Objev nových planet je průlom. Šance na jiný život ve vesmíru prudce stouply, napsal čtenářům expert

Domácí Domácí
Aktualizováno 23. 2. 2017 18:44
Vědci z NASA a Evropské jižní observatoře ve středu oznámili senzační objev. Našli planetární soustavu s dosud největším množstvím planet, které jsou velikostí nebo teplotou na povrchu podobné Zemi. Tři ze sedmi objevených planet obíhajících kolem studené drobné hvězdy TRAPPIST-1 dokonce leží v pásmu, kde jsou podmínky pro to, aby se na jejich povrchu vyskytovala voda nebo dokonce život. Soustava leží 40 světelných let od Slunce, v souhvězdí Vodnáře. Co objev znamená, čtenářům Aktuálně.cz vysvětloval astronom Viktor Votruba z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Ptejte se astronoma na nově objevené planety
Dotazovaný právě odpovídá
Viktor Votruba odpovídá od 15:00
Přejít k dotazům

Praha - Vědci zaměřili v druhé půli loňského roku své pozemské i vesmírné dalekohledy směrem k drobné hvězdě TRAPPIST-1, která leží 40 světelných let od Země. Doufali, že v jejím okolí objeví zajímavou planetární soustavu. Včera oznámili, že se jim to podařilo. Vypozorovali, že kolem hvězdy o hmotnosti desetiny našeho Slunce obíhá sedm planet podobně velkých jako Země. 

Tři z nich se dokonce nacházejí v takzvaném obyvatelném pásmu, takže by se na jejich povrchu mohly rozkládat oceány a možná i život. Vědci nicméně upozorňují, že musejí ještě pečlivě studovat atmosféry planet, než budou s to určit, zda na nich existují vhodné podmínky pro život. 

"Především zde musí být možnost existence vody v tekutém stavu, což je podle našeho chápání života bezpodmínečně nutné. Samozřejmě další podmínky mohou záležet především na tom, kdo by měl planetu obývat. Na Zemi známe organismy, kterým vyhovují velmi extrémní podmínky (život v hlubinách moří, či organismy přežívající v kyselinách)," poznamenal v jedné z odpovědí na otázky čtenářů Aktuálně.cz astronom Viktor Votruba.

Čtenáři se jej ptali také na to, zda jde skutečně o tak převratný objev, jak NASA prezentuje, nebo se jedná o umnou komunikaci. "Z mého pohledu je objev průlomový, protože učinil z planet typu naší Země relativně běžnou věc, a tedy i šance na jiný život ve vesmíru prudce stouply. Nepopírám však, že PR NASA bylo odvedené velmi dobře," odpověděl expert z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

A přestože má objev pouze teoretickou hodnotu, protože se planeta nachází příliš daleko od Země na to, aby na ni mohl člověk s dostupnými technologiemi docestovat, význam podle Votruby pro lidstvo má. "Na základě tohoto výsledku už můžeme poměrně jasně říci, že podmínky dostatečné pro vznik života nejsou ve vesmíru ničím zvláštním," napsal.

V odpovědích na to, zda je skutečně vyloučená možnost, že by se člověk ke vzdáleným planetám někdy dostal, nebyl Votruba pesimistický. "Teorie relativity platí, nicméně bych zvídavého čtenáře upozornil na teoretickou možnost publikovanou mexickým fyzikem Miguelem Alcubierrem, pojmenovanou jako warpový pohon podle seriálu Star Trek. Tato teorie je v současné době dále teoreticky analyzována a zkoumána. Takže kdo ví," poznamenal.

Podobných planet mimo sluneční soustavu (takzvaných exoplanet) mají nyní vědci v hledáčku více. "Zkoumají se všechny planety, které se potencionálně umožňují existenci života, těch je 49. Ale jejich počet bude do budoucna určitě narůstat," věří Votruba, který by si přál, aby pokračoval hlavně výzkum té nejbližší, v blízkosti hvězdy Proxima Centauri, která je jen čtyři světelné roky vzdálená od Země.  

Nejnovější objev se vědcům podařilo zaznamenat díky teleskopu Spitzer, který má NASA umístěný ve vesmíru, využívali také špičkové pozemské dalekohledy TRAPPIST-South nebo ESO/VLT umístěné v Chile. S jejich pomocí sledovali poklesy jasnosti mateřské hvězdy, které způsobují právě přechody planet. Umožnilo jim to získat informace o jejich dráze nebo velikosti a odhadnout složení. A Votruba upozornil, že nastoupí další dalekohledy, které mohou přinést detailnější informace o exoplanetách. Jejich výzkum teprve nabírá obrátky.

