Praha - Vědci zaměřili v druhé půli loňského roku své pozemské i vesmírné dalekohledy směrem k drobné hvězdě TRAPPIST-1, která leží 40 světelných let od Země. Doufali, že v jejím okolí objeví zajímavou planetární soustavu. Včera oznámili, že se jim to podařilo. Vypozorovali, že kolem hvězdy o hmotnosti desetiny našeho Slunce obíhá sedm planet podobně velkých jako Země.
Tři z nich se dokonce nacházejí v takzvaném obyvatelném pásmu, takže by se na jejich povrchu mohly rozkládat oceány a možná i život. Vědci nicméně upozorňují, že musejí ještě pečlivě studovat atmosféry planet, než budou s to určit, zda na nich existují vhodné podmínky pro život.
"Především zde musí být možnost existence vody v tekutém stavu, což je podle našeho chápání života bezpodmínečně nutné. Samozřejmě další podmínky mohou záležet především na tom, kdo by měl planetu obývat. Na Zemi známe organismy, kterým vyhovují velmi extrémní podmínky (život v hlubinách moří, či organismy přežívající v kyselinách)," poznamenal v jedné z odpovědí na otázky čtenářů Aktuálně.cz astronom Viktor Votruba.
Čtenáři se jej ptali také na to, zda jde skutečně o tak převratný objev, jak NASA prezentuje, nebo se jedná o umnou komunikaci. "Z mého pohledu je objev průlomový, protože učinil z planet typu naší Země relativně běžnou věc, a tedy i šance na jiný život ve vesmíru prudce stouply. Nepopírám však, že PR NASA bylo odvedené velmi dobře," odpověděl expert z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
A přestože má objev pouze teoretickou hodnotu, protože se planeta nachází příliš daleko od Země na to, aby na ni mohl člověk s dostupnými technologiemi docestovat, význam podle Votruby pro lidstvo má. "Na základě tohoto výsledku už můžeme poměrně jasně říci, že podmínky dostatečné pro vznik života nejsou ve vesmíru ničím zvláštním," napsal.
V odpovědích na to, zda je skutečně vyloučená možnost, že by se člověk ke vzdáleným planetám někdy dostal, nebyl Votruba pesimistický. "Teorie relativity platí, nicméně bych zvídavého čtenáře upozornil na teoretickou možnost publikovanou mexickým fyzikem Miguelem Alcubierrem, pojmenovanou jako warpový pohon podle seriálu Star Trek. Tato teorie je v současné době dále teoreticky analyzována a zkoumána. Takže kdo ví," poznamenal.
Podobných planet mimo sluneční soustavu (takzvaných exoplanet) mají nyní vědci v hledáčku více. "Zkoumají se všechny planety, které se potencionálně umožňují existenci života, těch je 49. Ale jejich počet bude do budoucna určitě narůstat," věří Votruba, který by si přál, aby pokračoval hlavně výzkum té nejbližší, v blízkosti hvězdy Proxima Centauri, která je jen čtyři světelné roky vzdálená od Země.
Nejnovější objev se vědcům podařilo zaznamenat díky teleskopu Spitzer, který má NASA umístěný ve vesmíru, využívali také špičkové pozemské dalekohledy TRAPPIST-South nebo ESO/VLT umístěné v Chile. S jejich pomocí sledovali poklesy jasnosti mateřské hvězdy, které způsobují právě přechody planet. Umožnilo jim to získat informace o jejich dráze nebo velikosti a odhadnout složení. A Votruba upozornil, že nastoupí další dalekohledy, které mohou přinést detailnější informace o exoplanetách. Jejich výzkum teprve nabírá obrátky.
"Primárním úkolem nových moderních přístrojů, jako bude dalekohled Jamese Webba, bude detekce a zpřesnění informací ohledně atmosféry těchto planet. Na přímé zobrazení povrchu planety si musíme ještě počkat, velkým příslibem můžou být plánovaný Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), ale to si musíme počkat až do roku 2024," uvedl.
A Votruba věří, že k novým objevům přispějí i čeští badatelé. "Česká astronomie je na velmi dobré úrovni. Ale tyto výsledky nejsou tak atraktivní pro veřejnost, jako jsou exoplanety. Nicméně i v této oblasti se blýská na lepší časy, tématu exoplanet se věnuje Petr Kabath z Akademie věd a určitě se i my dočkáme významného objevu v této oblasti s českým otiskem," míní.