Pro vládu se při hlasování vyslovilo také sedm senátorů, kteří byli jmenováni do funkce na doživotí. "Nemohlo to dopadnout lépe," řekl Prodiho krátce po hlasování, které by podle komentátorů v případě neúspěchu nejspíš ukončilo jeho politickou kariéru.
Nové vládě se podle předpokladů podařilo získat důvěru jen díky hlasům sedmi nezávislých doživotních senátorů. Bez této podpory by nemohla vládnout zemi. Nezbytnost opírat se při každém hlasování o nezávislé senátory bude pro šéfa křehké koalice levého středu nevýhodou.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Evropští spojenci USA opouští své pozice
- Italské volby: Souboj Titánů
- Výročí invaze: Je Irák druhým Vietnamem?
Počátkem příštího týdne předstoupí nová vláda před dolní komoru, kde ale hlasování bude formalita, protože tady má koalice levého středu většinu 70 hlasů.
Prodi ve svém projevu před hlasováním horní komory parlamentu potvrdil, že stáhne italské jednotky z Iráku staženy tak rychle, jak jen to bude možné. O tomto kroku by podle jeho slov měl parlament rozhodnout již v následujícich dnech či týdnech.
Prodi: Invaze nic nevyřešila
"Považujeme válku v Iráku a okupaci této země za velkou chybu. Nevyřešilo to, ale naopak zkomplikovalo bezpečnostní situaci v oblasti," nechal se slyšet Prodi.
V Iráku se momentálně nachází asi tři tisíce italských mírotvorců. O jejich postupném stažení je však již teď rozhodnuto. Levicová vláda se tak bude pouze snažit celou věc uspíšit. "Tato vláda hodlá parlamentu návrh na stažení vojáků předložit co nejdříve," dodal premiér.
Bushových spojenců ubývá
Se změnou na místě italského premiéra ztrácí Washington dalšího spojence v Evropě. Silvio Berlusconi patřil mezi největší příznivce prezidenta Bushe a jeho politiku na Blízkém východě podporoval.
Již před dvěma lety prořídly řady amerických spojenců o státy Pyrenejského poloostrova.
Po španělských parlametních volbách musel své místo opustit pravicový premiér Aznar a na jeho post nastoupil socialista Zapatero, pro kterého bylo stažení vojenských jednotek z Iráku součástí předvolební kampaně. O měsíc později opustil post premiéra Portugalec Barroso, aby usedl do čela Evropské komise.
- Spojenců USA v Iráku opět ubyde - ČTĚTE ZDE
Dále následovaly povolební změny na východě Evropy. Noví polští a ukrajinští představitelé pak rozhodli o citelném snížení vojenských jednotek v nepokoji zmítaném Iráku.
Kritická situace v Británii
Nespokojenost s vývojem na Blízkém východě dává najevo také dlouholetý spojenec Washingtonu Japonsko. Premiér Džuničiro Koizumi se po protestech doma i jinde ve světě rozhodl pro stažení japonských vojáků během letošního září.
A největší americký spojenec v Evropě britský premiér Tony Blair čelí největší vnitropolitické krizi za devět let svého úřadování a otevřeně se již mluví o jeho rezignaci během příštího roku.
Britská veřejnost tím dává jasně najevo, že není s jeho počínáním spokojena a Irák je jedním z nejkritičnějších bodů.
- Britové zahájí odchod z Iráku v květnu - NAJDETE ZDE
Své jednotky v Iráku měly původně také latinskoamerické státy jako Honduras, Nikaragua či Dominikánská republika. Jejich jednotky však v Iráku již nejsou. Přesto zde i nadále zůstává v mnohonárodních silách zastoupeno šestadvacet států. Počet vojáků se však den ode dne snižuje.