"Primárním úkolem nových moderních přístrojů, jako bude dalekohled Jamese Webba, bude detekce a zpřesnění informací ohledně atmosféry těchto planet. Na přímé zobrazení povrchu planety si musíme ještě počkat, velkým příslibem můžou být plánovaný Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), ale to si musíme počkat až do roku 2024," uvedl.

A Votruba věří, že k novým objevům přispějí i čeští badatelé. "Česká astronomie je na velmi dobré úrovni. Ale tyto výsledky nejsou tak atraktivní pro veřejnost, jako jsou exoplanety. Nicméně i v této oblasti se blýská na lepší časy, tématu exoplanet se věnuje Petr Kabath z Akademie věd a určitě se i my dočkáme významného objevu v této oblasti s českým otiskem," míní.

Ptejte se astronoma na nově objevené planety

Dotazovaný právě odpovídá
Viktor Votruba odpovídá od 15:00
Aktualizovat reportáž
23. 2. 2017
Ptá se: Viktor

To nejsou hvezdy s planetkama na prozkoumaní bliže jak 40 světelnych let, kdy by mobla byt šance na kvalitnejsi prozkoumani. Dekuji za odpoved...

Odpovídá: Viktor Votruba

Jsou , viz odpověd níže.

23. 2. 2017
Ptá se: Sorli

Mám 2 otázky.

1, Má vůbec naději na úspěch hledání signálů na rádiových frekvencích? Pro mezihvězdnou komunikaci nepoužitelné a pokud už nějaký signál zachytíme, tak je to spíš archelogie. Než by k nim dorazila naše odpověď, tak už třeba nebudou vůbec poslouchat a budou používat jiné způsoby komunikace.

2, Je někde opravdu, ale OPRAVDU dané, že mezihvězdné cestování nadsvětelnou rychlostí je nemožné? Nemyslím tím naše momentální schopnosti a poznatky. Může být cesta, kterou zatím neznáme?

Odpovídá: Viktor Votruba

1) S našim současným poznáním a technologií, jediný možný způsob je analýza elektromagnetického záření (ať už rádiových vln nebo jiných částí elektromagnetického spektra). Výhodou je, že se tento signál šíří nejrychlejší možnou rychlostí. A je mnoho důvodu si myslet, že podobně jako se od naší Země šíří bublina signálu od doby spuštění prvního vysílání, pak je možné totéž předpokládat i u jiných inteligentních forem života na podobném stupni vývoje. Což nevylučuje i jiné možnosti komunikace.
2) Teorie relativity platí, nicméně bych zvídavého čtenáře upozornil na teoretickou možnost publikovanou mexickým fyzikem Miguelem Alcubierrem , pojmenovanou jako warpový pohon podle seriálu Star Trek. Tato teorie je v současné době dále teoreticky analyzována a zkoumána. Takže kdoví.

23. 2. 2017
Ptá se: Václav

Dobrý den,
vím, že se zkoumáním vesmíru zabývá mnoho projektů, ale zdá se mi, že se mi, že se málo zaměřujeme na naší sluneční soustavu, kde je určitě stále co k objevení a je to blíž. Slyšel jsem , že nedávno v naší sluneční soustavě objevili další planetu, co je na tom pravdy a jak vypadá její pozorování?

Odpovídá: Viktor Votruba

Nebyl bych takový skeptik, zkoumáním naší Sluneční soustavy se také zabýváme a dokonce s tou výhodou, že čas od času můžeme ke zkoumanému objektu vyslat sondu. A jedním z nejzajímavějších cílů bude bezesporu soustava Jupiterových měsíců. Co se týče další planety, vše se točí okolo Oortova mračna , na samém okraji Sluneční soustavy, daleko za Neptunem, kde se nashromáždil neupotřebený materiál ze tvorby Sluneční soustavy. A není vyloučeno, že se v něm nacházejí objekty dosahující velikosti planety, které zpětně gravitačně ovlivňují například objekty blíže ve Sluneční soustavě , například v Kuiperově pásu, jak právě naznačují některá pozorování. Další výzkum probíhá nadále

23. 2. 2017
Ptá se: Martin

Jsou podle Vás do budoucna reálné mezihvězdné či mezigalaktické lety?

Odpovídá: Viktor Votruba

Fyzika a technologie ještě neřekli své poslední slovo. V 19. století také moc lidí nevěřilo, že může něco těžší než vzduch létat a vidíte dnes sám. Za moji osobu ano.

