Satnam Singh byl už jako dítě fascinován traktorem svého otce. Často ho pozoroval na poli při práci. Brzy odešel ze školy a rozhodl se živit jako zemědělec. Teď se ale bojí, že by mohl přijít o všechno kvůli novým zákonům přijatým indickou vládou.
Kabinet protlačil největší reformu zemědělství za posledních 50 let, která má hospodaření v Indii centralizovat a zefektivnit. Až doteď farmáři prodávali své zboží přes lokální síť zprostředkovatelů. Jednotlivé státy jim často garantovaly nejnižší možnou cenu, za kterou mohou plodiny prodávat, stejně tak určovaly i výši podpory.
Vláda chce tyto zprostředkovatelské struktury přerušit, protože jsou údajně neefektivní a zastaralé. Zemědělci tak mají své zboží nabízet sami napřímo velkému agrobyznysu.
Indická vláda přijala tři zákony v záři a tvrdí, že mají modernizovat zemi a přinést zemědělcům větší zisky. "Tyto reformy nejenže rozvážou našim zemědělcům pouta, ale také jim dají nová práva a příležitosti," prohlásil v listopadu premiér Naréndra Módí. S tím ale farmáři nesouhlasí, vládní plán tak narazil na silný odpor.
Velké firmy budou ve výhodě
Podle indologa Martina Hříbka z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zemědělci kvůli přijetí reformy přijdou o svobodu. "S takovýmto nastavením, kdy na jedné straně máte velkokapitál a na té druhé malé a střední farmáře, je poměrně dost jasné, kdo ve vyjednávání bude silnější. Farmáři nevěří, že po odstranění sítě prostředníků zbude něco navíc i pro ně," vysvětluje deníku Aktuálně.cz.
Protestů se účastní hlavně střední třída zemědělců, kteří by kvůli reformě nejvíce tratili. Zároveň jsou ale dostatečně zajištění - mohou vyslat některé ze členů rodiny, aby se protestů účastnil, zatímco jejich příbuzní dál obdělávají pole.
To je případ i Satnama Singha, který protestuje u Nového Dillí. "Je lepší tady zůstat šest měsíců než doma zemřít. Nezáleží na tom. Pokud přijdeme o své hospodářství, stejně zemřeme. Takhle můžeme aspoň zemřít a přitom vzdorovat vládě," cituje farmáře stanice Deutsche Welle.
Zemědělství v Indii zaměstnává více než polovinu populace, ale zároveň vytváří relativně malou část HDP, takže z makroekonomického pohledu jde o nevýkonnou část hospodářství. Touto optikou stahuje k zemi tu část státu, která naopak roste, například IT sektor. Reforma chce řešit právě i tento nepoměr.
Pandžábský separatismus
Martin Hříbek zároveň poukazuje na to, že farmáři jsou početná voličská skupina. "Bez zemědělců nejde vyhrát volby," upozorňuje s tím, že se masových protestů neúčastní zdaleka všichni zemědělci. Demonstrují zejména dobře organizovaní, relativně bohatší farmáři, kteří žijí v dojezdové vzdálenosti od hlavního města.
Protestující, stejně jako Satnam Singh, přijíždějí do Nového Dillí hlavně ze státu Paňdžáb. Cesta sem je dlouhá asi 400 kilometrů. Zemědělci jezdí pomalu v dlouhé koloně na traktorech za podpory místních. Podél silnic jsou rozestavěny stany pro demonstranty, ve kterých je jídlo. Lidé také nabízí zdarma benzin nebo možnost lékařského ošetření.
V Paňdžábu dominuje náboženská menšina sikhů. Historicky se navíc jedná o region s tradicí separatismu, což ukázaly i lednové oslavy Dne republiky, největšího sekulárního svátku v zemi. Zemědělci tehdy najeli traktory na Červenou pevnost, jednu z největších památek v regionu, a vyvěsili zde odborářskou a hlavně sikhskou vlajku.
"Ukazuje se, že sikhská, paňdžábská identita začíná splývat s protesty, v nichž má největší zastoupení," popisuje Hříbek. Podle něj hrozí, že se demonstrace překlopí v sikhský separatismus, což by centrální vládě způsobilo velké problémy.
Režim v Novém Dillí navíc informace o protestech cenzuruje. Podle organizace Amnesty Inernational bylo nejméně osm předních novinářů a politiků obviněno z pobuřování poté, co o protestech v Den republiky informovali. Úřady je obvinily z šíření falešných informací a podněcování k nepokojům.
#India: We call on the authorities and protesters to exercise maximum restraint in ongoing #FarmersProtests. The rights to peaceful assembly & expression should be protected both offline & online. It's crucial to find equitable solutions with due respect to #HumanRights for all.
— UN Human Rights (@UNHumanRights) February 5, 2021
Podle indologa Martina Hříbka rázná reakce vlády dokazuje, že se režim protestů bojí, a na druhou stranu poukazuje na autoritářské tendence kabinetu premiéra Naréndry Módího. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva začátkem února vyzval indické úřady k maximální opatrnosti a respektování práv na poklidné demonstrace.
Jedna reforma za druhou
Zemědělská reforma je jen poslední v dlouhé sérii změn, které se předseda vlády Módí snaží prosadit. Nejprve to byla demonetizace, kdy ze dne na den přestaly platit nejvyšší bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií. Následně kabinet změnil statut Kašmíru, prosadil reformu občanských práv i další daňové změny.
"V Indii přichází jedna velká změna za druhou, žádná není oznámena dopředu, žádná není prodiskutovaná a vždy jsou jen narychlo protlačeny parlamentem," hodnotí Hříbek.
why aren’t we talking about this?! #FarmersProtest https://t.co/obmIlXhK9S
— Rihanna (@rihanna) February 2, 2021
Za všemi reformami stojí snaha uvolnit trh a centralizovat moc v Indii, která doteď byla poměrné roztříštěná mezi jednotlivými státy. Odborníci navíc poukazují na propojení vládní strany s velkými soukromými firmami. Módí farmářům jen tak ustoupit nechce, a to navzdory tomu, že se protestům povedlo přilákat světovou pozornost. O demonstracích psaly i světové celebrity, například americká zpěvačka Rihanna.
Indický Nejvyšší soud navíc platnost reformy pozastavil a vláda v Novém Dillí nabídla, že zákony o 18 měsíců pozdrží. Zemědělcům ale tyto ústupky nestačí a jsou připraveni demonstrovat dál. Klidně i dalších několik měsíců. "Jsem rád, že jsem v Dillí. Jsme tu, abychom bojovali," dodává Satnama Singh.
