Naposledy bezpilotní letoun zaútočil na ropnou rafinerii 2. září. Jednalo se o Gazprom Něft na okraji Moskvy. Právě v ten den se Rusům podařilo uhasit po šestnácti dnech požár po jiném útoku. Tehdy bylo cílem zařízení na skladování ropy v Proletarsku poblíž Kavkazu.
"Musíme mířit tam, kde to Rusko opravdu bolí," řekla serveru Newsweek Hanna Šelestová z nevládního analytického centra Ukrainian Prism. Podle ní je ruská protivzdušná obrana opravdu dobrá. "Otázkou je, zda jí dokážou mít dostatek na správných místech. Hodně jí umístili kolem Moskvy, kolem letiště. Rusové potřebují přemístit mobilní protivzdušnou obranu na frontu, ale musí ji odněkud vzít," přemítá Šelestová.
Analytička upozornila, že většina rafinerií je spíše soukromým než státním majetkem, a proto nebyly prioritně chráněny. A to nabízí Kyjevu příležitost. "Rafinerie nejsou chráněny stejným typem protivzdušné obrany jako vojenské objekty. Přitom rafinerie a energetický sektor jsou největšími přispěvateli do ruského státního rozpočtu," tvrdí Šelestová, která působí v Centru pro analýzu evropské politiky (CEPA).
Úspěšné ukrajinské útoky na ropná zařízení ztěžují Rusku mimo jiné zásobování frontových jednotek. Už v červnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že "více než 30 ropných rafinerií, terminálů a ropných skladů teroristického státu bylo zasaženo". A útoky pokračovaly i přes léto. Jen v minulém týdnu našly drony cíl v Kirově a v ropném skladu Atlas v jižní Rostovské oblasti.
Agresor, který třetím rokem vede dobyvačnou válku na Ukrajině, se proti útokům snaží bránit i tím, že postupně vymazává veřejně dostupné údaje o svém ropném průmyslu. To ztěžuje posouzení dopadů těchto úderů. Květnové údaje státní statistické agentury Rosstat podle Newsweeku ukazují na relativně stabilní ceny paliv na ruských pumpách.
Sergej Vakulenko z Carnegie Russia Center v červnu ale napsal, že jedním z největších dopadů dronových útoků jsou náklady na opravy, které se pravděpodobně pohybují v řádu desítek milionů dolarů na jedno zařízení. "Je to velmi daleko od původních odhadů v řádu miliard, ve které protistrana doufala," dodal ale Vakulenko.
Ukrajině nicméně přináší morální vzpruhu fakt, že dokáže zasáhnout místa vzdálená tisíce kilometrů a způsobit tím ruské protivzdušné obraně, která musí pokrývat rozsáhlé území, obtíže. "Obrana s krátkým dosahem, kterou Rusko disponuje, jako například S-300 (protiletadlový systém), je určena pro rychlé stíhačky a řízené střely, nikoli pro malé a pomalu letící drony," řekl Ryan Gury ze společnosti PDW, která se zabývá technologiemi pro bezpilotní letouny.
"Jsme zvyklí, že řízené střely nebo střely s plochou dráhou letu mají lineární trajektorii. (Ukrajinci) se zaměřili na tak rozsáhlé území, že letové trasy mohou měnit a Moskvu obletět," dodal pro Newsweek.