23. 2. 2017
Ptá se: Honza

Dobrý den, zaujala mě vaše odpověď o programu SETI. Pokud vědci takový signál zachytí, co budou dělat dál, co by o něm případně dokázali zjistit?

Odpovídá: Viktor Votruba

Ideální by bylo, pokud by vědci zachytili takovýto signál u soustavy, kde je prokázána existence exoplanety v obyvatelné zóně. Jistě si dovedete představit, co by to znamenalo.

23. 2. 2017
Ptá se: Viktor

Je nějaký šance, že by podobně teoreticky obyvatelné planety mohly být i v bližší vzdálenosti než je těch 40 světelných let? Díky

Odpovídá: Viktor Votruba

Odpověď je níže, takovou planetou je Proxima Centauri b, například

23. 2. 2017
Ptá se: Vojtěch Jedlička

Dobrý den, budeme schopni tyto planety zkoumat nějak blíže? Například dokážeme zjistit jaký je reliéf a zda se tam voda reálně nachází?

Děkuji

Odpovídá: Viktor Votruba

Ano budeme, takto citlivé (a zároveň velmi nákladné a obrovské) přístroje se již budují. Jenom musíme ještě chvíli počkat ale technologický pokrok jde kupředu.

23. 2. 2017
Ptá se: Tomáš

Myslíte , že život na zemi by mohl být mimozemského původu?Myslím tím , že sem byl dovezen "odjinud".

Odpovídá: Viktor Votruba

Hypotéza o vzniku života na Zemi, předpokládající, že byl přinesen z vesmíru mikroorganismy - Panspermie, moc nepřináší. Problém vzniku života pouze přemisťuje ze Země někam jinam, na jiné místo ve Vesmíru. Z mého pohledu, já věřím že náš život vznikl na Zemi a je pro to dost nepřímých důkazů.

23. 2. 2017
Ptá se: Miluna

Hezký den, jakým směrem se teď bude odvíjet výzkum? Dá se očekávat, že se v dohledné době dozvíme o planetách něco bližšího?

Odpovídá: Viktor Votruba

Určitě, jak jsem psal níže, výzkum exoplanet teprve nabírá na otáčkách a díky novým přístrojům se dozvíme více a více a exoplanetách i podmínkách na nich.

23. 2. 2017
Ptá se: Pavle Veselý

Pokud jde o život ve vesmíru, máte mezi známými exoplanetami nějaký svůj tip, kde by mohl být nejspíše?

Odpovídá: Viktor Votruba

Já bych si strašně přál, aby byl život na Proxima Centauri b -už jen proto, že je nejblíže. Šance tu je.

23. 2. 2017
Ptá se: Martin

Pěkný den, nakolik jsou vizualizace vzdálených planet opřené o analýzu získaných informací a nakolik fantazií autorů těchto obrázků? Jakými metodami se zjišťuje, jak vzdálené planety na povrchu vypadají? Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Viktor Votruba

Už jsem odpovídal níže

23. 2. 2017
Ptá se: Václav

Dobrý den,
já bych setkání s mimozemskou civilizací považoval za vrchol svého života. Dá se toto v příštích 40ti letech vyloučit? Když vezmeme v úvahu Ensteinovu teorii relativity a další fyzikální zákony, jak je známe?
Děkuji za odpověď

Odpovídá: Viktor Votruba

Z vědy se dostáváme do oblasti spekulací a tady se nedá vyloučit prakticky nic. A pokud se ptáte na můj názor, nepatřím mezi skeptiky ohledně mimozemského života (a po včerejšku už vůbec)

23. 2. 2017
Ptá se: Petr Mladý

Dobrý den,
jak dlouho by trvala cesta na nově objevené planety při současné technologii? Případně existují nějaké nápady a vize, jak urychlit vesmírné cestování?

Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Viktor Votruba

No pro jednoduchost předpokládejme, že bychom mohli naší raketou cestovat rychlostí jako sonda New Horizons - 84 000 km/h pak by k Proxima Centauri b letěla naše raketa 54 400 let a k nově objevenému systému zhruba 515 000 let. To nezní moc slibně, že.

23. 2. 2017
Ptá se: Petr Novák

Dobrý den,

v článku výše je uvedeno:

"S příští generací přístrojů, například pomocí Evropského extrémně velkého dalekohledu nebo Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, budeme schopni již brzy pátrat po vodě a dokonce důkazech existence života na těchto planetách,"
V jakám časovém horizontu lze očekávat, že takové dalekohledy, které na vzálenost 40 světelných let dohlédnou, budou sestrojeny, budou používány a výsledky z nich vyhodnocovány, tak že je bude možno jako důkaz o existenci/neexistenci života použít.Vycházím z toho, že důkazem o existenci na naší planetě by bylo například sledování světel, pyramid. Nebo jaké jiné důkazy lze takto získat?Díky

Odpovídá: Viktor Votruba

Primárním úkolem nových moderních přístrojů, jako bude dalekohled Jamese Webba, bude detekce a zpřesnění informací ohledně atmosféry těchto planet. Na přímé zobrazení povrchu planety si musíme ještě počkat, velkým příslibem můžou být plánovaný Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), ale to si musíme počkat až do roku 2024.

23. 2. 2017
Ptá se: Kull

Dobrý den,
proč TRAPPIST-1? Proč ne třeba Božena 3.14? Kdo vymýšlí ta jména?

Odpovídá: Viktor Votruba

Protože měření byla provedena primárně dalekohledem TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope) vrámci jejich projektu hledání exoplanet u trpasličích hvězd. A astronomové prostě mají rádi zkratky.

23. 2. 2017
Ptá se: Pavel Hloušek

Hezký den,

které další planety se ještě zkoumají proto, že by se na nich mohl vyskytovat život? A která oblast vesmíru je pro nás z tohoto hlediska potenciálně zajímavá?

Děkuji

Odpovídá: Viktor Votruba

Zkoumají se všechny planety, které se potencionálně umožňují existenci života (49) ale jejich počet bude do budoucna určitě narůstat. Co se tyče oblasti, zatím zůstaneme v našem nejbližším okolí a to v naší Galaxii.

23. 2. 2017
Ptá se: Miloš

Dobré odpoledne,
vizualizace exoplanet jsou úžasné. Nakolik se ale z dosud známých charakteristik dá dovodit, že na povrchu planet budou třeba takové skály na obrázcích, či jde jen o fantazii kreslíře?

Odpovídá: Viktor Votruba

Máte pravdu, astronomové dokážou určit s jakou pravděpodobností má planeta povrch (pevný, tekutý). Nicméně tvar a velikost případných kontinentů rozhodně nikoliv. A o skalách se snad ani nemusíme bavit, nicméně uznejte, že vypadají obrázky velmi krásně a burcují naší fantazii.

23. 2. 2017
Ptá se: Zdeněk Duda

Dobrý den,
není lepší se zaměřit na planetu Proxima Centauri b, která je od nás jen 4 světelné roky? Nebo jsou šance na obyvatelnost u nově objevené soustavy planet vyšší?

Odpovídá: Viktor Votruba

Planeta Proxima Centauri b, je dalším ideálním kandidátem a samozřejmě od doby objevu exoplanety v tomto systému je v našem hledáčku a bude nadále podrobně studována všemi dostupnými prostředky podobně jako tato soustava sedmi planet.

23. 2. 2017
Ptá se: Štěně

Dobrý den,
NASA objev prezentovala jako zcela přelomový. Ruku na srdce - je tomu opravdu tak? Je to opravdu milník a změní to další výzkum vesmíru? Nebo je to jen dobře odvedené PR?

Odpovídá: Viktor Votruba

Odpovím takto, z mého pohledu je objev průlomový, protože učinil z planet typu naší Země relativně běžnou věc a tedy i šance na jiný život ve vesmíru, než ten náš prudce stoupli. Nepopírám však, že PR NASA bylo odvedené velmi dobře :-)

23. 2. 2017
Ptá se: Karel Kundrád

Co všechno musí planeta splňovat, aby byla obyvatelná?

Odpovídá: Viktor Votruba

Především zde musí být možnost existence vody v tekutém stavu, což je podle našeho chápání života bezpodmínečně nutné. Samozřejmě další podmínky mohou záležet především na tom, kdo by měl planetu obývat. Na Zemi známe organismy, kterým vyhovují velmi extrémní podmínky ( život v hlubinách moří, či organismy přežívající v kyselinách)

23. 2. 2017
Ptá se: Pert

Dobrý den,

jaké metody mohou být konkrétně v tomto případě používány k nepřímému (dálkovému) zkoumání těchto planet? A jaká je vypovídací hodnota a relevance těchto budoucích výzkumů?
Děkuji.

