Atény - Obměněná řecká vláda socialistického premiéra Jorgose Papandrea v noci na středu přežila hlasování o důvěře. Hlas pro ni zvedla těsná většina 151 ze 300 poslanců parlamentu. Dalších 143 bylo proti a dva se hlasování zdrželi.
Poslanci rozhodovali za situace, kdy země eurozóny daly Řecku jasně najevo, že od nich neuvidí další finanční pomoc bez dalších plánovaných úspor a slíbené privatizace.
Předsedovi vlády se na poslední chvíli podařilo přesvědčit některé rebelující poslance vládního Panhelénského socialistického hnutí (PASOK), kteří nesouhlasí s plánovanými rozpočtovými škrty, jejichž cílem je snížit rekordní zadlužení země.
Papandreův kabinet ale nyní čeká mnohem obtížnější úkol. Nová úsporná opatření v hodnotě 28 miliard eur musí parlamentem protlačit do příštího úterý.
Pokud se mu to nepodaří, neobdrží Řecko další, v pořadí již pátou dvanáctimiliardovou tranši ze stodesetimiliardového balíku finanční pomoci schváleného minulý rok Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem.
Ta jediná může spasit zemi před bankrotem. Řecko totiž bez ní nebude schopno uhradit část státních obligací, jejichž splatnost vyprší v nejbližší době.
Unie připravuje pro Atény navíc další balík v hodnotě 120 miliard eur. S jeho pomocí by Peloponéský poloostrov měl své problémy vyřešit s výhledem na léta 2012-2015.
Nikomu nelze pomoci proti jeho vůli
EU a MMF sice odmítají schválit novou tranši předtím, než řecký parlament odhlasuje další úsporná opatření, obě instituce si jsou ale dobře vědomy toho, že případná insolventnost Řecka by vážně destabilizovala celou eurozónu.
"Nikomu nelze pomáhat proti jeho vůli," snažil se během pondělní schůzky s Papandreem lobbovat ve prospěch škrtů předseda Evropské komise José Manuel Barroso. "Řecko čeká okamžik pravdy. Musí ukázat, že si opravdu přeje... vybřednout z dluhů."
Vedle nových úspor ve výdajové stránce rozpočtu chce nový ministr financí Evangelos Venizelos prosadit další navýšení daňové zátěže. EU také očekává, že Řecko přistoupí k privatizaci některých státních podniků, zejména elektrárenské společnosti PPC. Privatizace by mohly vynést až padesát miliard eur.
Proti takovému kroku jsou ovšem zaměstnanci PPC, kteří od neděle stávkují. Některá aténská předměstí se také díky tomu dočasně ocitla bez elektrického proudu.
Zadlužení země neustále narůstá
Řada analytiků ovšem zůstává mimořádně skeptická a pochybuje o tom, že Řecko bude schopno v dohledné době snížit dluh, který se mezitím vyšplhal ke 340 miliardám eur. Tato částka odpovídá téměř sto padesáti procentům hrubého domácího produktu země.
Loni se řecký dluh pohyboval na úrovni 130 procent HDP.
Předchozí úsporná opatření totiž utlumila spotřebu a hospodářský růst země nijak zvlášť nepodpořila. Zatímco loni se řecká ekonomika propadla o více než čtyři a půl procenta HDP, letos se počítá s tříprocentním poklesem.
Opozice proto opakovaně volá po vyhlášení předčasných voleb, otázkou ale je, zda by vláda pravicové Nové demokracie, která se na zadlužení podílela značnou měrou, Řekům přinesla něco dobrého. Její vůdce Antonis Samanras chce totiž snížit daně firmám a vládní škrty ještě přitvrdit.
