reklama
 
 

Bitva o nejvlivnější funkce v EU začíná. Usilovat o ně chtějí i země Visegrádu

28. 5. 2019 22:41
Evropskou unii nejspíš na řadu příštích týdnů pohltí boj o obsazení nejdůležitějších funkcí.

Brusel (od našeho zvláštního zpravodaje) Státy unie a europoslanci musí společně vybrat nového předsedu Evropské komise, tedy nástupce Jeana-Claudea Junckera. Volný bude taky post šéfa Evropské rady, tedy summitů lídrů členských zemí, křeslo předsedy Evropské centrální banky, předsedy Evropského parlamentu a šéfa společné evropské diplomacie. Česko a další země Visegrádské čtyřky tvrdí, že by na jeden z postů měly mít nárok.

Jako nejsložitější se zatím jeví výběr nového šéfa Evropské komise. Podle pravidel ho navrhují lídři členských států unie a následně o něm hlasuje Evropský parlament. Premiéři či prezidenti států EU pověřili na svém summitu v Bruselu Donalda Tuska, který jejich schůzkám předsedá, aby zahájil s Evropským parlamentem vyjednávání. Tusk chce mít jasno během června.

Zatím se ale podle všeho mezi státy EU a europarlamentem schyluje k ostrému střetu. Europoslanci trvají na tom, že by se šéfem komise měl stát pouze někdo z tak zvaných vedoucích kandidátů (z německého Spitzenkandidaten). Tedy někdo z těch politiků, kteří svou kandidaturu oznámili už před evropskými volbami a získali podporu některé z evropských politických frakcí.

Lídři členských zemí ale na summitu v Bruselu takový pohled nepodpořili. Existuje tak riziko, že Evropská komise bude paralyzovaná. Tato instituce přitom dohlíží na plnění společných evropských pravidel a jako jediná má taky právo navrhovat společné evropské normy, které následně schvalují europoslanci.

Visegrád: Priorita je šéf Evropské komise

Slováci potvrdili, že společným kandidátem zemí V4 je současný slovenský eurokomisař a nedávný neúspěšný kandidát na slovenského prezidenta Maroš Šefčovič. "Je dohoda na úrovni Visegrádské čtyřky, že společným kandidátem našeho seskupení pro některou z vrcholných pozic v nových evropských strukturách je Maroš Šefčovič. Jsme přesvědčeni o tom, že Maroš má všechny předpoklady, aby takovou pozici zastával," řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Neupřesnil, jakou funkci by Šefčovič mohl v unii obsadit.

Hospodářské noviny už v úterý napsaly, že státy V4 chtějí, aby se Šefčovič stal šéfem Evropské komise. "Post předsedy Evropské komise je pro nás samozřejmě prioritní, řekl deníku vysoce postavený zdroj z prostředí české evropské politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně popřel, že by V4 společného kandidáta měla, byť šéf slovenské diplomacie Lajčák následně uvedl pravý opak. A také polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že "pan eurokomisař Šefčovič patří mezi zvažované kandidáty".

Pokud Šefčovič neuspěje, chtěla by ho V4 podle HN prosadit do funkce šéfa společné evropské diplomacie. Nahradil by tak Federicu Mogheriniovou.  

Babiš prohlašuje, že na spekulace o konkrétních jménech je zatím příliš brzy. "Je potřeba, aby došlo k zásadní změně fungování institucí Evropy, to znamená, aby Evropská rada (tedy summit lídrů členských zemí - pozn. red.) uplatňovala podstatně větší vliv na Evropskou komisi než dosud," tvrdí Babiš.

Podle platných pravidel ale Evropská rada určuje pouze obecné priority EU. Za předkládání konkrétních návrhů, které z nich vycházejí, je následně zodpovědná komise.

O obsazení postu šéfa komise unie rozhodne "v balíku" s dalšími důležitými funkcemi, jako je už zmiňovaný šéf Evropské rady či Evropské centrální banky. Při rozhodování dbají státy unie na to, aby své zastoupení měly všechny klíčové evropské politické proudy i jednotlivé regionální bloky, tedy sever a jih a západ a východ unie. Minimálně jednu z funkcí by také měla obsadit žena.

Spor o vedoucí kandidáty

Evropský parlament přišel už před před eurovolbami v roce 2014 s už zmíněným principem vedoucích kandidátů. A většina europoslanců na něm trvá i nyní. "Demokracie musí zvítězit," prohlásili například evropští socialisté, jejich členem je i česká ČSSD. Socialisté jsou v europarlamentu druhou nejsilnější frakcí.

Řada lídrů členských zemí s tím ale nesouhlasí. "Žádný vedoucí kandidát v mé zemi nekandidoval," prohlásil například lucemburský premiér Xavier Bettel. Podle něj, stejně jako třeba podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO), lidé ve skutečnosti vedoucí kandidáty vůbec neznají, což často platí i o voličích v zemích, odkud pocházejí. Manfreda Webera, kandidáta evropských lidovců, kam v Česku patří TOP 09 se starosty a KDU-ČSL, například podle průzkumů nezná ani většina lidí v jeho rodném Německu.

Francie, Česko nebo Lucembursko tak trvají na tom, aby unie striktně dodržela postup podle platných evropských smluv - Evropská rada, tedy summit evropských lídrů, by tudíž měla navrhnout nového šéfa Evropské komise a vzít při tom výsledek evropských voleb pouze v úvahu. O kandidátovi vybraném členskými zeměmi by následně hlasoval Evropský parlament.

Většina europoslanců však trvá na tom, že princip vedoucích kandidátů je demokratičtější, protože občané už před volbami vědí, kdo na klíčový post předsedy komise kandiduje. Byť se zatím nebyli schopni shodnout na tom, koho ze svých řad by vlastně měli podpořit. Se samotným principem vedoucích kandidátů souhlasí i některé státy, například Rakousko či Německo. Byť hlavně v případě německé kancléřky Angely Merkelové není jisté, jak silná její podpora principu vedoucích kandidátů ve skutečnosti je. Zcela jednotný názor na to, zda by měl princip vedoucích kandidátů platit, ale nepanuje ani v rámci Evropského parlamentu. Výsledkem tak může být hádka jak mezi evropskými institucemi, tak v jejich rámci.

Oproti roku 2014, kdy se princip vedoucích kandidátů poprvé objevil, je tu ale jeden podstatný rozdíl - evropští lidovci se na jeho podpoře tehdy rychle dohodli se socialisty. Obě frakce měly v Evropském parlamentu dohromady většinu hlasů. Lídři členských zemí unie tehdy z principu vedoucích kandidátů nebyli nadšení, ale nakonec se mu podvolili.

Letos je ale jejich odpor mnohem silnější. Lidovci a socialisté navíc o většinu hlasů v eurovolbách přišli. "Je potřeba vytvořit něco nového, nový projekt," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který se v europarlamentu spojil s liberální frakcí, kam patří i české hnutí ANO.

autor: Ondřej Houska | 28. 5. 2019 22:41

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama