Kyjev - V neděli proběhlo na Ukrajině první kolo prezidentských voleb. Hlasování vyhrál podle očekávání předseda opoziční Strany regionů Viktor Janukovyč.
Za ním na druhém místě skončila bývalá "oranžová princezna" a nynější předsedkyně vlády Julie Tymošenko. Volby naopak skončily porážkou prezidenta Viktora Juščenka, který obdržel pouze pět a půl procent hlasů všech voličů.
Juščenkova prohra zároveň přinesla porážku oranžové revoluci, na jejíž vlně se dostal k moci. Podle politiloga Finského institutu mezinárodních vztahů a ředitele programu Rusko v regionálním a globálním kontextu Arkadije Mošese to neznamená, že dojde k návratu autoritativního režimu.
Překvapení se nekonalo
"V posledních pěti letech se Ukrajina změnila. Volby se staly obecně uznávaným nástrojem řešení politických sporů mezi různými politickými silami," dodává.
Podle jeho názoru ale ani zvolení Janukovyče prezidentem neochrání Ukrajinu a Evropskou unii od další možné plynové krize.
A.cz: Na Ukrajině skončilo sčítání volebních lístků. V prvním kole zvítězil Viktor Janukovyč s 35,32 % hlasů a druhé místo obsadila Julie Tymošenko s 25,05 %. Jak byste ohodnotil nedávné hlasování? Objevilo se nějaké překvapení?
Ne, z hlediska výsledků Janukovyče a Tymošenkové se žádné zvláštní překvapení nekonalo. Ukrajinští sociologové s předstihem a velmi přesně předpověděli Janukovyčovu vedoucí pozici a přibližný odstup mezi oběma kandidáty. Ani v případě vysokého výsledku Serhyje Tyhypka, který rozhodně byl jeho úspěchem, se nedá hovořit o nějakém velkém překvapení.
Většina ukrajinských politiků působí na politické scéně příliš dlouho a je zřejmé, že na Ukrajině vzniká poptávka po nové síle, novém politikovi. Proto se objevení nové postavy, která dostatečně dobře vystoupí, dalo očekávat. Překvapením se trochu stalo to, že touto osobou se stal Tyhypko, který rychle a efektivně mohl získat na svou stranu významnou část elektorátu.
Juščenko by se měl důstojně rozloučit
A.cz: Nynější volby přinesly porážku především prezidentovi Viktoru Juščenkovi. Může však ještě nějakým způsobem ovlivnit výsledek voleb?
Juščenko neprohrál volby, Juščenko prohrál své prezidentství. Člověk, který přišel k moci jako zosobnění proevropského kurzu Ukrajiny, nevyužil jemu nabídnutou historickou misi a vynaložil mnoho energie a politického kapitálu na boj s někdejšími spolupracovníky, nemluvě už o oponentech. Velká část jeho mandátu k reformám zůstala nevyužita.
Nevěřím, že dosavadní hlava státu může ovlivnit výsledek druhého kola voleb. Viktor Juščenko je to, čemu se v anglosaské prostředí říká lame duck, vyhořelý politik. Má krajně omezené zdroje. Nemá ani demokratickou legitimitu jako prezident, nemůže se ani opřít o byrokratický aparát. Proto nevěřím, že může cokoliv udělat.
Měl by si spíše připravovat nějaký projev na rozloučenou, aby se pokusil zůstat v paměti Ukrajinců jako člověk, který přinejmenším neúspěšně zkoušel něco udělat. Pokud se pokusí zuby nehty udržet u moci, tak jeho pověst v dějinách bude definitivně zničena.
Tymošenková šanci má
A.cz: Jak ukazují volební výsledky, odstup mezi Janukovyčem a Tymošenkovou není veliký, pouze okolo deseti procent. Je však možné jednoho z kandidátů označit za favorita?
Myslím si, že šance obou kandidátů jsou vyrovnané. Možná, u Janukovyče je šance na vítězství padesát jedna procent ku čtyřiceti devíti u Tymošenkové. Ale to je v rozmezí statistické chyby.
Nyní se na ukrajinských volbách konečně objevila zápletka. Pro Janukovyče bude těžké získat více hlasů, než nyní obdržel. Dokonce i prostřednictvím volební účasti, která byla na východě země vysoká. V případě Tymošenkové je situace jiná.
Teoreticky může získat dodatečné hlasy, zvýšit se může i volební účast v řadě regionů. Na Ukrajině je mnoho lidí, kteří nebudou hlasovat pro Janukovyče. Janukovyč je jeden z lídrů antiratingu. Tymošenková, jako populistická politička, jako politička s rozvinutou ideologickou platformou, je ještě v podstatě schopná přilákat na svou stranu dostatečně velké množství voličů.
V její neprospěch však hrají následující faktory. Za prvé, Tymošenková se pokusila během volební kampaně zbavit image oranžové princezny a hrát na jiném poli. To znamená, že dnes národně-demokratický elektorát, který hlasoval za Jacenjuka, Juščenka nebo za Tjahniboka, si pořádně rozmyslí, dá-li hlas Tymošenkové. Možná zůstanou doma, možná budou hlasovat proti všem.
