"Jsem bezpečně na Marsu. Perseverance vás dostane kamkoli," potvrdil zdárný příchod na rudou planetu také vzkaz vystavený krátce po přistání na twitterovém účtu Perseverance.
Trvalo 11 a půl minuty, než z rudé planety dorazil na Zemi napjatě očekávaný signál.
"Dosednutí potvrzeno! Perseverance je bezpečně na povrchu Marsu, připravený zahájit hledání známek někdejšího života," oznámila Swati Mohanová kolegům ve středisku Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud se mise Perseverance řídí.
Během devíti dnů je to třetí vědecký aparát vyslaný lidmi, který k Marsu dorazil. Nejdříve se v úterý podařilo navést na oběžnou dráhu kolem Marsu sondu Amal Spojených arabských emirátů. Den nato to dokázala čínská sonda Tchien-wen, která v květnu spustí na povrch průzkumné vozítko. Všechny tři mise odstartovaly v červenci, aby využily přiblížení Země k Marsu.
Sedm hororových minut
Poslední, technicky velice náročná fáze letu od vstupu do horních vrstev atmosféry přes sestup po přistání představovala podle vyjádření týmu v řídícím středisku "sedm hororových minut" čekání. Šlo o sérii na sebe navazujících automatických akcí, z nichž selhání jediné mohlo znamenat zkázu. Jen 40 procent dosavadních misí s přistáním na Marsu bylo úspěšných.
Tepelný štít ochranného pouzdra, ukrývajícího Perseverance, musel při sestupu zvládnout rozpálení až na 1300 stupňů Celsia. Ve správnou chvíli, když se počáteční sestupová rychlost snížila z 20 000 kilometrů za hodinu na 1600 kilometrů, se musel rozevřít padák a poté oddělit tepelný štít. Nakonec ve výšce několika metrů sestupná sekce spustila rover pomocí lan na povrch planety a poté odletěla do bezpečné vzdálenosti.
Kromě toho bylo nutné, aby správně fungovaly malé motory a zaměřovací přístroje a kamery k navedení na konkrétní bezpečné místo přistání ve zvolené oblasti.
Pro NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) čtvrteční událost znamená už deváté úspěšné přistání na Marsu; v případě Perseverance jde o páté automatické výzkumné vozítko. Dvě americká zařízení stále fungují - od roku 2012 rover Curiosity a od roku 2018 stacionární sonda InSight. Vůbec prvním pohyblivým zařízením, které na Marsu pracovalo, se stal v roce 1997 Mars Pathfinder.