Odpovídá: Viktor Votruba

Primární metody pro zkoumání exoplanet jsou založeny na citlivé analýze světla mateřské hvězdy. Planety čas od času přejdou přes pozorovanou mateřskou hvězdu a malinko ji zastíní a způsobí malinkatý pokles jasu hvězdy. To je zhruba princip metody, kterou lze detekovat planety u vzdálených hvězd. Pokud se navíc v době přechodu planety přes disk podíváme na systém spektroskopicky (rozložíme světlo do barev - jednotlivých vlnových délek) můžeme poodhalit i složení atmosféry planety, která ovlivní světlo z mateřské hvězdy. Samozřejmě to lze dělat jenom s použitím těch největších dalekohledů, popřípadě dalekohledů ve vesmíru - efekty jsou velmi slabé. Do budoucna by v důsledku pokročilých technologiích měly tyto výsledky být ještě prokazatelnější

23. 2. 2017
Ptá se: Jiří Veselský

Je vůbec možné, aby v případě, že na některé z nově objevených exoplanet jsou inteligentní bytosti, jsme s nimi někdy v budoucnu navzdory obrovské vzdálenosti navázali kontakt?

Odpovídá: Viktor Votruba

Vyloučit nelze nic, s našim současným chápáním fyziky a technologiemi je to však velmi obtížné. Alespoň pro nás.

23. 2. 2017
Ptá se: Jana Novotná

Dobrý den, daří se podobně významné objevy i českým astronomům? Děkuji

Odpovídá: Viktor Votruba

Z mého hlediska ano, česká astronomie je na velmi dobré úrovni. Ale tyto výsledky nejsou tak atraktivní pro veřejnost, jako jsou exoplanety. Nicméně i v této oblasti se blýská na lepší časy, tomuto tématu se věnuje Dr. P. Kabáth z Akademie věd a určitě se i my dočkáme významného objevu v této oblasti s českým otiskem.

23. 2. 2017
Ptá se: Pavel B.

Kolik času pro biologickou evoluci poskytuje ta hvězda?

Odpovídá: Viktor Votruba

No tato hvězda je poněkud odlišná od našeho Slunce, je stará zhruba 500 milionů let, zatímco naše Slunce je staré 4.6 miliardy let,nepoměrně více. Času na biologickou evoluci je tedy výrazně méně

23. 2. 2017
Ptá se: Podebradka

Zdravim,
chtel bych se zeptat jak dlouho by trvala cesta na nekterou z techto planet?

Odpovídá: Viktor Votruba

No to je jednoduché, záleží na to čím bychom tam letěli. S určitostí lze říci, že světlu to trvá zhruba 40 let. A tak rychle určitě letět nemůžeme

23. 2. 2017
Ptá se: Karel

Mohl byste naznačit, jaké další objevy z Vesmíru můžeme v.blízké době očekávat?

Odpovídá: Viktor Votruba

Pokud bych věděl jaké my astronomové učiníme v dohledné době objevy, nás astronomy čekají objevy, pak by astronomie byla dost nudná věda :-) Pokud se však ptáte, jaké můžeme očekávat výsledky z již probíhajících výzkumů (nebo těch plánovaných), pak jednou z důležitých věcí bude rozšíření našich znalostí ohledně exoplanet. A to nejen ohledně jejich počtu ale především zpřesnění fyzikálních informací ohledně povrchu a případné atmosféry. A to díky novým, technologicky vyspělejším přístrojům (Webbův vesmírný dalekohled, 40m dalekohled ESO apod.)

23. 2. 2017
Ptá se: Evžen

S veškerou úctou k Vaší práci by mě zajímalo, k čemu je všechen ten výzkum dobrý a jak pomůže lidem?

Odpovídá: Viktor Votruba

Jedná se o specifický primární výzkum, je tedy pravda, že nijak neovlivní praktický život člověka na naší Zemi. Ale výrazně obohatí chápání lidstva co se týče vzniku života na Zemi, jeho postavení ve Vesmíru a jedinečnost života jako takového. A na světě je spousta lidí, které tyto otázky zajímají a chtějí na ně znát odpověď .

23. 2. 2017
Ptá se: Pavel

Má takový, zatím ještě navíc neprokázaný objev, jinou hodnotu než teoretickou?Čtyřicet světelných let bude možná hranice nikdy nepřekonatelná.

Odpovídá: Viktor Votruba

Tento objev má sice teoretickou hodnotu, ani si vlastně praktickou nedokážu představit (zatím), ale tím se nesnižuje její význam. Na základě tohoto výsledku už můžeme poměrně jasně říci, že podmínky dostatečné pro vznik života nejsou ve vesmíru ničím zvláštním.

