Praha - Lidé žijí na územích ovládaných Islámským státem v neustálém a všudypřítomném strachu. Chybí základní potraviny, léky, sanitární vybavení, prostě všechno.
Nikdo neví, co s ním bude druhý den, líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz lidskoprávní aktivista Peshkawt Adham Ali, který byl islamisty zadržen a vyslýchán.
Aktuálně.cz: Jak jste se ocitnul na území okupovaném Islámským státem?
Peshkawt Adham Ali: Jsem lidskoprávním aktivistou, dříve jsem pracoval pro Člověka v tísni, nyní pro humanitární organizaci Al Mesalla. Před příchodem bojovníků Islámského státu jsme monitorovali situaci v iráckém Mosulu. Krátce nato jsme se z města museli stáhnout, já tam ale jezdil, abych sledoval situaci menšin, které tam zprvu zůstávaly. Pak mě zadrželi.
A.cz: Jak k tomu došlo?
Vracel jsem se v taxíku z města a na jednom z kontrolních stanovišť se jim nezdály moje doklady. V Iráku mají téměř všichni dvoje doklady - sunnitské a šíitské. Lidé z Islámského státu jsou sunnité a šíity vraždí. Předstíral jsem tedy, že jsem sunnita, a dal jim falešné doklady. Oni mi ale neuvěřili, svázali mi ruce, něčím mi zakryli hlavu a naložili mě do auta.
Vezli mě přes celé město a pak mě zavedli do nějaké velké budovy, možná školy. Uvnitř mučili lidi, slyšel jsem je křičet.
A.cz: Co se dělo pak?
Dovlekli mě do velké místnosti. Tam mi odkryli hlavu a postavili před nějakého muže - jednoho z jejich vůdců. Ten, kdo mě přivedl, mě donutil, abych si klekl, políbil vůdce na rameno a pozdravil ho salám alejkum, šajchu.
Pak se k němu naklonil a krátce mu řekl něco, čemu jsem nerozuměl. Mluvil lámanou arabštinou, evidentně to nebyl Iráčan.
Pak mě šajch začal zkoušet ze sunnitského islámu. Náboženské tradice a s nimi spojené praktiky sunnitů a šíitů se poměrně hodně liší. Tak proto.
A.cz: Měl jste strach?
Navenek jsem ale musel být klidný. Musel jsem předstírat, jako bych byl jedním z nich.
Samozřejmě jsem byl vyděšený. Stačí jedna špatná odpověď a je po vás. Navenek jsem ale musel být klidný.
Musel jsem předstírat, jako bych byl jedním z nich. Dělat, že se jich vlastně nemám proč bát.
A.cz: Odpovědi na šajchovy otázky jste znal?
Naštěstí jsem studoval tři roky islám a pracuji se šíity i sunnity. Takže na většinu ano. Jedna odpověď ho ale pobouřila, tak jsem řekl, že jsem jen prostý člověk a že se od něj nechám rád poučit.
To ho uklidnilo a nakonec mi řekli, že můžu jít. Po cestě z města mě zatkli ještě jednou. Celé se to opakovalo.
Říkal jsem jim, že už mě ten den jednou zadrželi, Islámský stát ale není organizace s jasnou hierarchií, a tak trvalo, než si ověřili, že mluvím pravdu. Po asi 45 minutách mě ale propustili i oni.
Neustálý a všudypřítomný strach
A.cz: Jak se žije na území ovládaném islámskými fanatiky?
Pokud se nemodlí pětkrát denně nebo se modlí doma, a ne v mešitě, jsou zmláceni kabelem. To je varování. Napodruhé jim uříznou hlavu.
Lidé žijí v neustálém a všudypřítomném strachu. Chybí základní potraviny, léky, sanitární vybavení, prostě všechno. Příslušníci menšin, tedy šíité, Kurdové, křesťané, jezídové a další, byli vyhnáni nebo zastřeleni, ženy odvlečeny kamsi, kde jsou znásilňovány a nuceny ke sňatkům. Ti, kdo zůstali, si zapalují každou cigaretu s tím, že může být poslední. Nevědí, co bude zítra.
