V Německu začali s očkováním stejně jako ve Francii nebo Česku ještě před koncem minulého roku. Teď se ale ukazuje, že k ochránění aspoň 60 nebo 70 procent populace, což by šíření nákazy zastavilo, může chybět to nejzásadnější: dostatek očkovací látky.
Například Markus Söder, vlivný bavorský premiér, v té souvislosti kritizuje, že Němci s očkováním začali až tři týdny po Velké Británii, a to navzdory tomu, že firma BioNTech (která společně s americkým Pfizerem vyvinula zatím jedinou v EU uplatňovanou vakcínu) je německá. Spojené království v tuto chvíli naočkovalo už bezmála 950 tisíc lidí, zatímco o čtvrtinu větší Německo jen necelých 265 tisíc osob. Čísla navíc odpovídají okamžiku, kdy Britové teprve začínali s nasazením domácí, výrazně levnější vakcíny od firmy AstraZeneca. Ta v EU zatím není povolená.
Příčinou zpoždění je podle kritiků fakt, že Němci vakcínu objednávali společně s dalšími členskými státy evropské sedmadvacítky, ne sami za sebe jako Británie nebo USA. O dávky vakcíny se tedy země musely podělit, EU navíc zatím k použití schválila jediný preparát.
Unii teď kritizují i němečtí sociální demokraté (SPD). Podle nich Brusel selhal, když projevil zájem o objednávku jen 60 procent z celkového počtu dávek, který jim vědci původně nabízeli. A nespokojení jsou i jinde. "Mluvilo se o stovkách tisíc dávek, ne o desítkách tisíc. Je to podstatně pomalejší, než se očekávalo," vyjádřila se například Kirsi Varhilaová z finského ministerstva zdravotnictví.
Její země měla do konce loňského roku obdržet až 300 tisíc dávek vakcíny, nakonec jich podle Varhilaové bylo šestkrát méně. "Zdá se, že Spojené státy nakupovaly rychleji. A teď se na trh přidávají i další (zájemci), země s mnoha obyvateli, třeba Indie," varuje.
Špatná taktika
Příčinou současného nedostatku vakcín je podle kritiků fakt, že Evropská unie od počátku spoléhala spíše na dohody o menším objemu dávek s více výrobci. Snažila se tak rozložit riziko vyplývající z toho, že nebylo možné dopředu odhadnout, který z vyvíjených preparátů bude nakonec úspěšný, účinný a včas k dispozici. Že to nebyl ideální postup, je přesvědčený i Uğur Şahin, jeden z šéfů německé firmy BioNTech. "Je zřejmé, že převládal dojem, že vakcín bude dost a že to EU bude mít pod kontrolou," řekl v rozhovoru pro týdeník Spiegel.
Brusel se jako první dohodl s firmami Sanofi a AstraZeneca, a to na dodávkách násobně větších než s ostatními výrobci. Podle zdrojů německých médií hlavně kvůli příliš vysoké ceně, kterou za svůj preparát žádaly BioNTech/Pfizer a americká Moderna. Jenže zrovna tyto dvě firmy nakonec s vakcínou přišly nejdřív. Druhou jmenovanou by EU měla schválit jako další v pořadí v nejbližších dnech.
Dopady počátečního zaváhání budou ale podle kritiků dlouhodobé. EU má od BioNTech/Pfizer předobjednáno celkem 300 milionů dávek vakcíny (každý člověk potřebuje dvě), prvních 200 milionů z nich ale podle Evropské komise firmy kompletně dodají až na začátku září. Američané, kteří objednali o třetinu méně, budou mít celou objednávku k dispozici už v létě, všímá si deník Politico.
Kde EU nakupuje vakcíny?
| Od koho EU objednala vakcíny? | Kolik dávek (v milionech)?* | Od kdy jsou (budou nejdříve) k použití? |
| BioNTech / Pfizer | 300 | prosinec 2020 |
| Moderna | 160 | leden 2021 |
| AstraZeneca | 400 | 1. čtvrtletí 2021 |
| Sanofi / GSK | 300 | nejdříve na konci roku 2021 |
| Johnson & Johnson | 400 (jednomu člověku stačí jedna dávka) | ? |
| Curevac | 405 | ? |
*na jednoho člověka jsou potřeba dvě dávky, pokud není řečeno jinak
Zdroj: Evropská komise, Evropská léková agentura, Sanofi
Kromě toho očekává EU dalších 160 milionů dávek od americké Moderny a další stovky milionů od firem AstraZeneca, Sanofi, Johnson & Johnson a CureVac. Tyto preparáty ale zatím nebyly v unii schváleny a s výjimkou toho od AstraZenecy ještě fakticky neexistují.
Problém jsou výrobní kapacity
Evropská komise kritiku strategie objednávání odmítá. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je potíž v nedostatečných výrobních kapacitách firem BioNTech/Pfizer a Moderna. "Loni na podzim nikdo netušil, která z vyvíjených látek bude účinná. A jde především o toto: Evropa je propojená a my řešíme tuto krizi nejrychleji ze všech," míní Kyriakidisová.
S tím souhlasí přední německý epidemiolog a expert na koronaviry Christian Drosten. "Očkování se objednávalo s předstihem několika měsíců, zpětně je prakticky nemožné postup hodnotit," řekl listu Berliner Morgenpost. A za EU se nyní staví i spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn, který v minulosti Evropskou komisi naopak kritizoval za pomalost. Sám podle svých slov doufá v co nejrychlejší schválení vakcíny AstraZeneca z Británie.
Podle vyjádření Evropské lékové agentury ale s něčím takovým není v nejbližších týdnech možné počítat, a Evropa tak nyní musí spoléhat na to, co má. Komise proto začala v pondělí vyjednávat o dodatečných dávkách od BioNTechu a Pfizeru a podle Kyriakidisové chce podpořit i rozšíření evropské výrobní kapacity firem. Podle německých médií by se mělo jednat o továrnu u města Marburg. O jejím urychleném uvedení do provozu s firmou jednala přímo kancléřka Merkelová.
Jenže o víc dávek, než si původně objednali, stojí také Američané, kteří vedou jednání s Pfizerem. Ten Washingtonu rovněž přislíbil výrobu zrychlit - výměnou za to, že jim americká vláda slíbí od zahraničních dodavatelů zajistit přednostní právo na dodávky surovin, ze kterých se vakcína vyrábí. "Ukazuje to, co nás čeká v následujících měsících: ošklivý globální závod o dostatek vakcín, který nebude vždycky fér. A kdo v něm prohraje, tomu zůstane cesta ven z pandemie prozatím uzavřená," komentuje situaci týdeník Spiegel.
