Soud se zabýval stížností exprezidenta a dalších osob proti zařazení na unijní sankční seznam po propuknutí ukrajinské krize v únoru 2014. Rada EU v březnu téhož roku rozhodla o zmrazení majetku a ekonomických zdrojů osob, které byly na základě předběžného vyšetřování ukrajinských úřadů shledány odpovědnými za zneužívání peněz ukrajinského státu a jejich ilegální vyvádění mimo Ukrajinu. Sankce umožnily zmrazit majetek v bankách EU.

Kromě Janukovyče byli na seznam také například prezidentův syn Oleksandr, expremiér Mykola Azarov nebo někdejší generální prokurátor Viktor Pšonka.

Platnost zmrazení jejich majetku byla v uplynulých letech prodlužována, což dotyčné osoby u unijního soudu napadly.

Bývalému ukrajinskému prezidentovi a jednomu z jeho synů soud konkrétně zrušil prodloužení sankcí, o nichž bylo rozhodnuto v letech 2016 a 2017. K dalším prodloužením, která byla rovněž napadena, se unijní justice dosud nevyjádřila. U ostatních osob soud zrušil prodloužení přijaté loni v březnu.

Evropské země sice svá rozhodnutí o uvalení sankcí nebo jejich prodloužení mohou opírat o postup třetí země, jako je v tomto případě Ukrajina, ale musí si ověřit, že tento postup respektuje "právo na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu", konstatoval dnes unijní soud. "Neexistují však žádné důkazy", že by Rada před prodloužením sankcí ověřila dodržování příslušných práv ukrajinskou justicí, uvedl soud EU prvního stupně.

Rada může nyní případ předložit Soudnímu dvoru EU, pokud bude chtít zpochybnit dnešní verdikt.

Janukovyč, který veškerá obvinění z defraudace odmítá, nyní žije v Rusku. Je sice na seznamu osob hledaných Interpolem, ale neočekává se, že by ho Moskva vydala.

V nepřítomnosti byl letos v lednu v Kyjevě odsouzen ke 13 letům odnětí svobody za vlastizradu a za napomáhání agresivní válce proti Ukrajině byl odsouzen ke 12 letům. Kromě toho se má zodpovídat ze zabíjení demonstrantů během převratu z roku 2014. Exprezident veškerá obvinění odmítá a neočekává se, že by ho Moskva vydala Kyjevu.