Za druhé, její slabinou je to, že byla dvakrát předsedkyní vlády a nemohla podle mě vysvětlit, v čem se její ekonomická politika ve funkci prezidenta bude lišit od dosavadní ekonomické politiky během jejího premiérství. A to je velmi důležité. Protože nerozhodnutým voličům musí dokázat, že může dělat věci lépe, než je dělala doteď. Já jsem zatím nějaké nové a jasné koncepce a řešení v její předvolební kampani neviděl. Ale třeba přinese nějaké překvapení.
Návrat autoritativního režimu nehrozí
A.cz: Často se objevují názory, že po zvolení Janukovyče hlavou státu se Ukrajina vrátí do doby před oranžovou revolucí? Je takový scénář možný?
Ne. Dějiny jdou vždy kupředu. Návrat k politickému modelu, který existoval během Kučmovy vlády, je nemožný. V posledních pěti letech se Ukrajina změnila. Volby se staly obecně uznávaným nástrojem řešení politických sporů mezi různými politickými silami. A to je důležité. Na Ukrajině má nyní opozice vždy šanci vrátit se zpět k moci. To dokázaly prezidentské volby v roce 2004 a také volby parlamentní v letech 2006 a 2007. S takovou situací jsou všichni spokojeni a podle těchto pravidel jsou ukrajinské elity připraveny hrát.
A.cz: V roce 2004 se často hovořilo o tom, že ukrajinské volby do značné míry ovlivnil zahraniční faktor. Jak tomu bylo letos? Objevila se snaha Moskvy, Bruselu nebo Washingtonu podpořit jednoho z kandidátů? Například o Janukovyčovi se stále říká, že je ruským kandidátem.
Myslím si, že zahraniční faktor tentokrát sehrál minimální roli, prakticky skoro žádnou. Nazývat Janukovyče proruským kandidátem není správné. Podobný stereotyp se objevuje především v západním tisku, než v ruském. Moskva neskrývá svou radost z odchodu Juščenka. Osoba Viktora Juščenka je symbolem zahraničněpolitické porážky Moskvy v roce 2004. Rozdíl mezi dvěma kandidáty je však pro Rusko minimální.
Problém spočívá v tom, že Moskva ztratila možnost "určovat ukrajinské krále." Ztráta, k níž došlo v roce 2004, byla nyní fakticky uznána. Pokud se Janukovyč dostane k moci, tak pouze díky tomu, co udělal na Ukrajině, nikoliv díky zahraniční podpoře.
Janukovyč je schopný spolupracovat s Moskvou, ale to je normální. Prakticky všichni prezidenti, vyjma Viktora Juščenka, spolupracovali s Moskvou v mnoha otázkách, přičemž v průběhu posledních dvaceti let rusko-ukrajinské vztahy normální nebyly.
To se týká také Tymošenkové. Její dřívější vystupování bylo docela radikální, psala články o zadržování Ruska a podobně. V posledním roce projevila schopnost domluvit se s Ruskem. Proto Moskvě, jako pragmatický partner, vyhovuje.
A co se týká Bruselu a celkově Evropy, tak na nich je zjevně vidět únava z Ukrajiny. Evropskou politikou vůči Ukrajině prostupuje pocit rozčarování z neuskutečněného transformačního procesu. Evropě je také jedno, jestli přijde k moci Janukovyč nebo Tymošenko. Evropa nemá svého kandidáta.
Plynová krize se může opakovat
A.cz: Jedním z hlavních sporných bodů rusko-ukrajinských vztahů, který se velkou měrou dotýká i Evropské unie je energetická oblast. Co lze očekávat v této oblasti po volbách? Například Janukovyč se už nechal slyšet, že se bude snažit změnit smlouvu o dodávkách plynu podepsanou Vladimirem Putinem a Julií Tymošenkovou v listopadu loňského roku.
Je pochopitelné, že Janukovyč chce změnit smlouvu. Donbas má zájem na dodávkách levného plynu. Avšak má-li zájem o levnější dodávky plynu i Rusko, to je čistě rétorická otázka. Ne, Moskva nechce na exportu plynu tratit. Myslím si, že v nejbližších měsících k ničemu nedojde.
Z dlouhodobého hlediska je třeba problém řešit. Protože současné schéma dodávek není životaschopné. Je neživotaschopné, protože nepřináší Ukrajině dostatek příjmů z tranzitu, Evropě nedává dostatečné záruky bezproblémovosti dodávek plynu a Rusku negarantuje včasnou platbu za Ukrajinou odebraný plyn.
A.cz: To znamená, že dokonce po případném zvolení Janukovyče prezidentem může dojít k plynové krizi?
Myslím si, že vyloučit další plynovou krizi nelze. Plynové krize nevznikají jen z politických příčin a není správné je spojovat pouze s přáním ruské vlády potrestat Ukrajinu. To je pouze jeden z faktorů. Existuje objektivní a pochopitelná snaha Ruska získat adekvátní příjem za exportované zboží. To je normální záležitost. Něco jiného je, když se Moskva snaží dávat politickou slevu na cenu suroviny. Cena by měla být určována podle tržních principů, nikoliv politických.
