Vídeň - Zatímco Rakušané protestují proti Temelínu, ročně z Česka dovezou tolik atomové energie, kolik vyrobí jeden reaktor dukovanské jaderné elektrárny.
Tak by se ve stručnosti dalo popsat energetické dilema země, která si jakékoliv využívání atomu zakázala zákonem již před třiceti lety.
Zatímco ještě počátkem devadesátých let pocházelo 70 procent veškerého proudu spotřebovaného v Rakousku z domácích vodních zdrojů, dnes tento podíl klesl na 58 procent. Desetinu své spotřeby kryje Rakousko dovozem.
Ministr hospodářství Martin Bartenstein to teď chce změnit. Podle studie, kterou si jeho úřad ve spolupráci se svazem výrobců energie nechal vypracovat, leží ekologická a nadále neatomová budoucnost ve vodních zdrojích.
Vodní elektrárny produkují v současnosti u našich jižních sousedů 38 terawatthodin ročně, podle studie je přitom myslitelné navýšení až na 56 TWh. Bartensteinův plán je ovšem střídmější: do roku 2020 přidat dalších dvacet procent energie z vody.
Cílové datum není přitom náhodné, počítá s ním také ekologický balíček EU, který předepisuje Rakousku snížení emisí oxidu uhličitého o 16 procent. "Pokud nebudeme mobilizovat, klimatické cíle nesplníme a v Bruselu nad tím určitě nemávnou rukou," varoval v listu Die Presse předseda energetického svazu Leo Windter.
Ani biomasa ani větrné elektrárny přitom vodě podle Bartensteina nemohou konkurovat. Jsou totiž závislé na subvencích. "Vodní energie se obejde bez dotací z veřejných prostředků," zdůraznil ministr.
Plán další výstavby vodních elektráren ale může narazit. Poněkud paradoxně u rakouských Zelených. Vodní díla by si totiž vyžádala regulaci toků a další zásahy do oblastí, které jsou často buď přímo chráněny nebo sousedí s cennými lokalitami.
"Pokud nebude posouzen dopad na životní prostředí, je ta studie bezcenná," varoval hornorakouský vládní rada pro energetiku Rudi Anschober.
