* Asad slíbil zrušit výjimečný stav nejpozději do jednoho týdne * Protesty v zemi pokračují, v sobotu se odehrálo několik tisícových demonstrací * Podle lidskoprávních organizací přišlo při nepokojích o život již na 200 lidí
Damašek - Syrský prezident Bašár Asad konečně výrazně zareagoval na vlnu demonstrací, které se jeho zemí šíří již pátý týden.
V mimořádném televizním výstupu oznámil, že nejpozději příští týden bude zrušen výjimečný stav. V zemi platí téměř půl století. Tedy od roku 1963, kdy se k moci dostala strana Baas.
"Předpisy, které zruší krizový zákon, jsou již připravené. Nečekejte ale, že zákony, které je nahadí, budou k sabotážím shovívavější," vzkázal lidem do ulic Asad.
Výjimečný stav dosud umožňoval režimu zatknout kohokoliv bez udání důvodu a držet jej libovolně dlouhou dobu ve vězení. Velmi přísně trestal i "drobné" přečiny, jakými je kritika režimu; posuzovala se totiž jako zločin proti bezpečnosti státu. A mimo jiné také zakazoval shromažďování více než pěti osob.
Asad dále slíbil, že se bude zabývat možností povolit větší počet nezávislých politických stran. Údajně hodlá vypracovat zákon povolující nenásilné demonstrace, před dokončením je prý zákon o médiích. "Tato série reforem rozšíří svobodu," řekl v projevu.
Dosud jen drobky
Protesty Syřanů proti jedenáct let trvající diktatuře Bašára Asada jsou nyní opět vzestupu. Drobné ústupky a nová vláda, kterou Asad ve čtvrtek jmenoval, lidu zjevně nestačily.
V sobotu se odehrály demonstrace hned na několika místech. Pokus protestovat přímo v Damašku narazil opět na ozbrojené složky režimu, shlukující se dav rozehnaly slzným plynem a obušky.
Několik tisíc lidí ovšem manifestovalo ve městě Dará, v Banijás se do ulic vydalo více než tisíc žen. Protestovaly za propuštění svých otců, mužů a synů. "Tady nejde o sunnity, nejde o alávity. Vše, co chceme, je svoboda," skandovaly.
Pozorovatelé mají za to, že nespokojenost Syřanů, na niž Asad odpověděl v podstatě jen vytvořením nového loutkového kabinetu a represemi v ulicích, může právě mezi sunnitskou majoritou a alávity vyvolat sektářské násilí.
Většinu z 22 milionů obyvatel země sice tvoří sunnitští muslimové, na moci se jich podílí jen část. Vlivné pozice v nejvyšší hierarchii režimu zastávají od začátku 70. let příslušníci komunity alávitů. Vyznávají šíitský islám, ale v Sýrii jsou v menšině, tvoří jen něco přes dvanáct procent obyvatel. Hlásí se k nim i Bašár Asad.
Co dál řekl Asad
- o násilí proti demonstrantům:
"Velmi nás zarmoutilo tolik prolité krve. Je nám líto smrti všech lidí, civilistů nebo příslušníků bezpečnostních sil. Považujeme je za mučedníky." - o poměrech v zemi:
"Je potřeba připustit, že také vysoká míra nezaměstnanosti a korupce může uvrhat lidi v zoufalství. - o budoucnosti
"Konstatovali jsme v posledních dnech, že mezi občany a institucemi vznikla propast a tu je nutné překonat. Je potřeba pokusit se o hlubší dialog."
"Peníze jsou v rukou malé skupiny lidí. Dosáhli jsme bodu, kdy vlastně nikdo nemůže začít s jakýmkoli podnikáním, pokud v této skupině nemá příbuzného či podplaceného úředníka," řekl agentuře Reuters aktivista za lidská práva Ammar Krabí.
Podobně hovoří i další z místních aktivistů Abdulkrím Rihaví. "Zahraniční tisk píše, jak si lid přeje pád režimu. Ale o to tu vážně nejde. Vše, o co lidé v ulicích usilují, je dobrat se svých práv. Jsou rozzlobení a frustrovaní."
Faktem je, že na demonstracích jsou slyšet výzvy ke svržení režimu inspirované povstáními v arabském světě. Většina Syřanů na ně však neslyší a přeje si jen povolení železné Asadovy pěsti. Nadto v zemi neexistuje jiný přirozený vůdce: Opoziční strany jsou příliš roztříštěné a není nikdo, kdo by se mohl postavit do čela masovému povstání.
I to je ovšem důsledek téměř půl století trvající vlády strany Baas a rodiny Asadů.
