Atény - Někdejší studentská čtvrť mezi náměstím Omonia a nádražím Stathmos Larisis je jich plná. Zahraničním turistům nabízejí suvenýry, před univerzitou je díky nim k dostání marihuana.
Řecké ministerstvo vnitra odhaduje, že jen v Aténách se jich zdržuje na sto tisíc. Sto tisíc mladých mužů, kterým se podařilo překonat moře, hory a řeky a teď čekají na to, až vydělají trochu peněz a zamíří dál na západ, pryč z krizí těžce stiženého Řecka.
"Ocitli se tak trochu v pasti," říká třiadvacetiletý student ekonomie Aris Sfakianakis. "V Aténách není žádná práce a oni živoří s pocitem, že je tu nikdo nechce."
Vláda premiéra Antonise Samarase má navíc v úmyslu bránu do Řecka - a tím i do Evropy - zavřít. V říjnu má být na desetikilometrovém úseku hranic s Tureckem, jediném, který netvoří řeka Evros, postaven za tři miliony eur plot proti běžencům.
V pondělí ministr spravedlnosti Nikos Dendias ke všemu oznámil, že k Evrosu pošle dalších 1800 policistů, hlídkové čluny a plovoucí bariéry. Řecko se obává nového přílivu běženců, tentokrát ze Sýrie, zmítané povstáním proti prezidentu Bašáru Asadovi.
Do Turecka jich již uprchlo na padesát tisíc a vzhledem k pokračující vládní ofenzivě proti druhému největšímu městu v zemi Aleppu se očekávají další.
Ankara sice zřídila při své jižní hranici uprchlické tábory, Syřany, podobně jako Afghánce, Pákistánce či Bangladéšany, ale láká Evropa.
Pašerácké bandy dopravují běžence, vybavené falešnými dokumenty, od hranic s Irákem a Sýrií autobusy do Istanbulu a odtamtud pak dolmuši, mikrobusy pro přibližně deset osob, až do Edirne, stotisícového města na levém břehu Evrosu.
Tam je vybaví padesáti eury a mobilním telefonem s číslem na kontaktního člověka v Aténách a ukážou jim, jak a kde Evros nejlépe překonat.
Výlet za 10 000 dolarů
Řeka stékající z bulharských hor je místy široká i sto metrů a za poslední roky v ní utonuly desítky, možná i stovky běženců. V městečku Didymoteicho, ležícím 25 kilometrů na jihovýchod od uprchlického tábora ve Filakiu, jsou jich pohřbeny desítky.
Podle odhadů Frontexu, agentury pro operativní spolupráci na vnějších hranicích Unie, se jich přes Evros za posledních šest let dostalo každoročně do EU na sto tisíc.
To je devadesát procent všech běženců, kterým se podařilo překonat hranice EU. Beznadějně zadlužené Řecko není schopno zastavit jejich příval, a obrátilo se proto přede dvěma lety na Brusel.
Frontex vyslal na hranici s Tureckem desítky specialistů vybavených kamerami s infračerveným viděním. Ale také rychlé čluny a helikoptéry, které zalétávají až nad ostrovy v Egejském moři, u nichž pravidelně přistávají lodě přeplněné imigranty.
S Ankarou zažila unijní agentura ostrou výměnu názorů poté, co její piloti ve dvou případech údajně narušili turecký vzdušný prostor. Brusel navíc Turecko obviňuje opakovaně z toho, že je na svém území, stejně jako při hranicích s Řeckem, příliš shovívavé k aktivitám pašeráků lidí.
V dubnu přinesl německý týdeník Spiegel příběh dvacetiletého bangladéšského běžence, který si vydělal peníze v Dubaji a pak podnikl strastiplnou cestu pouští do ománského Maskatu, odkud se nechal převézt na člunu do západopákistánské provincie Balúčistán a pak překonal po souši Írán i Turecko, až skončil ve Filakiu.
Několik měsíců trvající pouť ho přišla na přibližně deset tisíc dolarů, které zčásti vydělal v Dubaji a zčásti mu je poslala sestra, jež prodala jejich dům v bangladéšském Sylhetu.
Po příjezdu do Atén jej čekal osud tisíců jiných běženců, kteří se v aténské metropoli ocitli bez prostředků poté, co jim jejich "kontakt" oznámil: "Tady žádná práce není. Musíte do Německa."
Ve Spolkové republice loni požádalo o azyl 45 tisíc osob, což byl oproti předešlému roku nárůst o jedenáct procent. O téměř pětinu se navíc zvýšil počet těch, kdo do Německa přicestovali ilegálně. Dá se proto očekávat, že vláda kancléřky Angely Merkelové již záhy přijme příslušná opatření a příliv běženců se pokusí zastavit.
Až doposud uprchlíky neposílala zpět do Řecka vzhledem k výhradám, které vůči podmínkám v řeckých běženeckých táborech měly mezinárodní organizace na ochranu lidských práv.
Je jen otázkou času, kdy uprchlíky začne hromadně vracet do země jejich původu také Řecko. V červnových parlamentních volbách slavil opakovaně úspěch neofašistický Zlatý úsvit, který svou politickou agendu postavil takřka výhradně na odporu, jenž se vůči uprchlíkům vzmáhá v čím dál větší části řecké populace.
"Ještě přede dvěma lety jsme měli dostatek hostů," tvrdí recepční v aténském hotelu Marina. "Teď nám je zahnali imigranti. Bude jen dobře, když tu Chrysi Avgi (Zlatý úsvit) udělá trochu pořádek."
