Libanon padá na úplné dno. V zemi nejsou léky, elektřina ani základní potraviny

Anna Hrdinová
3. 10. 2021 15:30
Největší nemocnice v Bejrútu je zahalená do tmy, elektřinu zapíná jen na důležité operace. Některé pacienty kvůli nedostatku léků, přístrojů i lékařů posílá domů. Přitom ještě před několika lety představoval Libanon špičku v lékařské péči arabského světa. "Zdravotníci musí bezmocně sedět, přestože jejich pacienti před nimi chřadnou. Nemají je čím léčit," říká ředitel nemocnice Firass Abiad.

Libanon po loňské mohutné explozi bejrútského přístavu a stále zuřící pandemii koronaviru sužuje nevídaná krize, která v zemi ovlivňuje všechny sféry života. Těžce zasažené je i zdravotnictví.

Z nemocnice Rafíka Harírího v Bejrútu odešly téměř dvě třetiny lékařů. Její ředitel Abiad přiznává, že i další zaměstnanci brzy zařízení opustí. "Když naši lékaři přijdou do práce, zjistí, že ji pořádně dělat nemohou, protože nemají prostředky," říká pro australské noviny Sydney Morning Herald. Nemocnicím po celé zemi dochází injekční stříkačky i další zdravotnické potřeby.

Mladá lékařka Zeinab Mawlová popisuje únavu a vyčerpání z toho, jak se v posledních dnech v Bejrútu stará o třikrát více pacientů, než bylo dřív běžné. "Nemocnice je velmi depresivní místo. Často tu nefunguje elektřina, všechno se kolem mě vypíná," líčí arabské televizní stanici al-Džazíra. Velká část lékařů, kteří s ní pracují, se sem navíc kvůli nedostatku paliva nemůže vůbec dostat. 

"Výlet pro benzín je hazard," říká Mawlová. Natankovat v Bejrútu podle ní trvá většinou osm až devět hodin a při čekání se proto střídá se svými kolegy z nemocnice. Zatímco jeden pečuje o pacienty na oddělení, jiný hlídá auto. 

Provoz stanice organizují vojáci, kteří ale málokdy dokážou zabránit konfliktům. Běžně jsou tak čerpací stanice v hlavním městě Libanonu ohniskem nepokojů, střelby nebo výbuchů. 

"Pumpy jsou naše nové první linie," píše pro deník New York Times libanonská spisovatelka Lina Mounzerová, která se čerpacím stanicím kvůli obavám o své bezpečí vyhýbá. V Akkaru, jedné z nejchudších částí Libanonu, v srpnu explodoval palivový tanker poté, co se okolo něj mačkali lidé. Výbuch si vyžádal nejméně 33 obětí. 

"Kdybych měla peníze, možná bych žila." 

Libanonské nemocnice nyní žádají pacienty, aby si přinesli vlastní léky. Ty jsou ale pro běžné lidi takřka nedostupné. Nedostatek zahraničních měn totiž znemožnil lékařským společnostem platby dodavatelům. Dluží jim už více než 13 miliard korun a není jasné, kdy a jestli vůbec částku zaplatí.

"Nejlepší by pro nás bylo, kdyby nás obsadil nějaký cizí stát, abychom mohli mít elektřinu, vodu a bezpečnost," konstatuje pro New York Times obyvatelka severolibanonského města Tripolis Wafa Khaledová poté, co už v několikáté lékárně nesehnala inzulín pro svou nemocnou matku. 

Podle Hospodářské a sociální komise OSN pro západní Asii si nyní 82 procent lidí v zemi nemůže dovolit alespoň jednu základní službu, jako je zdravotnictví a elektřina. Mnohé léky jsou sehnatelné jen na černém trhu, jejich cena tam ale výrazně narůstá.

Zatímco v Libanonu umírají lidé na léčitelné nemoci, policie při pravidelných raziích najde každý týden tisíce prošlých léků, které později plánovali překupníci prodávat na černém trhu. Část léků také pašují přes hranice do válkou zmítané Sýrie, kde je jejich cena ještě vyšší. 

V létě zemí otřásl případ desetiměsíčního dítěte, které zemřelo na chřipku, poté co mu nemocnice nemohla poskytnout léky. "Přátelé s dětmi žijí ve strachu z toho, že jejich děti onemocní i lehkou nemocí. Syn mého kamaráda nedávno dostal horečku a v lékárně nebyly žádné léky, dokonce ani led na studený obklad," popisuje libanonská spisovatelka Lina Mounzerová. 

Skokové zdražení

Cena potravin se v Libanonu za poslední dva roky zvýšila o více než 500 procent. Stále větší problém dělá také dostupnost zboží. Talae Kouymoudjianová nemohla tři měsíce v žádné lékárně nebo obchodě sehnat sunar pro své 11měsíční dítě. Složité je sehnat i balenou vodu.

Červencová zpráva organizace UNICEF pak uvádí, že více než 70 procentům Libanonců hrozí ztráta přístupu k čisté vodě. Pro mnoho z nich je totiž cenově téměř nedostupná.

Ekonomickou krizi, která Libanon zasáhla před dvěma lety, prohloubila pandemie a exploze bejrútského přístavu. Více než polovina obyvatel upadla do chudoby, významnou část tvoří také téměř milion syrských uprchlíků. Libanonská libra se propadla o 90 procent a ceny základního zboží vystoupaly o desítky až stovky procent. 

Výbuch tří tisíc tun dusičnanu amonného 4. srpna loňského roku srovnal se zemí přístavní haly i velkou část Bejrútu, zemřelo při něm 207 lidí.

Video: Letecké záběry odhalují bejrútský přístav srovnaný se zemí. Explozi cítili až na Kypru

Letecké záběry odhalují v celé šíři destrukci, kterou způsobila obrovská exploze v libanonském Bejrútu. Masivní výbuch srovnal se zemí místní přístav. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

Další zprávy