23. 2. 2017
Ptá se: Petr Brzobohaty

Dobry den
teoreticky predpokladejme ze na planetach by se vyskytoval i inteligentni zivot. Jsme schopni se na to nejakym zpusobem zamerit a detekovat a pokud ano tak jak.
Dekuji za odpoved
Petr Brzobohaty

Odpovídá: Viktor Votruba

Hledáním inteligentního mimozemského života se zabývá projekt SETI již delší dobu. Hledání je to však obtížné a připomíná hledání jehly v kupce sena. Spočívá v podrobné analýze dopadajícího záření (rádiových vln, světla) a snaze rozpoznat v těchto pozorováních umělý signál, tedy signál, který nelze vysvětlit přirozeným způsobem (představte si, že třeba vysílají morseovku). Co si ovšem představit skutečně pod tímto umělým signálem je už věc druhá (kdo viděl film „Kontakt“ jistě mi dá za pravdu). Další komplikací je, že se díváme do historie, světlo k nám přichází z velké dálky a cestuje roky, než k nám doputuje. Samozřejmě, že projekt SETI se zaměřuje především na objekty u kterých lze předpokládat inteligentní život – tedy exoplanety. Zatím bez úspěchu.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Boeing zaplatí pokutu ve výši desítek milionů korun za montáž vadných součástek. Týkalo se to 133 letadel řady 737 New Generation

Americký výrobce letecké techniky Boeing zaplatí pokutu 3,9 milionu dolarů (90 milionů korun) za montáž vadných součástek do 133 letadel. V pátek o tom rozhodl americký Federální úřad pro letectví (FAA). Verdikt se týká strojů modelové řady 737 NG (Next Generation). FAA předpokládá podobné nedostatky i u strojů řady MAX, které potkaly dvě smrtelné letecké nehody a nesmějí do vzduchu.

Podle FAA Boeing nedohlédl na dodavatele, aby se řídili firemním systémem kontroly kvality. Konkurentu evropského Airbusu také vyčítá, že stroje přihlásil na závěrečnou kontrolu letecké způsobilosti, ačkoli věděl, že obsahují vadné součástky.

Boeing pochybení nepřiznal, uvedl ale, že si je obav FAA vědom. Firma má nyní 30 dní na to, aby zaplatila pokutu, nebo se odvolala. Boeing uvedl, že věc přezkoumá. Dodal také, že se mu nedostatky již podařilo odstranit u strojů NG. V případě řady MAX se ještě konají kontroly, aby mohly být všechny chybné součástky nahrazeny. V pátek oznámená pokuta se týká jen řady NG, o možných pochybeních u řady MAX úřad zatím nerozhodl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Američané se domnívají, že jejich dron v Libyi sestřelili Rusové

Americká armáda se domnívá, že neozbrojený americký bezpilotní letoun, který se zřítil minulý měsíc poblíž libyjské metropole Tripolisu, ve skutečnosti sestřelila ruská protivzdušná obrana, a požaduje vrácení trosek dronu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM).

Sestřelení amerického stroje by podle Reuters zvýraznilo rostoucí silovou roli Moskvy v severoafrické zemi bohaté na energetické zdroje, kde ruští žoldnéři podle pozorovatelů válčí v libyjské občanské války na straně polního maršála Chalífy Haftara. Jeho síly, které podporují vládu v Benghází na východě země, se od dubna snaží dobýt Tripolis, nyní ovládaný mezinárodně uznávanou libyjskou vládou národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Požár v Prešově hasiči definitivně uhasili až v sobotu ráno, zemřelo při něm pět lidí

Slovenští hasiči dnes ráno zcela uhasili požár ve dvanáctipatrovém bytovém domě v Prešově. "Zásah probíhal celou noc, lokalizaci požáru ohlásil velitel zásahu před půlnocí, před sedmou ráno ohlásil likvidaci požáru," uvedl Hasičský a záchranný sbor na sociální síti. Na místě zasahovalo téměř 90 profesionálních hasičů a více než 25 dobrovolných hasičů s téměř 40 kusy techniky.

"Potvrzeno je zatím pět obětí, další lidé jsou nezvěstní. Jejich počet upřesní policie ve spolupráci s městskou civilní obranou, hasiči a dalšími orgány," napsal na své internetové stránce deník Sme. Zranění podle záchranářů utrpěly více než čtyři desítky lidí. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy