Vídeň/Astana - Mezinárodní zatykač vydaly dnes úřady v Kazachstánu na Rachata Alijeva, zetě tamního prezidenta Nursultana Nazarbajeva.
Manžel prezidentovy nejstarší dcery Darigy byl až do minulého týdne velvyslancem této středoasijské země v Rakousku a zástupcem u Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Svého čtyřiačtyřicetiletého zetě uvolnil na přání ministerstva vnitra prezident Nazarbajev ze všech funkcí v sobotu.
Nyní čelí Alijev obvinění z únosu několika lidí a podle názoru vyšetřovatelů stál v čele skupiny organizovaného zločinu, citují ruské agentury mluvčího kazachstánského ministerstva vnitra Bagdada Kožachmetova.
Kontroverzní podnikatel obrátil kabát
Alijev se dostal do centra pozornosti, když se prezidentovi postavil a kritizoval jeho autoritativní vládnutí i nový zákon, který mu umožňuje zůstat ve funkci neomezeně dlouho.
Alijev sám je ale kontroverzní osoba. I on by chtěl kandidovat na prezidenta v roce 2012 a za všemi obviněními vidí politické spiknutí svých nepřátel, v čele s prezidentem.
Rozkol ve vládnoucí rodině, která mimo jiné ovládá také kazašský ropný průmysl, může podle pozorovatelů porušit politickou stabilitu v této zemi, která je významným ropným producentem.
"Bohužel v Kazachstánu neexistuje opozice, nepočítám-li úředníky, kteří byli vyhozeni a teď se chtějí dostat zpátky k moci," uvedl Alijev v rozhovoru pro kazašskou sekci BBC. Tvrdí také, že ví o korupci a nelegálních metodách, které používají tamní bezpečnostní složky.
"Měli bychom vytvořit demokratickou společnost podle evropských standardů. Naše země potřebuje reformy," dodal Alijev.
Vláda: Alijev je mafián
Kazašská vláda však kritizuje jeho podnikatelské aktivity. Organizovaná skupina kterou vedl, prý vydíráním a paděláním dokumentů získala kontrolu nad několika firmami, pozemky a budovami.
Dále podle ministerstva vnitra měla na svědomí ekonomické trestné činy a v lednu unesla tři zaměstnance banky Nurbank. Dva unesení nebyli dosud nalezeni, vyšetřovatelé připouští možnost, že jsou už po smrti.
Do Vídně, kde se v současnosti manžel starší dcery prezidenta Kazachstánu nachází, už odjela speciální skupina vyšetřovatelů společně se zástupcem Interpolu.
Doživotní prezident
Kazašský prezident Nazarbajev vládne zemi už 17 let. A díky novému zákonu, který podepsal minulý týden, může teoreticky v úřadě zůstat až do smrti.
Jakákoliv jiná osoba smí v čele země zůstat jen dvě pětileté funkční období, Nazarbajev je ale jmenovitě v textu zákona z platnosti tohoto pravidla vyjmut.
Boj o následnictví je v zemích bývalého Sovětského svazu a zvláště ve Střední Asii - závažným politickým problémem.
Během dvaceti let po rozpadu SSSR si komunističtí bossové, ze kterých se stali prezidenti na ropu a plyn bohatých, nezávislých zemí upevnili vládu prostřednictvím klanových a mocenských struktur.
Odborníci tvrdí, že čím více tyto klanové elity bohatnou, tím více umlčují opozici, nezávislá média a snaží se vyhrát volby jakoukoliv cestou.
Jak se vládne ve Střední Asii
Například v Uzbekistánu prezidentu Islamu Karimovovi v únoru vypršel prezidentský mandát, žádné volby se však ještě nekonaly a zřejmě konat ani nebudou.
- ČTĚTE VÍCE: EU hledá nové zdroje. U chánů v Eurasii
V Tádžikistánu prezident Imomali Rachmon (donedávna ještě Rachmonov, ale "derusifikoval" si své příjmení) změnil ústavu, což mu umožnilo kandidovat na prezidenta i potřetí za sebou.
V Turkmenistánu po smrti autoritářského "poloboha" Turkmenbašiho proběhly volby ve kterých si lidé vybírali ze šesti prověřených členů vysokého vedení vládnoucí strany.
Jedině v Kyrgyzstánu existuje cosi jako křehká demokracie, je však zmítaná politickými boji mezi vládnoucí elitou. Podle odborníků si však tímto "čistícím" stádiem musí projít každá mladá demokracie.
