Mosul - Irácká vláda se dohodla s italskou strojírenskou firmou na opravě mosulské přehrady. Bylo na čase.
O tom, že se zřejmě nejnebezpečnější vodní nádrž na světě hroutí, se ví už řadu let. Kolaps jí dokonce hrozil ještě předtím, než byla uvedena do provozu.
Pokud by se nyní více než 30 let stará stavba protrhla, záplavová vlna by se přehnala nejen přes několikasettisícový Mosul, ale pravděpodobně by zasáhla až do metropole Bagdádu.
Statisíce lidí žijící v povodí řeky Tigris by mohly přijít o život. Ti přeživší pak přinejmenším o zdroj vody a elektřiny.
Zatímco američtí armádní inženýři už od invaze do Iráku v roce 2003 varují před hrozícím nebezpečím, irácký ministr vodních zdrojů se opětovně se vynořující obavy snaží rozptýlit.
"Nebezpečí, které kvůli přehradě hrozí Mosulu, se pohybuje na úrovni jedna ku tisíci. Tato úroveň rizika platí pro všechny světové přehrady," prohlásil Mušín al-Šammárí s tím, že řešením by bylo postavit přehradu novou, nebo tu nynější opatřit hluboko zasazenou podpěrnou zdí.
Pod vodou během čtyř hodin
Švédští výzkumníci z technologické univerzity Lulea přišli s modelovým příkladem katastrofy, která by mohla po protržení nádrže s 11 miliardami kubických metrů vody nastat.
Několikasettisícový Mosul, který momentálně drží radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS), by přibližně čtyři hodiny od protržení hráze zasáhla vlna vysoká až 25 metrů.
Během 22 hodin by pod 15metrovou vlnou zmizel Tikrít - město, poblíž kterého se narodil Saddám Husajn, jehož jméno přehrada v minulosti nesla (tzv. Saddámova přehrada).
Do metropole Iráku - přes 600 kilometrů vzdáleného Bagdádu - by asi čtyřmetrová vlna dorazila během dvou dnů. V okolí metropole by voda zaplavila plochu o velikosti asi 200 kilometrů čtverečních.
Samotná přehradní hráz je vysoká asi 133 metrů, dlouhá skoro 3,5 kilometru. Vznikla jako jeden ze symbolů Husajnovy moci.
Projections of Mosul Dam failure in 4 Iraqi cities pic.twitter.com/WWgyvwrkSm
— David Takaki (@Truth2Pwer) February 3, 2016
Přehradu ohrožuje eroze nestabilního podloží
Mosulská přehrada byla v první polovině 80. let minulého století vystavěná na podkladu, který se při kontaktu s vodou rozpouští. Proto pod ni inženýři téměř nepřetržitě pumpují zpevňující hmotu, aby nádrž podepřeli. Dodnes pod ni natlačili téměř 100 000 tun materiálu, uvedl server Foreign Policy.
"Přehradu dnes ohrožuje eroze sádrovcového podloží pod vodou a závažná eroze u průtokových bran,“ uvedl zástupce ředitele přehrady Muhsín Jakúb.
"Horizontálně i vertikálně byly narušeny spoje u dvou hlavních bran. Mohlo by to vést ke kolapsu přehrady, ale nevíme kdy. Mohlo by k tomu dojít příští měsíc, příští rok nebo za pět let," cituje ho server BBC.
Odborníci se nicméně stále nemohou dohodnout, jaké je nejlepší permanentní řešení. Jednou z možností je vystavění zpevňující zdi před hrází, která by měla zabránit průsakům a zastavit erozi.
"Stavba zábrany nebude snadná, a pokud se uskuteční bez řádných opatření, mohla by zvýšit pravděpodobnost selhání," řekl serveru Foreign Policy profesor John Rice z univerzity v Utahu s tím, že v případě mosulské přehrady bude stavba dosud nevídaně náročná.
Kritici ale před tímto řešením varují. Největší irácká přehrada je podle nich příliš nestabilní a taková zeď může narušit celou integritu nádrže.
Pod dohledem armády
Italská firma Trevi Group se kontrakt snažila uzavřít už od loňského roku, teď má být konečně podepsán. Dohodu i zahájení prací ale dosud zdržovaly zejména potíže s bezpečností.
Obavy zesílily hlavně v roce 2014, kdy 40 kilometrů vzdálený Mosul zabrali radikálové z Islámského státu - a krátce převzali kontrolu i nad samotnou přehradou. Na stavební práce by proto měla dohlížet armáda, v jednání je i vyslání asi 450 italských vojáků.
Co se týče zvoleného technologického postupu, podle italské firmy je před podepsáním kontraktu předčasné o čemkoliv spekulovat.
