že bude ve funkci premiéra plně zastávat politickou linii Kremlu. V minulosti se již několikrát ukázal po Putinově boku, hrál s ním například hokej při každoročním slavnostním utkání celku CSKA Moskva v Soči.
Putin při schůzce se členy dosluhující vlády uvedl, že byl s prací kabinetu spokojen, přestože "se ne všechno povedlo". Medveděvovi nabídl novou funkci místopředsedy bezpečnostní rady státu, ve které se má věnovat bezpečnosti a obranyschopnosti země. V radě, které Putin předsedá, byl premiér dosud jedním z jedenácti stálých členů. Ze zpráv ruských agentur zatím není jednoznačně zřejmé, zda Medveděv bude i v nové vládě.
Premiér prohlásil, že pokládá za správné podat demisi kabinetu na pozadí návrhu ústavních změn, které ve středu předložil Putin. Poznamenal také, že další kádrová rozhodnutí ohledně složení vlády bude přijímat prezident.
Prezidentův návrh podle Medveděva představuje významný zásah do fungování země a také do dělby a rovnováhy moci. "V tomto kontextu je zjevné, že jako vláda musíme poskytnout prezidentovi naší země možnost přijmout všechna nezbytná rozhodnutí," řekl premiér.
Rubl po ohlášení demise vlády klesl na týdenní minimum, uvedl list Kommersant.
Posílení suverenity země
Putin v poselství o stavu země navrhl ústavní změny, které by Státní dumě, dolní komoře parlamentu, daly právo nejen schvalovat jmenování premiéra a členů vlády, ale i potvrzovat jejich nominaci. Změny v ústavě by Rusové podle prezidenta měli schválit v referendu.
Vjačeslav Volodin, předseda dolní komory ruského parlamentu, uvedl, že takto velké změny ruské ústavy dosud neřešil. "Předchozí změny byly kosmetické, velmi malé. Měnila se například délka funkčních období, nikoliv samotná podstata fungování jednotlivých částí státního aparátu. Dnes prezident navrhl posílit suverenitu naší země," sdělil.
Podle Jeleny Lukjanovové, profesorky z moskevské Vyšší ekonomické školy, jde doslova o ústavní převrat. "Jde o vytvoření mechanismu, ve kterém Rusko nebude muset plnit závazky z mezinárodních úmluv, zničení federace (fatální omezení pravomocí regionálních struktur), zničení místní samosprávy a ústup od zastupitelské vlády, omezení svobody pohybu, porušení rovnosti občanů před zákonem, de facto ústup od imitace parlamentarismu," vyjmenovává.
"Medveděva jmenovali takovým proxy viceprezidentem," uvedl pak na svém twitterovém účtu známý ruský novinář Alexej Venediktov.
Navalnyj: Putin v roce 2024 neskončí
Na oznámení ústavních změn prezidentem Putinem už reagoval jeho kritik a opoziční lídr Alexej Navalnyj. "Jak naivní byli ti, kteří si mysleli, že Putin odejde v roce 2024. Zůstat doživotním jediným vůdcem, ovládajícím celou zemi, uzurpujícím její bohatství pro sebe i své věrné - to je jediným cílem Putina a jeho režimu," cituje politika ruský server Meduza.
Agentura AP napsala, že Putinův projev, následná odpolední rezignace vlády i Mišustinova nominace naznačují záměr šéfa Kremlu nachystat si pro sebe novou mocenskou pozici, až mu v roce 2024 skončí nynější mandát hlavy státu.
Stávající vláda vznikla předloni v květnu poté, co se Putin formálně znovu ujal funkce hlavy státu, po znovuzvolení na dalších šest let v březnu 2018.