Ženy mohou vycházet jen v doprovodu svého muže, a to zcela zakryté burkami tak, že jsou jim vidět jen oči. Muži jsou nuceni k modlitbám. Pokud se nemodlí pětkrát denně nebo se modlí doma, a ne v mešitě, jsou zmláceni kabelem. To je varování. Napodruhé jim uříznou hlavu.
A.cz: Jak kontrolují, zda lidé chodí do mešit?
Každého, každý dům, pochopitelně kontrolovat nemohou. Ale mají své donašeče. Všude. Nikdy nevíte, kdo z nich je jejich informátorem. Cizince v jejich řadách poznáte. Ale Iráčany z Islámského státu od běžných civilistů nerozeznáte.
A.cz: Cizince? Je jich v Islámském státě hodně? A z jakých zemí pocházejí?
Ano. Pocházejí ze všech možných zemí. Na kontrolních stanovištích jsem zaslechl, jak se ozbrojenci mezi sebou baví různými jazyky, mimo jiné rusky, a dokonce i anglicky.
Řada lidí islamisty vítá
A.cz: Jak si vysvětlujete, že ozbrojenci Islámského státu postupovali tak rychle? Proč je armáda nedokázala zastavit?
Islamisty podporuje Saúdská Arábie, Katar i Turecko.
Podle mého názoru to má několik příčin. Okupace syrského území byla plánována dlouhou dobu dopředu a byla podporována zvenčí. Islamisty podporuje Saúdská Arábie, Katar i Turecko. To nechalo islamistům volný průchod a pole působnosti.
Většinově šíitská armáda navíc neměla vůli ani kapacitu bránit sunnitská území, a abych byl upřímný, řada civilistů Islámský stát vítá. Armáda totiž lidi dříve také mučila. Dám vám příklad: V měsíci, kdy se podle šíitského islámu nesmějí pořádat svatby, vojáci vtrhávali na sunnitské svatby a mučili nevěsty i ženichy.
Po boku ozbrojenců navíc bojuje řada dalších milic, což sice postup IS urychluje, zároveň to ale působí vnitřní rozpory.
A.cz: Dokážete odhadnout, jaký je poměr těch, kdo Islámský stát podporují, a těch, kdo jsou proti němu?
Řekl bych, že tak 40 procent obyvatel přítomnost Islámského státu vítá.
Humanitární katastrofa
A.cz: Kolik má podle vás Islámský stát bojovníků a může ho Irák porazit bez intervence Západu?
Islámský stát jako takový má 15 tisíc vojáků (podle CIA až 31 500 bojovníků, pozn. red.), spolu s radikály, kteří bojují po jeho boku, jde ale o sílu čítající 50 000 mužů. Zvítězit může jenom nová vláda národní jednoty složená ze sunnitů, šíitů a Kurdů, finančně i vojensky podporovaná Západem.
Obrovský problém spatřuji v tom, že vláda rozdala třem milionům nevycvičených civilistů zbraně a vyzvala je, aby se zapojili do boje proti Islámskému státu. Nedovedu si představit, kdo a jak je po skončení konfliktu odzbrojí.
To, co je ale teď potřeba ze všeho nejvíc, je pomoc stovkám tisíc uprchlíků, kteří hladoví, nemají střechu nad hlavou ani přístup k základní lékařské péči. Neziskové organizace sice v zemi působí, jejich práce je ale špatně koordinovaná a kapacity nestačí. To je teď ten nejpalčivější problém, s nímž nám může mezinárodní společenství pomoct.
A.cz: Kde bere Islámský stát prostředky, zbraně a další zásoby?
Jak jsem již řekl, díky mohutné podpoře Turecka, Kataru a Saúdské Arábie má přísun peněz ze zahraničí. Islamisté se navíc v Mosulu a Tikrítu zmocnili milionů dolarů uložených v tamních bankách.
Získali i ty nejmodernější zbraně, které do země dodali Američané. Mají tanky, a dokonce i vrtulníky; v jejich řadách bojují bývalí vojáci, kteří s nimi umějí zacházet. S tím vším se musí Irák vypořádat.
