Paříž/Milán - O existenci tajných věznic, řízených americkou CIA, není podle Rady Evropy pochyb. Její už druhá zpráva, která protiteroristické praktiky na území starého kontinentu zkoumá, jmenovitě ukazuje prstem především na Polsko a Rumunsko.
Závěry vyšetřování bývalého švýcarského senátora Dicka Martyho tvrdí, že mezi lety 2003 až 2005 byli lidé podezřelí z terorismu ve věznicích zadržováni a podrobováni "zesíleným vyslechům".
"Podezřelí z terorismu byli unášeni, (v tajných věznicích) mučeni a poté nezákonně uvězněni ve státech, jako je Sýrie," řekl Marty listu Le Figaro. Dokument zmiňuje Českou republiku jen letmo: v souvislosti s přistáváním letadel CIA v Praze.
"Věděli o tom polský a rumunský prezident"
Zpráva je údajně založena na svědectví více než třiceti současných a bývalých pracovníků tajných služeb USA a Evrpy. Nové informace přinesla také analýza letových plánů. Podle Martyho ze zjištění vyplývá, že v Polsku byli podezřelí zadržováni ve Starých Kiejkutách, v Rumunsku je zmiňováno letiště Mihail Kogalniceanu v Konstanci. Oba státy existenci těchto zařízení popřely.
"Právní základ" k věznění významných podezřelých dala CIA podle zprávy tajná dohoda uzavřená mezi USA a jejich spojenci z NATO v říjnu 2001. Transfer zadržených se uskutečňoval i přes jiné země Rady Evropy, ale Polsko a Rumunsko (tehdy ještě kandidát členství v NATO) šly "nad mnohostranný rámec NATO".
V Polsku prý o tajném věznění věděli a schválili je tehdejší prezident Kwaśniewski, ministr obrany a šéfové úřadu národní bezpečnosti a vojenské rozvědky, v Rumunsku tehdejší prezident Ion Iliescu, jeho nástupce Traian Basescu a další osoby podobné úrovně jako v Polsku.
"V Polsku nebyly tajné věznice CIA," reagoval na zprávu mluvčí ministerstva zahraničí Robert Szaniawski. "Čekáme na bližší podrobnosti v této záležitosti, čekáme na předložení důkazů. Pan Marty zatím prezentoval názory, které se nikdy nepotvrdily," dodal Szaniawski.
Informaci o tajných vězeních CIA v Polsku v minulosti popřeli současný polský premiér Jaroslaw Kaczyński i někdejší premiér Leszek Miller.
Vězením prošli i vysocí představitelé al-Káidy
Zpráva poznamenává, že USA si pro tyto účely zvolily země ekonomicky zranitelné, právě vycházející z obtížného období přechodu a závislé na americké podpoře při svém strategickém rozvoji.
Tajná vězení byla plně provozována Američany, místní personál neměl s vězni žádný významný kontakt, ale plnil logistické funkce, například vnější ostrahu objektů, uvádí se v materiálu. Zadržovaní byli podrobováni takzvaně zesíleným výslechům, což je podle rady jen eufemistické označení pro mučení.
Mezi lidmi, kteří byli údajně vězněni v Polsku, byli i významní představitelé teroristické sítě al-Káida Chálid Šajch Muhammad a Abú Zubajdá.
Dick Marty dále ve zprávě obviňuje německé a italské úřady, že mu bránily ve vyšetřování údajných tajných věznic CIA, a vyslovuje politování nad tím, že "mnohé země neuznaly za vhodné na naše dotazy odpovědět". Nikdy prý neodpověděla ani Severoatlantická aliance.
Praktiky CIA poprvé před soudem
Martyho zpráva byla zveřejněna v den, kdy v italském Miláně začal vůbec první soud, který má za úkol protiteroristické praktiky CIA přezkoumat.
Vše začalo, když Hasan Mustafa Usáma Nasr, také známý jako Abú Omar, zmizel v únoru 2003 z milánské ulice. Italští žalobci tvrdí, že Egypťana uneslo šest Italů a šestadvacet Američanů. Ti měli pracovat pro CIA
Po převozu na americké základny v Itálii a Německu byl Nasr odvelečen do Egypta, kde byl údajně mučen. Podzřelý z rekrutování radikálů pro islamistické organizace opustil vězení podle advokátů až na začátku tohoto roku. Za celou dobu proti němu nebylo vzneseno formální obvinění.
Američané v síni chyběli, budou souzeni v nepřítomnosti. Italská vláda o jejich vydání zatím nepožádala. Jedinou osobou s americký pasem, která bude před tribunálem mluvit, je Philip Morse, menšinový vlastník baseballového týmu Boston Red Sox.
Vyšetřovatelé tvrdí, že k odvozu Abú Omara z Itálie použila CIA právě morsova letadla Gulfstream.
Italský kabinet požádal Ústavní soud, aby nechal proces zastavit. Argumentuje tím, že dokumenty předkládané u soudu mohou porušit státní tajemství a poškodit vztahy s USA. Ústavní soud má rozhodnout v září.
Právní apartheid
Politika nynější americké vlády nepochybně přispěla k poskvrnění obrazu Spojených států, uvádí se v Martyho zprávě.
Bushově administrativě vytýká uchýlení se k nezákonným aktům včetně svěření mučení subdodavatelům a zřízení zadržovacích středisek mimo jakoukoli soudní kontrolu. To prý vážným způsobem podkopalo jejich morální autoritu.
Soustavný vývoz těchto aktivit mimo americké území je podle Martyho taky určitou formou pohrdání zbytkem světa, a to, že těmto metodám byli vystaveni výhradně neameričané, je výrazem mentality právního "apartheidu", píše se v dokumentu.
Podle ní jsou vedlejší škody americké "války proti terorismu" velmi vážné, ale ještě vážnější a nepřípustnější je postoj mnoha evropských vlád, které na svém území tolerovaly - pokud na nich přímo nespolupracovaly - celou řadu nezákonných aktů, jež sama americká vláda odmítala páchat ve své zemi.
