Kyjev/Moskva – Vladimir Putin se hněvá. Po oznámení, že na Krymu ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zneškodnila ukrajinské diverzanty a teroristy, útočí na Kyjev. Zatím slovně.
Rusko prý smrt dvou svých vojáků nenechá bez odpovědi a ukrajinská vláda podle něj dává přednost teroru před jednáním. Ve čtvrtek v Kremlu zasedla Bezpečnostní rada státu, prezident odvolal účast Ruska v mezinárodních rozhovorech se zástupci Francie, Německa a Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na ruské kroky a prohlášení nařídil bojovou pohotovost pro všechny jednotky na Donbasu a podél hranice s Krymem. Porošenko dal dnes také najevo, že chce o stoupajícím napětí hovořit přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Situací se na ukrajinskou žádost na uzavřené schůzi v New Yorku zabývá Rada bezpečnosti OSN.
Nová vojenská operace?
Experti se teď snaží vyřešit rébus, zda jsou poslední zprávy o zneškodněné diverzi záminkou pro nové ruské vojenské operace, vedené tentokrát z Krymského poloostrova na ukrajinskou pevninu.
Některé události totiž lze interpretovat tak, že se schyluje k novému kolu války.
Svědci uvádějí, že ruská armáda přesunuje techniku a vojáky na sever Krymu. Na východě Ukrajiny od začátku léta boje zesílily.
Co se týká ztrát ukrajinské armády, červenec byl nejhorším měsícem za více než rok: zemřelo 42 vojáků.
V minulosti se už dvakrát stalo, že po obviněních na adresu Kyjeva následovala ofenzíva separatistů s ruskou podporou a vedla k dobytí důležitých strategických míst ve velkých bitvách.
V Ilovajsku v srpnu 2014 a následující rok v únoru v Debalcevu.
Pozemní cesta na Krym
Ukrajinci se dlouhodobě obávají, že Putin chce zajistit pozemní spojení Krymu s východoukrajinskými oblastmi, ovládanými separatisty. Toho by mohl dosáhnout ofenzívou na dvou frontách: na sever z Krymu a na západ směrem na Mariupol.
Právě z okolí Mariupolu jsou v posledních hlášeny těžké boje.
Rozruch vyvolal fakt, že na severu Krymu u měst Armjansk a Džankoj, kam Rusové přesouvají vojáky, několik dní nefungoval internet.
Ukrajinský poslanec a poradce ministra vnitra Anton Geraščenko neočekává invazi. Podle něj jsou hrozby součástí takzvané hybridní války, kterou Rusko proti Ukrajině vede a jejíž součástí je nepřipustit klid a stabilitu v zemi.
"Nechce už nic dobývat. Jeho strategií je donutit nás, abychom se Krymu vzdali navždy, a výměnou nám může vrátit Donbas," uvedl Geraščenko.
Pro a proti invaze
Ruská armáda má nyní na Krymu přibližně 24 tisíc vojáků, 400 tanků a více než 550 obrněných vozů. Vojska ale mají špatné spojení s ruskou pevninou, most přes Kerčskou úžinu není ani zdaleka hotov.
Ukrajinské ozbrojené síly navíc měly dostatek času se na hranici s Krymem na možný útok připravit. Už dávno není jaro 2014, kdy armáda byla nepřipravená, dezorganizovaná a v některých velitelských funkcích měla lidi, kteří byli loajální Moskvě, a ne Kyjevu.
Některé elitní ruské oddíly jsou nyní nasazené v Sýrii, což by ale pro Rusy až takový problém nebyl. Válku mohou vést na více místech současně. Ani finance by i přes dopad sankcí EU a nízkých cen ropy nebyly nepřekonatelnou překážkou.
Taktická hra se Západem
Otázkou je, co by Vladimir Putin nyní invazí získal. Boje by nahrály v Evropě těm, kteří chtějí zachovat protiruské hospodářské sankce.
V EU přitom sílí podpora dohody s Ruskem a zrušení embarga. Pro Kreml se může mezinárodní situace změnit k lepšímu po volbách v USA a ve Francii. Pokud se dostanou k moci prezidentští kandidáti Donald Trump a Nicolas Sarkozy, se kterými má Putin dobré vztahy.
Trump dokonce zvažuje, že USA by měly uznat anexi Krymu.
"Všichni se bojí, je velká panika, že se schyluje k nové válce. Ale proč by Putin zrovna teď začínal novou válku? Hraje taktickou hru se Západem, cílem je zrušení sankcí. Válka by zničila politiku, kterou praktikuje poslední rok," uvedl na serveru Segodnja.ua Volodymyr Fesenko, ředitel Centra aplikovaných politických studií Penta.
Způsob, jakým líčí události na Krymu ruská média, připomínají scény ze špionážního filmu. Ozbrojenci se údajně na Krym dostali v nafukovacích člunech a vyzvedli si zbraně a výbušniny, které jim nechala na smluvených místech jiná skupina "diverzantů.“
Všichni byli řízeni ukrajinskou rozvědkou, píše deník Kommersant.
