Tovarnik, chorvatsko-srbská hranice (Od našeho zpravodaje) - U nástupiště nádraží v Tovarniku na chorvatsko-srbských hranicích stojí vlak. Už na první pohled je zřejmé, že nejde o běžný spoj. Dere se do něj dav běženců, někteří dokonce lezou oknem.
Jen od středy jich do Chorvatska dorazilo přes 20 tisíc. Země si s nimi nedokáže poradit, a tak je přes své území převáží.
Jeden z chorvatských policistů právě usadil v kupé malého chlapce, kterého jeho rodina při zmatcích zapomněla ve městě a on teď musí odcestovat sám. "Chorvatští policisté se opravdu snaží," říká Sarra, česká dobrovolnice původem z Alžírska.
Ze všech stran se ozývá křik, všichni chtějí do vlaku. "Nechceme další Maďarsko," hlásá anglicky cedule vyrobená z kartonu, kterou drží jeden z mladíků.
Stejně jako stovky dalších, i on doufá, že ho přistavený vlak odveze do Záhřebu, kde uprchlíci následně nastupují do autobusů směr slovinská hranice.
Mezi Slovinskem a vysněným Německem pak už zbývá překonat jen Rakousko...
Plán nevyšel
Policie se zpočátku snaží pouštět lidi do soupravy systematicky. To, co na začátku vypadá jako dobře organizovaný postup, ale rychle bere za své.
Policejní plán, aby přednostně nastoupily ženy a děti, kterých je mezi běženci méně než mužů, nevyšel. Do soupravy se dostávají hlavně ti, kteří se dokážou skrze dav prodrat až ke dveřím.
Ostatní začínají propadat panice. A to i přes to, že jim policisté stále opakují: "Přijede další vlak."
Chorvatská policie se vůbec chová velmi slušně. Podle dobrovolníků, kteří byli minulý týden na maďarsko-srbské hranici, kde proti běžencům zasahovali těžkooděnci, se přístup Chorvatů a Maďarů diametrálně liší.
"Tohle je úplně něco jiného, než jsem viděla v Röszke," tvrdí dobrovolnice Monika. "Maďarská policie by je už mlátila obušky."
Rvačka v kupé
Ani ten, kdo je uvnitř vlaku, ale nemá vyhráno.
V jednom z kupé plném mužů se do sebe "pouští" Syřané a Afghánci. Ostrá slova provázejí i fyzické útoky.
Afghánci obsadili sedadla, Syřané ale tvrdí, že na místa k sezení mají právo oni. Nejde o spor ojedinělý: lidé ze Sýrie ostatním běžencům často vyčítají, že se s nimi "vezou", byť jejich země žádná válka nesužuje.
Nakonec musí zasahovat policie, která po pár minutách konflikt zdárně utne.
Vlak už je téměř plný. Policisté vytváří jakýsi obraný štít, aby se k němu už nikdo z uprchlíků nepřibližoval.
Mezi soupravou a policisty se mohou pohybovat už jen novináři a dobrovolníci, kteří lidem podávají do oken vodu a věci, co běžencům upadly a zůstaly ležet v kolejišti.
Co umí "dav plný strachu"
Na druhé straně nástupiště najednou jeden z policistů vystupuje z řady, bere do náruče malého chlapce a říká zbytku rodiny, aby ho následovala. U vagonu přikáže, aby uvnitř udělali ještě místo.
Celé rodině pomůže do vlaku, pak zavírá dveře. Vlak se chystá k odjezdu.
Ostatní zůstávají na nádraží, budou čekat na další spoj. Skupina Syřanů bere do rukou igelitové pytle a začíná uklízet.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Ahmed měl možnost odjet už předchozí den. Ale odmítl. Když prý viděl, co umí udělat "dav plný strachu", ani se nechtěl pokoušet nastoupit.
"Nejsme zvířata, abychom se tady takhle rvali," říká a ukazuje na malou dívku, neteř, která sedí s batohem na zádech na schodech vlakového nádraží.
"Nevím, proč nás nepustí, já klidně za autobus zaplatím. Jdeme jako první, nechali jsme doma rodiny a všechno. Pokud to půjde, pošleme pro ně," vysvětluje. "Chceme jenom žít, studovat a pracovat v zemi, kde nám nebude hrozit smrt na každém kroku."
Stejně mluví i další. "Vím, že nás Evropa nemůže všechny pojmout a je možné, že mě vyhostí, ale nebojím se toho. Vrátí mě zpátky do mé země. Chci teď jen být chvíli někde, kde mi nebude hrozit smrt," říká student biologického inženýrství ze Sýrie.
