Rakousko má přechodnou vládu nestraníků, z poloviny ji tvoří ženy

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 6. 2019 14:32
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v pondělí jmenoval novou přechodnou vládu kancléřky Brigitte Bierleinové. Kabinet, který tvoří nestraničtí odborníci, má alpskou republiku vést až do doby, než bude po zářijových předčasných volbách sestavena nová vláda. Prezident už minulý týden pověřil Bierleinovou, do té doby šéfku rakouského ústavního soudu, sestavením vlády. Devětašedesátiletá Bierleinová je vůbec první ženou v čele rakouské vlády.
Rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová
Rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová | Foto: Reuters

Van der Bellen při slavnostním aktu vyjádřil potěšení nad tím, že Rakousko má poprvé kancléřku a že 12 vládních postů je rozloženo rovnoměrně mezi muže a ženy. Podle agentury APA jde o kabinet s největším podílem žen v dějinách poválečné druhé rakouské republiky.

Zároveň to je první vláda expertů v dějinách druhé republiky a také jedna z nejštíhlejších. Má o dva členy méně než ta předchozí.

"Žijeme ve stabilním právním státě s vynikající spolkovou ústavou," prohlásila odpoledne kancléřka ve svém prvním projevu ve funkci. Rakouské občany ujistila, že jim bude nová vláda poskytovat "neomezeně a v nejvyšší kvalitě" veškeré služby státu. Důležité je pro ni pečlivé nakládání s penězi vybranými od daňových poplatníků; proto má nová vláda méně ministerstev, žádné státní tajemníky a štíhlejší resortní kabinety, vysvětlila Bierleinová.

Prezident rovněž zdůraznil, že rakouská politika si nyní musí vydobýt zpět důvěru. "Důvěra je základem našeho spolužití," prohlásil. Řekl také, že polovina Evropy a světa nyní sleduje Rakousko a to by se mělo prezentovat ze své nejlepší stránky.

Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po rozpadu koalice kvůli skandálu kolem videa, na němž šéf Svobodných (FPÖ) a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří s ženou, která se vydává za neteř ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.

Po rozpadu koalice chtěl kancléř a předseda lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz dovést zemi k předčasným volbám s jednobarevnou vládou doplněnou o odborníky. Parlament ale kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zemi pak až do pondělního dopoledne řídil lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger.

Už minulý týden prezident oznámil, že vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu Bierleinové bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner a ministrem zahraničí diplomat Alexander Schallenberg. V pondělí byli potvrzeni a jmenováni také další ministři přechodné vlády.

Novým ministrem vnitra se stal Wolfgang Peschorn, dlouholetý šéf finanční prokuratury. O tento resort se vedly pravděpodobně největší spory. Lidová strana (ÖVP) chtěla podle rakouských médií do funkce prosadit šéfa hornorakouské policie Andrease Pilsla, což ale odmítly špičky ostatních parlamentních stran.

Ačkoli jsou členy nové vlády veskrze nestraníci, většina z nich už sloužila na vysokých úřednických postech na jednotlivých ministerstvech a má blízko k té či oné politické straně. Bierleinová se podle APA snažila svůj kabinet sestavit tak, aby panovala vyváženost mezi ministry blízkými ÖVP, sociálnědemokratické straně (SPÖ) a Svobodným.

Například nový ministr financí Eduard Müller, který už na ministerstvu působil, má blízko k ÖVP. Totéž platí o ministryni školství Iris Eliise Rauskalaové či o ministryních hospodářství a zemědělství Elisabeth Udolfové-Stroblové a Marii Patekové.

K SPÖ má blízko kromě Jablonera například nová ministryně pro rodinu Ines Stillingová a ministryně práce a sociálních věcí Brigitte Zarflová, ale také ministr obrany Thomas Starlinger.

Novým rakouským ministrem dopravy se stal dosavadní generální tajemník na ministerstvu Andreas Reichhardt, jenž má blízko k předchozímu šéfovi resortu Norbertu Hoferovi (FPÖ).

 

Právě se děje

před 4 minutami

Podmínky pro získání českého občanství se možná zpřísní. Žadatelé mají prokazovat mj. přestupkovou bezúhonnost. Vládní novelu podpořila Sněmovna

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Policisté a celníci možná získají právo odebrat na místě registrační značku vozu, Poslanci zákon schválili v prvním čtení

Policisté a celníci možná získají právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Předpokládá to vládní novela, která v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Změna má pomoci vymáhat pokuty především od cizinců. Nyní ji posoudí bezpečnostní výbor.

Proces vymáhání postihů je složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle důvodové zprávy zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy