Místo speciální jednotky připravené nasadit Putinovi želízka na něj na letišti čekal červený koberec a vojenská garda oblečená v uniformách odkazujících na velkého mongolského vládce Čingischána, uvádí agentura AP.
Putin v posledním roce a půl do zahraničí cestoval, nikdy ale do země, ve které na něj platí mezinárodní zatykač. Ten vydal v březnu 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) za válečné zločiny, konkrétně za nezákonné deportace ukrajinských dětí na ruské území. Mongolsko je první zemí, která by ho reálně mohla zatknout, protože uznává platnost zatykačů ICC.
To se však nestane. "Nemáme žádné obavy, s našimi přáteli v Mongolsku máme skvělý dialog," komentoval to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Putin podle agentury TASS při setkání s předsedou mongolského parlamentu uvedl, že Mongolsko prokázalo, že je "loajálním a spolehlivým spojencem". "Rusko a Mongolsko po desítky let udržovaly blízké, přátelské vztahy. A dnes se úspěšně vyvíjejí," řekl ruský prezident.
"Putin si připisuje symbolickou výhru," míní podle amerického deníku New York Times ředitel Carnegieho střediska Alexander Gabujev, který se zabývá euroasijským regionem a Ruskem.
Energetická závislost na Rusku
Země ležící mezi Čínou a Ruskem má s ruským sousedem historické vazby. Sovětská armáda pomáhala před více než sto lety se založením Mongolské lidové strany, jejich vojska společně před 85 lety porazila Japonsko u hranic s Čínou.
Na připomínku tohoto výročí Mongolsko Putina oficiálně pozvalo. Hlavním důvodem, proč k zatčení ruského prezidenta nedojde, je ale neoficiální důvod cesty - energetická závislost Mongolska. Rusko sousedovi dováží 95 procent energií, které země mimo jiné potřebuje na vytápění v zimním období, kdy teploty klesají k minus 30 stupňům Celsia.
"Mongolsko dováží 95 procent svých ropných produktů a přes 20 procent elektřiny od bezprostředních sousedů. (…) Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence," uvedl mluvčí mongolské vlády. "Mongolsko vždy zastávalo politiku neutrality ve všech diplomatických vztazích," doplnil.
Už loňskou zimu měl Ulánbátar se zajištěním potřebných energií pro svou populaci problémy, proto docházelo k výpadkům. Za pozváním Putina do země je proto snaha domluvit zvýšení importu energií, jak vysvětlili mongolští velvyslanci, které si předvolaly západní země. Americkému deníku to prozradil nejmenovaný západní diplomat.
"Ulánbátar si vybral - chce mít předvídatelné vztahy s Moskvou a s následky se vypořádat později," cituje americký list analytika z Rady národní bezpečnosti Mongolska Munkhnarana Bayarlkhagvu.
Moskva by naopak mohla na Mongolsko tlačit, aby do svého rozpočtu zahrnulo výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2, který povede plyn z Ruska do Číny. Mongolská vláda ale se stavbou v následujících čtyřech letech nepočítá.
Mongolsko se postihu vyhne
Podobné otázce jako nyní Mongolsko čelila loni Jihoafrická republika, která pozvala Putina na jednání ekonomické skupiny BRICS, jíž je Rusko součástí. Její vláda dokonce žádala ICC o výjimku, aby nemusela ruského prezidenta zatknout. Poté co soud odmítl, se Putin rozhodl akci vyhnout. Podle dostupných zpráv tentokrát žádné podobné vyjednávání mezi Ulánbátarem a ICC neproběhlo.
Soud v Haagu však nemá žádné pravomoce, jak by mohl Mongolsko k zatčení přinutit. Vláda se možná vyhne i veškerým následkům, jak ukázal příklad z roku 2015. Tehdy přicestoval do Jihoafrické republiky bývalý prezident Súdánu Umar al-Bašír, který čelil mezinárodnímu zatykači za genocidu a válečné zločiny. Rada bezpečnosti OSN následně hlasovala o nedůvěře JAR. Vyslovena jí nebyla.
"Mezinárodní trestní soud určitě bude stíhat Mongolsko za to, že porušilo svou povinnost," domnívá se Tamás Hoffmann z Institutu pro legální studia. Mohl by například svolat Shromáždění smluvních stran, které mohou Mongolsko odsoudit v rámci řízení o nesplnění povinnosti. "Z toho však pro zemi neplynou žádné závažné důsledky, jako například sankce," cituje ho server Politico.
K okamžitému zatčení Putina vyzvalo středoasijský stát i padesát Rusů žijících v exilu. Mezi nimi je i opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který se nedávno v rámci výměny vězňů dostal na svobodu ze sibiřského vězení.
