Ivanišvili vlastní sbírku originálních obrazů Clauda Moneta a Augusta Renoira a část peněz dává na humanitární pomoc. Zdaleka nejbohatší Gruzínec, který vydělal jmění v Rusku, sice nemá žádnou oficiální funkci, ale ve skutečnosti rozhoduje o hlavních krocích vládnoucí strany Gruzínský sen. A Ivanišviliho sen rozhodně není evropský a západní, odehrávající se v Evropské unii a NATO.
Kavkazská republika v současnosti stojí na křižovatce: část obyvatel chce patřit na Západ, ta druhá požaduje zachovat dobré vztahy s Ruskem.
Bidzina Ivanišvili to naplno řekl na provládním mítinku 1. května: protivládní protesty, které trvají už několik dní a které policie rozhání obušky a slzným plynem, označil za vměšování "globální strany války" jejími gruzínskými agenty. Ivanišvili prosazuje zákon, před jehož přijetí varuje opozice i Evropská unie.
Jde o normu, která stanoví, že organizace, jejíž rozpočet je více než z pětiny financován ze zahraničí, se musí zaregistrovat jako organizace nesoucí zájmy cizí moci. Znění návrhu, který už prošel v parlamentu druhým čtením, nápadně připomíná ruský zákon o zahraničních agentech, umožňující kriminalizovat jakéhokoliv kritika Vladimira Putina.
Gruzie, která vedla s Ruskem v roce 2008 válku, se tak postupně stáčí zpět k Moskvě. Politici zemí, které ji považovali za spojence, neskrývají zklamání.
"Bolí mě srdce, když slyším Ivanišviliho hovořit o budoucnosti Gruzie. Jsem zdrcen touto náhlou změnou vztahů se zeměmi, které byly nejbližšími spojenci Gruzie. Zdá se, že ztrácíme přítele," napsal na sociální síti X litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
I am heartbroken to hear Ivanishvili’s vision for Georgia’s future. I am devastated by this sudden change in relations with countries, including Lithuania, which have been Georgia's closest allies. It feels like we are losing a friend.🧵
— Gabrielius Landsbergis🇱🇹 (@GLandsbergis) April 30, 2024
Paradoxní je, že například široká ulice v Tbilisi, vedoucí od letiště do centra, nese název třída George Bushe. Ten jako první a zatím poslední prezident USA Gruzii navštívil a prosazoval také její vstup do NATO, což ale na summitu v Bukurešti v roce 2008 narazilo na odpor Francie a Německa.
Stálá expozice Muzea sovětské okupace 1921-1991 má výrazně protiruský podtón. Návštěvníkům pouštějí ve smyčce videozáběry ruských vojáků z roku 2008 valících se Gruzií během války a také záběry rozbombardovaných paneláků v gruzínském městě Gori.
Teď ale jakoby se ocitla sama Gruzie ve smyčce. Vláda a Ivanišvili se odvracejí od Západu a je to jasně vidět na pozici, kterou Tbilisi zaujalo vůči válce na Ukrajině. Ruský vpád odsuzuje gruzínská vláda jen vlažně a loni v květnu na fóru Globsec v Bratislavě šokoval gruzínský premiér Iraki Garibašvili prohlášením, že za válku může i Ukrajina, protože chce vstoupit do NATO. Na druhé straně mnoho gruzínských dobrovolníků ve válce bojuje na straně Kyjeva.
Bývalá gruzínská diplomatka Natalia Šabanadzeová řekla agentuře Reuters, že Ivanišviliho názory a proslovy jsou mixem protizápadní paranoie, populismu a konspiračních teorií, nicméně že mnoho Gruzínců se skutečně obává dalšího konfliktu s Ruskem. "Lidé mají z Ruska strach, pamatují si rok 2008. Ivanišvili a Gruzínský sen pracují s teorií, že Západ chce jakoby otevřít v Gruzii další frontu s Ruskem," míní diplomatka.
Když Gruzínský sen poprvé vyhrál volby v roce 2012 a Ivanišvili se stal premiérem, autor tohoto textu byl tehdy v Tbilisi u toho. Tehdy řekl Aktuálně.cz gruzínský politolog Arčil Gegešidze, že část Gruzínců je v pohledu na Rusko pragmatická. "Musíme hledat s Ruskem nějaký způsob vztahů. Už jen proto, že jeho velký trh je pro naši ekonomiku důležitý. Po jeho ztrátě se zhoršila životní úroveň a zvýšila nezaměstnanost," prohlásil.
Ivanišvili před třemi lety oznámil, že se z politiky definitivně a nadobro stahuje. Dramatickým protizápadním prohlášením do ní ale před několika dny oficiálně znovu vstoupil.
