New York - Idea světa bez jaderných zbraní Baracka Obamy, kterou představil na jaře v Praze, získala ve čtvrtek konkrétnější podobu.
Všech patnáct členů Rady bezpečnosti OSN jednohlasně schválilo novou rezoluci 1887 volající po nukleárním odzbrojení, zastavení šíření jaderných zbraní, snížení rizika jaderného terorismu, ratifikaci dohody o zákazu jaderných testů a ukončení výroby štěpného materiálu pro jaderné zbraně.
Podepište Smlouvu o nešíření
Rezoluce se zavazuje „hledat bezpečnější svět pro všechny a vytvořit podmínky pro svět bez jaderných zbraní".
Volá také po tom, aby všechny země světa podepsaly čtyřicet let starou Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). Zatím tak neučinily Izrael, Indie a Pákistán a od smlouvy odstoupila Severní Korea. O Izraeli se předpokládá, že jaderné zbraně má, ostatní tři státy už provedly své nukleární zkoušky.
Rezoluce žádný z těchto států přímo nejmenuje, ani se nijak nedotýká severokorejského a íránského jaderného programu, text však „vyjadřuje obzvláštní znepokojení týkající se nynějších závažných výzev nešíření jaderných zbraní, kterými se Rada bezpečnosti zabývala" a potvrzuje předchozí rezoluce, které uvalily sankce na Severní Koreu a Írán kvůli jejich jaderným aktivitám.
Jiný než Bush
Schválení rezoluce je považováno za velké Obamovo diplomatické vítězství. Její důležitost symbolizuje i to, že jde teprve o historicky pátou schůzku Rady bezpečnosti, která se konala na úrovni premiérů a prezidentů, a o vůbec první, která se týkala pouze nešíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení a první které předsedal prezident USA.
"Nesmíme se nikdy přestat pokoušet o svět bez jaderných zbraní, jakkoliv se zdají být překážky veliké," prohlásil Obama po schválení rezoluce.
Klíčem k rozetnutí jaderného gordického uzle byl právě postoj amerického prezidenta. Nejenže byl text připraven americkou delegací, ale byl to právě vstup Obamy do Bílého domu, který znamenal v postoji Washingtonu radikální změnu.
NPT:
Nepodepsaly a otestovaly jaderné zbraně:
- Indie
- Pákistán
Nepodepsaly a neví se, zda je otestovaly:
- Izrael
Odstoupily a otestovaly:
- Severní Korea
Bývalý prezident George W. Bush podporoval vývoj nových jaderných zbraní a odmítal ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), která byla přijata Valným shromážděním OSN roku 1996, ale dosud nevstoupila v platnost.
Od roku 1999 se tak Spojené státy žádných jednání o CTBT neúčastnily, ke změně dochází teprve dnes, kdy projev americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové další kolo jednání o CTBT v OSN otevře. Obama na rozdíl od Bushe také slibuje rozjet kampaň za její ratifikaci v Kongresu USA.
Všem stejnou měrou
Jaderné testy sice USA a ostatní stálí členové Rady bezpečnosti nicméně tak jako tak neprovádějí. Nejasný je však postoj Pákistánu, Izraele, Indie a Íránu. Severní Korea svůj druhý jaderný test provedla letos v květnu.
Kritici přístupu Bushovy administrativy upozorňovali na to, že bude těžké přesvědčovat ostatní státy, aby v souladu s NPT nevyvíjely jaderné zbraně, pokud to nepřestanou dělat i Američané a neratifikují CTBT.
Namítali také že státy vlastníci jaderné zbraně - včetně Spojených států - neučinily dostatečné kroky ke světové denuklearizaci, k čemuž se v NPT zavázaly.
Americká a ruská administrativa nyní pracují na bilaterální smlouvě, která by jaderné arzenály obou zemí snížila. Doufají, že se potom přidají i další státy vlastnící nukleární zbraně.
