Brusel - Členské země NATO v ohrožení budou moci počítat s příjezdem prvních vojáků spojeneckých sil za 48 hodin, potvrdili dnes na jednání v Bruselu ministři obrany aliance.
Vznik uskupení s velmi rychlou reakční dobou je součástí změn, ke kterým NATO loni přistoupilo na summitu ve Walesu kvůli bezpečnostní situaci v Evropě změněné ruským postupem na Ukrajině.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na tiskové konferenci uvedl, že celkově půjde o uskupení v síle brigády, které má mít okolo 5000 vojáků s prvkem speciálních sil, a leteckou i námořní podporou. Své nejrychlejší části, připravené za dva dny, bude moci zbývající část uskupení následovat do týdne.
"Zajistíme, že budeme mít správné síly na správném místě ve správný čas," poznamenal Stoltenberg.
Vznik tohoto "hrotového uskupení" označovaného jako síly s velmi rychlou reakční dobou je součástí alianční odpovědi na nové hrozby jak z východu, tak také z jižního směru. Stoltenberg zdůraznil, že se jedná o obranné kroky, které jsou v souladu s mezinárodními závazky NATO. Stejně jako americký ministr obrany Chuck Hagel varoval před tím, aby se aliance při vnímání hrozeb rozdělila na dvě křídla.
Společně se zřízením nového uskupení aliance zvyšuje počty a zrychluje reakční dobu svých už existujících sil rychlé reakce (NATO response force - NRF). Ty mají nyní okolo 13 000 vojáků, Stoltenberg dnes hovořil o posílení na cílové číslo okolo 30 000. Vojáci velmi rychle zasahujícího "hrotového uskupení" jsou součástí tohoto počtu.
Aby mohla ohrožená členská země podporu bez problémů přijmout, začnou být bezodkladně zřizovány styčné a podpůrné skupiny, trvale přítomné v první fázi v šesti zemích. V trojici pobaltských států, v Polsku, Rumunsku a Bulharsku tak několik desítek aliančních i místních vojáků zajistí hladkou spolupráci nejen při ohrožení, ale například také při cvičeních či společném plánování. Zájem o umístění takového prvku mají podle diplomatů také Maďarsko a Slovensko.
Stoltenberg dnes ocenil, že se šest evropských zemí přihlásilo do čela budování sil velmi rychlé reakce v příštích letech. Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko a Velká Británie tak podle něj dávají jasně najevo, že nové uskupení bude dlouhodobě udržitelné a že evropští spojenci berou obranu NATO vážně.
Německo, Nizozemsko a Norsko jsou hlavními zeměmi už nyní vznikající prozatímní podoby nového uskupení. Němci nabízí podle diplomatů až 2700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemci asi 2500 a Norové až 1000. Součástí prozatímních nových sil má letos být i 150 českých vojáků.
"Samozřejmě, že to bude stát peníze a je třeba to zaplatit," připustil Stoltenberg před novináři. Otázku financování bude podle něj podrobně řešit další ministerská schůzka v červnu. Už nyní je ale podle něj jasné, že se bude jednat o kombinaci společného financování a národních příspěvků. Země, které daly najevo záměr do nových sil přispět, podle něj dávají také najevo ochotu nést příslušné náklady.
Německo spolu s Dánskem a Polskem se také zavázaly k rozvoji aliančního velitelství Severozápad v polském Štětíně. Podle Stoltenberga to zvýší připravenost NATO při potřebě rozmístění vojáků v Pobaltí či Polsku. Rumunsko dnes dalo najevo záměr vytvořit v případě potřeby podobné velitelství pro jihovýchod.
