Ve Švédsku s 10,3 milionu obyvatel se v posledních dnech pohybuje počet nově pozitivně testovaných kolem 1300 denně. Tedy mnohem méně než v podobně velkém Česku, kde v pracovních dnech čísla překračují dvacet tisíc.
Od 1. prosince švédský kabinet nařídil, že na akcích konajících se v uzavřeném prostředí a s větším počtem účastníků než sto lidí je nutné prokázat se dokladem o očkování nebo testem. To je v současnosti zatím jediné zpřísňující opatření.
V souvislosti s otázkou, proč se Švédsku i v době minimálních opatření nákaza tak vyhýbá, se mluví o dvou podstatných faktorech. Zaprvé hraje roli vysoká proočkovanost. Ta k 26. listopadu činila více než 82 procent populace starší šestnácti let. Druhým je možná promořenost, a tím i rozsáhlá imunita právě z loňského jara, kdy na rozdíl od jiných zemí Švédsko neprošlo tvrdým lockdownem a zavřením obchodů či restaurací.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell minulý týden na dotaz novináře, proč je na tom Švédsko o tolik lépe než jiné státy a má nejméně pacientů hospitalizovaných s covidem-19 v EU, odvětil, že na to vlastně odpovědět neumí. Že to zkrátka zatím není jasné.
Roušky jsou nepovinné
Filmař a spisovatel Hynek Pallas, který ve Švédsku dlouhodobě žije, pro deník Aktuálně.cz potvrzuje, že promořenost je jednou z tezí, o které se v zemi dost hovoří. Podle něj je také v tomto směru zajímavé srovnání s Norskem. "Stejná země, sousední, se stejnými podmínkami, a přitom úplně jiný vývoj pandemie. Na začátku loňského roku mělo Norsko tvrdý lockdown a málo nakažených, později ale nákazu přestalo zvládat a v dalších vlnách už mělo čísla špatná," popisuje Pallas.
Švédsko loni na jaře nepřijalo tak přísná opatření jako jiné evropské země. Vláda doporučila středním a vysokým školám distanční výuku, lidi vyzvala k opatrnosti a důsledné hygieně, seniory k dobrovolné izolaci a až na konci března 2020 jako jedna z posledních v Evropě omezila konání hromadných akcí. V této první vlně mělo Švédsko mnoho obětí v domovech pro seniory, další vlny už ale skandinávskou zemi tolik nezasáhly.
Od začátku pandemie země registruje přes patnáct tisíc úmrtí na covid-19, celkem se nakazilo skoro 1,2 milionu lidí.
Roušky a respirátory nebyly a nejsou povinné. Redaktorka Aktuálně.cz Jana Václavíková navštívila Švédsko letos v září a změna proti Česku byla podle ní obrovská. "Byla jsem úplně sama, kdo roušku měl. Nikdo ji nenosil v obchodech, metru ani muzeu. Na letišti ji měla tak půlka lidí, a spíš roušku než respirátor," říká novinářka.
Pandemie nekončí
Švédsko na rozdíl od Česka dosahuje vysokého počtu naočkovaných lidí. Filmař a spisovatel Hynek Pallas vysvětluje, že skupina odpůrců vakcín v zemi není moc početná ani hlasitá. Velký dosah tu nemají ani konspirační teorie, týkající se očkování a nemoci covid-19.
"Ve Švédsku se od začátku pandemie její řešení moc neprolínalo s politikou, nebylo to zpolitizované. Informace zveřejňoval především hlavní epidemiolog Tegnell a politici příliš nevystupovali. A ani opozice s tématem pandemie nekritizovala vládu. Spíš se vedla odborná diskuse mezi epidemiology a lékaři," podotýká Pallas s tím, že Tegnell byl terčem expertní, nikoliv politické kritiky. "Je nemyslitelné, že by tady premiér vyměnil během pandemie tolikrát ministra zdravotnictví jako v Česku," tvrdí režisér.
Šéfka resortu Lena Hallengrenová nicméně vyzvala Švédy, aby byli obezřetní a odpovědní, protože epidemie nekončí. "Virus se znovu šíří Evropou. Ve Švédsku zatím ne, ale nežijeme tady v izolaci od okolí," varovala ministryně.
