Svět by si měl dávat pozor na to, jak hodnotí postup ukrajinské protiofenzivy, uvedl Landovský. "Nejsou to naši lidé, kteří v ní umírají. Otázka ztrát je zásadní. Chceme-li mluvit o úspěchu ukrajinské ofenzivy, musíme znát reálné náklady včetně těch v lidských životech. Všichni postupně vidíme, že drobné úspěchy tady jsou, a samozřejmě si přejeme, aby byly vyváženy co nejmenšími ztrátami," řekl velvyslanec.
Současnou situaci proto nelze považovat za pat či neúspěch. "Ukrajina má šanci a já jsem pevně přesvědčen, že ruský systém degeneruje rychleji než naše společná vůle ho porazit. Takže pořád jsem optimista," uvedl.
Ruská schopnost vnitřně fungovat je den ode dne slabší, nedůvěra se zvětšuje a režim je krvežíznivý, míní. "Ta vnitřní paranoia musí být absolutně strašná," poznamenal.
Pro Ukrajinu, ani pro západní svět neexistuje alternativa k budoucímu členství země v Severoatlantické alianci (NATO), řekl Landovský. "Důvod je jednoduchý. Rusko NATO zná, Rusko respektuje sílu, NATO je nejsilnější aliancí na světě a Ukrajina se může svobodně rozhodnout o své budoucnosti," podotkl. NATO a Ukrajina jsou podle něj bezpečnostním zájmem spojeny nerozdělitelně.
"Patříme do skupiny zemí, která Ukrajinu podporuje bezvýhradně v té otázce zda (vstoupí do NATO), a snaží se, aby k tomu došlo v nejbližší možné době po skončení války. Zároveň si všichni uvědomujeme, že obnova Ukrajiny a jakési její vychladnutí po válečném režimu, v kterém se nachází, nějaký čas zabere," uvedl Landovský.
K otázkám vojenské podpory a její udržitelnosti a transparentnosti jejího využívání se proto podle něj v některých formátech, jako například G7, přidávají i otázky obnovy a návratu Ukrajiny k tradičnímu demokratickému a stabilnímu fungování včetně ekonomiky, společnosti či vlády práva.
Případné dlouhodobé odkládání rozhovorů o vstupu Ukrajiny do NATO by mohlo vést k frustraci. Nikdo si podle Landovského nechce vzít na triko, že by v evropském sousedství byl velice vyzbrojený a jednotný národ, který bude zklamaný, octne se mezi mlýnskými kameny historie a z něčeho, co přispívá k evropské bezpečnosti a snižuje ruský potenciál k dobývání okolních území, se stane země, která bude problematická.
Šéf kanceláře generálního tajemníka NATO Stian Jenssen v srpnu naznačil možnost, že by se Ukrajina mohla vzdát části svého území výměnou za členství v NATO. Později se za svůj výrok omluvil.
"Spojenci nebyli spokojeni. Prohlášení se dotklo něčeho, co i Česká republika z hlediska své historie musí vnímat jako nepřijatelné, a to je jakýsi handl, kdy se ve své podstatě vzdáte vlastního území z donucení ostatních," řekl Landovský. "Šéf kabinetu nikdy, za žádných okolností, nemůže mluvit za spojence. Bylo potřeba jasně vyčistit stůl v tom, že nikdo ze spojenců tuhle otázku mezi ostatní spojence nepřinesl, už vůbec na ní není jakákoliv shoda a aliance o ní vůbec neuvažuje. A to se vyjasnilo i pomocí dementi generálního tajemníka," dodal velvyslanec.
