Evropští poslanci mají posledních několik měsíců na stole legislativu, kterou do značné míry ovlivnila česká vláda. Konečné znění návrhů, které míří ke schválení do europarlamentu, totiž dojednalo české předsednictví EU loni v druhé půlce roku - tedy čeští diplomaté a ministři Fialovy vlády.
Jednadvacet českých zástupců ale v europarlamentu sedí v sedmi různých politických skupinách. Sami vládní europoslanci za ODS, lidovce, TOP 09, STAN a Piráty ve třech konkurenčních a často velmi odlišných frakcích. Zatímco ODS sedí mezi euroskeptiky ve skupině ECR, Piráti mezi eurofederalisty. Shoda v jejich hlasování je tak spíše výjimečná.
Na europoslance momentálně padají návrhy z balíčku Fit For 55, což je tucet legislativních opatření, která mají vést k radikálnímu snížení emisí v Evropě do konce tohoto desetiletí. Osm z nich dojednali Češi. "Zelená" agenda je ale v českém případě silně polarizující téma, což politiky dále rozděluje.
Čeští europoslanci u opatření proti změnám klimatu hlasují většinou negativně. Je to často v rozporu s postojem jejich frakcí a staví se tím i proti dohodám dotaženým jejich vládou.
"Ne" českých europoslanců
Vidět je to třeba na "slavných" spalovacích motorech, tedy rozhodnutí zemí EU skončit po roce 2035 s výrobou benzinových aut a dieselů kvůli emisím oxidu uhličitého. Dojednalo to Česko a dohoda se nezměnila ani německým vzdorem na poslední chvíli, který ale už pominul. Členské státy ji schválily, stejně jako většina Evropského parlamentu.
Z devatenácti hlasujících českých europoslanců byli pro jen čtyři - tři pirátští europoslanci, kteří jsou na půdě europarlamentu členy zelené frakce, a Luděk Niedermayer za TOP 09. Většina zvedla ruku proti, další, zejména z vládních Starostů a nezávislých, se zdrželi.
Podobný případ nastal s návrhem o povinném snížení emisí v sektorech, které nepokrývají stávající emisní povolenky. Češi to dojednali a Češi se taky postavili proti. V tomto případě hlasovali čeští zástupci nejvíc "antizeleně" ze všech sedmi set europoslanců.
Nejstabilnější opozici má přitom Petr Fiala ve svých vlastních řadách, v europoslancích za ODS. Čtveřice občanských demokratů je pravidelně součástí skupiny hlasující jak proti klimatickým návrhům, tak proti společenským tématům. Tam naopak zástupci nejsilnější opozice, hnutí ANO, zastávají zpravidla progresivnější postoj a hlasují tak v souladu s většinou parlamentu.
Tento týden se například přítomní europoslanci ODS postavili proti rovným platům mužů a žen ve stejných pozicích, kde naopak většina českých europoslanců hlasovala ve prospěch návrhu. Finální znění legislativy i tady vyjednala a podporovala Fialova koalice.
Evropský parlament dnes přijal směrnici o zavedení transparentnějšího vyplácení odměn a zavedení nezbytných kroků k odstranění rozdílů mezi odměňování žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (gender pay-gap).
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) March 30, 2023
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/SgkZXSO0AZ
"Nevadí mi to"
Oslovení vládní europoslanci si jsou "opoziční" role vůči vládě vědomi. "Vím samozřejmě o tom, že kompromisy dojednala naše vláda. Ale mně nepřipadaly dobré. Poškodily by ve finále české zemědělce a průmysl," řekla online deníku Aktuálně.cz europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) na adresu svého opětovného hlasování proti "zeleným" návrhům.
S příslušnými ministry prý hlasování neprobírala. Pouze se šéfem resortu dopravy a spolustraníkem Martinem Kupkou (ODS) řešila, že bude hlasovat proti dohodě o konci spalovacích motorů. "Martin Kupka to naprosto chápal. Neříkal, ať vládu v europarlamentu podpoříme," uvádí Vrecionová.
Podobně to komentuje europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. I on si je vědom svojí oponentury vůči vlastní straně a koalici. "Nevadí mi to," říká. Zbytek vedení ODS mu podle něj "nikdy nic nevytkl". "Hájím v europarlamentu přesně ty principy, které jsem před volbami sliboval," dodává europoslanec.
Věc nijak neřeší ani ti vládní europoslanci, kteří častěji hlasují v souladu s Fialovou koalicí. "Coby evropští poslanci nejsme vázáni programovým prohlášením vlády, na rozdíl od poslanců doma," připomíná europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa. "Každý sledujeme naše nebo stranické priority v kontextu Evropy a neřešíme koalice v Česku," dodává.
Když se ministr Kupka rozhodl přidat k německému vzdoru u "spalováků", ve vládě se kvůli tomu strhla roztržka mezi ním a ministry za STAN a Piráty. Kritizovali zejména to, že se Česko postavilo proti svojí vlastní dohodě na půdě EU. Potřebu mluvit jednohlasně v této věci také na půdě europarlamentu ministři neřešil. Vládní europoslance nikdo neoslovil.
Ondřej Kovařík z ANO měl coby opoziční politik jednodušší roli při zvažování, jak se postavit vůči kompromisům vyjednaným českým předsednictvím. Říká ale, že konkrétně u výše zmíněných návrhů z balíčku Fit For 55 tenhle aspekt nebral v potaz. "Měl jsem od počátku principiální výhrady, říkal jsem to i ve frakci. Proto jsem hlasoval proti," dodává.
Že by se kvůli podpoře české dohody třeba zdržel hlasování, neuvažoval. "Konkrétně u spalovacích motorů jsem měl pocit, že se vláda zachovala vyloženě protičesky tím uspěchaným kompromisem. Hlasovat proti mi připadalo jako jediná správná věc."
