Kuito, Angola (od našeho zpravodaje) - Do vesnice Kasuanga v centrální části Angoly vede jen prašná cesta vysekaná do tropických keřů a hustého porostu. Je plná děr, třeba i půlmetrových - kdo nemá velké silné auto, projede jen stěží.
Vesnice, kde žije asi 1700 lidí, se nachází uprostřed ničeho. Kolem je nekonečná buš, v níž číhají jako pozůstatky téměř 30 let dlouhé občanské války nášlapné miny. Přesto se vesnice ve středu této země na jihozápadě Afriky pyšní "majetkem", který by jí mohl závidět nejeden movitý Evropan.
Domy uplácané z červené hlíny obklopují stovky stromů, jejichž větve se prohýbají pod náporem obrovských avokád. Překupníci s nákladním autem zrovna vykupují od hloučku místních obyvatel napěchované přepravky.
"Jsou jen dva druhy ovoce, za které nám zaplatí dost peněz. Banány a právě avokáda," pokyvuje hlavou Tomas George, který ve vesnici Kasuanga žije. Jeho slova zní paradoxně - vesničané za zhruba třicetikilovou přepravku avokád dostanou v přepočtu 40 korun. To je přitom cena jednoho kusu tohoto ovoce v běžném evropském supermarketu.
Módní ovoce
Avokádo v posledních letech zažívá obrovský boom. Chuťově nezaměnitelné zelené plody jedí ve velkém hlavně v Evropě a Spojených státech, jejich spotřeba navíc roste - v EU o 20 procent každý rok, Česko nevyjímaje. Avokáda se s pověstí zdravé superpotraviny dostala na jídelní lístky mnoha restaurací a kaváren, doporučují je známí food blogeři i celebrity.
V posledních letech se z tropického ovoce stal symbol subkultury hipsterů. A fotografie toastů s avokádem, za které v českých kavárnách zaplatíte i přes 100 korun, zaplavily sociální síť Instagram. V angolské vesnici ale o popularitě avokád v daleké Evropě téměř nevědí.
Vesničané plody sklízejí od května do prosince. Překupníci sem v tomto období jezdí skoro denně. "Každá rodina tu má svůj strom nebo stromy, většinou ale ne víc než deset," popisuje obyvatelka vesnice Grace Hendaová, jíž patří tři vzrostlé stromy.
Z výdělku pořizuje věci do domácnosti nebo platí dětem školní pomůcky. Při otázce, kolik peněz ročně vydělá na prodeji avokád, se jen zasměje. "Záleží na sklizni, ale nikdy jsme to nepočítali. Na matematiku nemáme čas," bere si za ni slovo Tomas George.
V angolské buši není elektřina ani vodovod. Životy místních jsou úplně jiné než Evropanů nebo Američanů, kteří avokáda ve velkém nakupují v supermarketech. Lidi tu ohrožují průjmová onemocnění, malárie a nedostatečná zdravotní péče. Vstávají s východem slunce a celé dny pracují na polích, kde pěstují hlavně sóju, fazole nebo kukuřici.
Dlouhá cesta i marže obchodníků
Přestože v angolských vesnicích avokáda rostou stejně běžně jako v Česku jablka, z africké země se takřka nevyvážejí. Překupníci plody vozí do nedalekého Kuita, které je centrem zdejší provincie, nebo do více než 700 kilometrů vzdáleného hlavního města Luanda. Cena za kus je ve zdejších supermarketech podobná té v Evropě - balení dvou avokád stojí stejně jako třicetikilová bedna ve vesnici Kasuanga.
Cenový rozdíl je způsobený dlouhou a náročnou přepravou po rozbitých angolských silnicích i maržemi obchodníků. Místní trhají plody ještě tvrdé, avokáda dozrávají až cestou.
"Překupníci, kteří sem jezdí, plody nevyvážejí do jiných zemí, ale někteří obchodníci je prodávají velkým firmám, které je potom dál přeprodávají," krčí rameny Grace Hendaová a říká, že některé angolské firmy z avokád vyrábějí svíčky nebo mýdla. "To už ale dělají v Luandě, ne my," dodává.
Koupit v evropském obchodě avokádo z Angoly je prakticky nemožné, toto ovoce se sem dováží hlavně z jihoamerického Peru a Chile. "Evropan sní asi jeden kilogram avokád ročně. Ve Skandinávii jsou to dva kilogramy, zatímco Italové toto ovoce prakticky nejedí," cituje server Fresh Plaza Gabriela Burunata, šéfa francouzské firmy Commercial Fruits, která jako první před 20 lety dovezla peruánská avokáda na evropský trh.
Ekologické škody v Jižní Americe
Právě v Jižní Americe ale pěstování avokád ve velkém způsobuje rozsáhlé ekologické škody. Na produkci jednoho kilogramu plodů je podle odhadů zapotřebí 2000 litrů vody, což je pro srovnání desetkrát více než u kilogramu rajčat.
Britský deník The Guardian půl roku zpátky přinesl reportáž z chilského města Petorca, odkud se avokáda dováží do Spojeného království. Tamní obyvatelé kritizovali rozlehlé plantáže, které jsou podle nich nelegálně zavlažovány z místních říček natolik, že už voda nestačí pro běžné lidi.
Necitlivé pěstování avokáda způsobuje potíže i v Mexiku, zvyšující se cena a atraktivita plodiny podnítily farmáře kácet zdejší lesy.
Ve vesnici Kasuanga v Angole takové problémy neznají, obrovské avokádové plantáže tu nejsou. Stromy mají navíc v nadmořské výšce asi 1700 metrů nad mořem dostatek vláhy z častých dešťů a výborně se jim daří. "Před patnácti nebo dvaceti lety je zasadili naši předkové. Spoustu avokád díky nim sníme, zbytek prodáme," usmívá se Hendaová.
