Otřesy cítili lidé až ve vzdálenosti 250 kilometrů, tlaková vlny poškodila budovy v okruhu deseti kilometrů. Na 300 tisíc lidí doslova ztratilo střechu nad hlavou. 207 lidí zemřelo, dalších 75 tisíc utrpělo zranění. Výbuch způsobil na místě kráter hluboký 43 metrů a široký 152 metrů.
Rok po tragédii se Libanon nachází v kritické situaci, a to nikoliv jen kvůli explozi. Země prochází hlubokým ekonomickým propadem, který ještě zhoršila pandemie koronaviru. Ta v Libanonu neustupuje a očkování je velmi pomalé.
Za poslední dva roky ztratila libanonská libra vůči americkému dolaru devadesát procent své hodnoty. O desítky procent vylétly ceny potravin a pohonných hmot, prakticky veškeré zboží z dovozu buď skokově zdražilo, nebo vůbec není k dostání. Stát, kterému se kdysi říkalo Švýcarsko Blízkého východu, drasticky zchudl.
"Současná krize je důsledkem řady problémů nastřádaných zejména v posledním desetiletí. Patří mezi ně špatné hospodaření se zdroji, korupce, zadlužování bank, závislost na dovozu a minimální podpora místního průmyslu a produkce. Exploze v bejrútském přístavu připravila mnoho lidí o zdroj obživy, vyřadila z provozu podniky, nemocnice a školy. Mezi lidmi je cítit velká deziluze, napětí a strach z budoucnosti," popisuje deníku Aktuálně.cz situaci v Libanonu koordinátorka pomoci organizace Člověk v tísni Lenka Filípková, která v zemi působí.
Hloubku krize například ilustruje, že Katar posílá libanonské armádě jednou za měsíc sedmdesát tun potravinové pomoci. Turecká společnost Karpowereship zase přestala do Libanonu dodávat elektřinu, protože nedostala za osmnáct měsíců zaplaceno.
"Lidem docházejí prostředky k zajištění základních potřeb, chybí léky, zdravotnický materiál a v nemocnicích i personál. Přitom je pravděpodobné, že krize se ještě zhorší, protože Světová banka a Mezinárodní měnový fond podmiňují pomoc novou vládou a reformami," říká Lenka Filípková.
O sestavení vlády se nyní pokouší nejbohatší Libanonec, byznysmen Nadžíb Mikátí, jehož jmění časopis Forbes odhaduje na 2,7 miliardy dolarů. Mikátí podniká v nemovitostech a telekomunikacích, rozsáhlý majetek má i ve Velké Británii, Spojených státech a Monaku. Od výbuchu před rokem je už čtvrtým mužem, který se pokouší získat v parlamentu důvěru pro svoji vládu. Jeho tři předchůdci neuspěli.
Proč dusičnan amonný vybuchl a proč byl ve skladu, stále není objasněné. Náklad přivezla loď ruského majitele Igora Grečuškina, která mířila do Mosambiku, ale musela zakotvit kvůli poruše. Grečuškin mezitím oznámil bankrot, takže dusičnan v Bejrútu zůstal.
Spekuluje se však i o tom, že šlo o krycí manévr a chemikálie byla určena Sýrii pro vojenské účely. Válka v Sýrii má od roku 2011 na Libanon velký dopad. Na 1,5 milionu Syřanů sem před konfliktem a násilím uprchlo.
