Atény - Beznadějně zadlužené Řecko čekají těžké časy. Přesněji, řadové zaměstnance státních podniků a úřadů čekají těžké časy. Vláda socialistického premiéra Jorgose Papandrea, přinucená k drastickým úsporám, jim platy sníží v průměru o dvacet procent.
"Předtím jsem bral měsíčně 1196 eur, teď to bude jen 895 eur měsíčně," postěžoval si v rozhovoru pro deník The New York Times čtyřicetiletý aténský úředník Nicolas Zolotariofos.
V přepočtu tak bude jeho plat činit 22 249 korun hrubého. Životní náklady, zejména ty na bydlení, jsou ovšem v Řecku vyšší než v ČR. Dvoupokojový byt v Aténách stojí 800 eur, garsoniéra o 35 metrech čtverečních 350 eur.
Díky snížení platu zato Zolotariofos sklouzne do nižší daňové sazby a daně mu mohou být zcela odpuštěny. Předtím měl osmnáctiprocentní daň z příjmu.
Vysocí státní úředníci přijdou až o polovinu příjmů, jejich platová relace k průměrné mzdě je ovšem přibližně stejná jako v případě Česka. Nejvyšší příjmové skupiny půjdou samozřejmě také se svou troškou do mlýna, stále jim ale zbyde dostatek peněz, aby vedly velmi slušný život.
Peníze tu jsou
Ještě hůře než Zolotariofos jsou na tom kolegové šéfa Panhelénského svazu zaměstnanců komunálních služeb Themise Balasopouluse. Pětadvacet tisíc Řeků podílejících se na odvozu odpadků bralo před krizí v průměru osm set eur měsíčního platu. Teď to bude o téměř 150 eur méně.
Za letošní říjen dostanou ovšem ještě nižší plat. Popeláři v Aténách a dalších velkých městech už čtrnáct dní stávkují a vláda pochopitelně nemá v úmyslu jim prostávkované dny proplatit.
Ulice řecké metropole jsou proto zaplavené odpadky a ministerstvo vnitra hovoří o "mafiánských praktikách". Odboráři přitom před třemi lety uveřili Papandreově volebnímu sloganu "Peníze tu jsou" a hromadně volili jeho stranu.
Teď se přiklánějí ke komunistům a pravici z Nové demokracie (NA). Ta pro změnu přebírá někdejší rétoriku socialistů.
"Vládní opatření vedou ke zbídačení širokých vrstev obyvatelstva a likvidují střední třídu,"citoval deník Spiegel on-line předsedu parlamentní frakce NA Manolise Kefalogiannise.
"Lid vás nechce! Musíte odejít!" volal ve stejném duchu v rámci čtvrteční parlametní debaty, po které Papandreova vláda prosadila nejnovější úsporný balíček většinou čtyř hlasů, poslanec Panagliottis Lafazanis z Koalice radikální levice.
Socialistický ministr financí Evangelos Venizelos byl ale neúprosný. "Toto je matka všech bitev," prohlašoval před parlamentním hlasováním. "Pokud škrty neschválíme, zahráváme si s ohněm."
Jako v roce 1950
Řadoví řečtí občané nemají pro vládní opatření samozřejmě žádné pochopení. Jejich kupní síla spadla ještě před novými škrty na úroveň roku 2005, nezaměstnanost se šplhá k sedmnácti procentům práceschopného obyvatelstva a řada Řeků uvažuje o tom, že se vystěhuje ze země.
Aby uspořil, chce Papandreův kabinet do pěti let propustit 150 tisíc státních zaměstnanců, což je pětina celkového stavu. Odbory ovšem odmítají, že by počet pracovníků veřejného sektoru byl pětkrát vyšší než ve Velké Británii, jak tvrdí vládní statistiky.
"Nezaměstnanost byla tak vysoká naposledy v roce 1950," upozorňuje profesor Savvas Robolis z Ústavu pro výzkum hospodářství (INE), blízkého odborům. "V těch časech začali Řekové masově odcházet za prací do Německa."
Největší hněv vyvolává v Řecích fakt, že zatímco z obyčejných lidí stát potřebné peníze snadno vytáhne na daních, firmy a vysokopříjmové skupiny obyvatel se této povinnosti snadno vyhnou. Tím, že daně prostě nezaplatí nebo vykážou fiktivní příjmy.
"Sedmdesát procent daňových příjmů státu pochází od řadových zaměstnanců," zdůrazňuje profesor Robolis.
Řekové platili po léta poměrně vysoké daně, stát ale ještě více utrácel. Navíc v časech, kdy byla Nová demokracie u moci, předkládala řecká vláda svým partnerům v EU falešné statistiky týkající se rozpočtového deficitu a státního dluhu.
Ten činil v roce 2008 oficiálně 113 procent hrubého domácího produktu. O rok později už ale musela nová, socialistická vláda tento údaj korigovat na 129 procent.
Letos, o pouhé dva roky později, činí řecký státní dluh, také díky krizi, silně deficitnímu rozpočtu a astronomickému nárůstu úroků ze státních obligací, podle předběžných odhadů 162 procent HDP.
