Granholm v minulosti působil ve švédské armádě a měl na starosti strategii tamních námořních sil. Ukrajina podle něj nemůže pomýšlet na osvobození okupovaných území bez masivní západní zbrojní pomoci, včetně dodávek amerických stíhaček F-16.
"Rusové ale také mají problémy, jejich lidské ztráty na bojišti jsou obrovské," připomíná expert, který nyní působí ve Švédské agentuře pro armádní výzkum (FOI). A vysvětluje také nedávná slova švédského ministra civilní obrany, že by se jeho země měla začít připravovat na válku s Ruskem.
Mnozí analytici a historici současnou napjatou situaci srovnávají se třicátými léty minulého století. Tedy s dobou, která nakonec vyústila ve druhou světovou válku. Jsou taková přirovnání podle vás namístě?
Připadají mi trochu zjednodušující. Třicátá léta bych přece jen označil za horší dobu. Německo chtělo být velmocí, chtělo se mstít za výsledky první světové války. Nyní je situace jiná v tom, že Evropa je vůči Rusku víceméně jednotná, s výjimkou Maďarska. Takže v tomto směru je to lepší.
Problémem je, že Spojené státy jsou nyní silně politicky polarizované, což znesnadňuje jejich angažovanost ve světě, včetně pomoci Ukrajině. Pokud se bavíme o srovnání třicátých let minulého století a současnosti, spatřuju výrazný rozdíl, kterým je dnešní globální vliv Číny. Procházíme seizmickou změnou světového systému podobně, jako tomu bylo v roce 1945 nebo 1989.
Označil byste to za špatný vývoj pro západní demokracie?
Ano. Důležité je, aby demokratické státy spolupracovaly, stály při sobě a bránily své hodnoty.
Jak hodnotíte ruskou armádu na Ukrajině? Překvapilo vás něco?
Rusko a ruskou armádu jsem studoval dlouho. Věděl jsem, že v ní panuje chaos a korupce, ale stejně mě překvapilo, že si vedla na začátku invaze tak špatně. Předpoklad, že když se Rusové objeví v masivním počtu a ochotní použít sílu, ukrajinská obrana se položí, se ukázal jako zásadně nesprávný. Překvapila mě také neúčinnost ruských vzdušných sil - Rusové si nedokázali vybudovat leteckou převahu a využít jí.
Očekáváte, že Ukrajina ještě může dobýt zpět některá okupovaná území?
Dobýt zpět Krym a Donbas, jak Kyjev oficiálně deklaruje, bude nepochybně velmi obtížné. Aby o tom mohli Ukrajinci uvažovat, musí mít silnou podporu ze zahraničí a musí pokračovat dodávky zbraní. Rozhodující a naprosto klíčový je postoj Spojených států. Pokud americké dodávky nepřestanou, má Ukrajina šanci. Podle mě Kyjev během jara a léta dostane stíhačky F-16, a pokud se je podaří včlenit do celkové ukrajinské válečné strategie, může to přinést změnu. Ale Rusové také mají problémy, jejich lidské ztráty na bojišti jsou obrovské.
Švédský ministr pro civilní obranu Carl-Oskar Bohlin nedávno vyvolal rozruch prohlášením, že se Švédsko musí připravit na válku. Jak máme jeho slova chápat?
Bohlin je ministrem civilní obrany, kromě toho je ve Švédsku ještě ministerstvo obrany. To je důležité zmínit. Bohlin měl na mysli, že musí být připraveny kryty, bunkry, zásoby potravin a nezbytného zboží. Švédsko mělo během války propracovaný systém civilní obrany, v jehož rámci měl každý možnost uchýlit se v době krize do krytu. Jenže v optimistických devadesátých letech jsme velkou část tohoto systému demontovali. V podstatě příprava na válku přestala existovat. Teď po ruském vpádu na Ukrajinu se jeho potřeba zvýšila, protože je jasné, že ve válce jsou terčem i civilisté.
Bohlin měl na mysli, že musíme tuto obranu aktivovat a být připraveni i mentálně na možnost války. Ale podobně se už dříve vyjádřili někteří švédští politici nebo náčelník generálního štábu švédské armády, jen jejich výroky neměly takový ohlas v zahraničí. Ve Švédsku panuje konsensus, že bezpečnostní situace je nejhorší od roku 1945.
Švédsko se předloni rozhodlo pro vstup do NATO a pro ukončení své dlouholeté politiky neutrality. Nakolik Švédové vnímají hrozbu ze strany Ruska?
Nevím, zda svět koncept švédské neutrality vždy dobře chápal, protože souvisí se zvláštní švédskou historií. V raném novověku bylo Švédsko námořní velmocí s ambicí ovládat Baltské moře. Pak v roce 1809 ve válce s Ruskem ztratilo Finsko, které bylo jeho součástí přes šest staletí. To představovalo velký šok, protože si nikdo neuměl představit Švédsko bez Finska. Švédské království chtělo získat ztracené území zpět, ale zjistilo, že nemá takové zdroje, které by mu umožnily samotnému pokračovat ve válčení s Ruskem. Takže se změnila politika. Uznali jsme ruský vliv v Baltském moři, ale uzavřeli jsme spojeneckou smlouvu s Velkou Británií.
Během studené války ve druhé polovině minulého století to bylo podobné. Švédsko bylo oficiálně neutrální, ale mělo spojeneckou obrannou dohodu se Spojenými státy a Velkou Británií. Byla to taková švédská pojistka pro případ totální války. Navíc švédský průmysl byl robustně zaměřený na obranu a výrobu zbraní.
Může se zdát, že jsme najednou odhodili přísnou neutralitu a vrhli se do NATO, ale tak prudká změna to není. Ostatně Švédsko spolupracuje s aliancí v otázce technických standardů zbraní a dalších věcech už od poloviny devadesátých let.
Navíc ve švédské armádě, bezpečnostních složkách i vedení státu existoval konsensus, že budeme s NATO jen spolupracovat, pokud ruský prezident Vladimir Putin neprovede nějakou hloupost. Pak bude třeba stát se členskou zemí aliance. A přesně takovou hloupost Putin udělal napadením Ukrajiny.
Zmínil jste Baltské moře. Domníváte se, že pobaltské republiky - zejména Lotyšsko nebo Estonsko - jsou Ruskem bezprostředně ohroženy v případě, že zvítězí na Ukrajině?
Odpověď zní jednoznačně ano. Rusko se ve skutečnosti nikdy nesmířilo s nezávislostí Lotyšska a Estonska. Formálně tyto republiky uznalo, ale považuje jejich odtržení z ruského sféry vlivu za něco nepřirozeného. To je přesně věc, které bychom se měli obávat. Pokud se Putinovi podaří změnit vládu na Ukrajině a dostane Kyjev do ruského područí, pobaltské republiky budou dalším terčem. Imperiální myšlení a vidění světa současného ruského režimu je tak silné, že do toho Kreml prostě půjde.
Video: Jsme ve válce. Zbrojme, říká ministryně obrany Jana Černochová (23. 1. 2024)
