Jednoznačná odpověď neexistuje. Informace o počtu a rozmístění systémů protivzdušné obrany jsou tajné a scénářů možného útoku je mnoho. Záleželo by rovněž na typu střel, použitých Rusy. Za ochranu je možné považovat sám fakt, že Česko je v NATO a Kreml by velmi riskoval konflikt s celou aliancí, pokud by nějakou členskou zemi napadlo.
Vlivný britský deník Financial Times, pověstný kvalitními zdroji a publikováním ověřených informací, ve čtvrtek napsal o kapacitách protivzdušné obrany aliance na takzvaném východním křídle NATO. Jím se obvykle myslí země, které vstoupily do aliance v devadesátých letech a později, tedy i Česko.
"Severoatlantická aliance má v současné chvíli k dispozici jen asi pět procent kapacit protivzdušné obrany nezbytných k účinné ochraně východního křídla NATO. Nedostatek systémů potřebných pro případ války odhaluje zranitelnost aliance a Evropy," napsal prestižní list s odvoláním na analýzu, kterou vypracovali experti ve vedení NATO.
V dokumentu se dále uvádí, že ochrana před raketami a vzdušnými údery je hlavní částí plánu na obranu východní Evropy před invazí. "Aliance však podle diplomata tyto prostředky teď nemá," řekl Financial Times pracovník NATO, který se podílel na analýze, ale nepřál si zveřejnit své jméno.
"Nechtějí se dělit"
Ruská taktika spočívá i ve snaze zastrašit Západ od přímého zapojení do války na Ukrajině s tím, že by se i on stal terčem ruských útoků.
"Textu Financial Times rozumím tak, že bohatší státy se příliš nechtějí dělit o tyto drahé systémy protivzdušné obrany a pokud je někam pošlou, pak pod tlakem událostí jako nyní na Ukrajinu. Východnímu křídlu aliance - například Pobaltí - je zatím dodávat nechtějí. Je to o politickém rozhodnutí tyto země chránit a vůle k takovému rozhodnutí zatím není," řekl Aktuálně.cz vojenský expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany.
Své systémy protivzdušné obrany Patriot poskytly Ukrajině například Spojené státy, Německo nebo Nizozemsko, ale odmítly to Velká Británie, Řecko či Polsko. Španělsko dodalo Kyjevu střely do protivzdušných systémů, ale ne celé komplety. Berlín kromě Ukrajiny loni dva systémy Patriot poskytl také Polsku.
"Německo má dostatečnou kapacitu protivzdušné obrany. Systémů mají ještě dost, takže si mohlo dovolit poslat několik na Ukrajinu. U Francouzů si tak jistý nejsem, používají jiné technologie. Ale podstatné je, že v momentě napadení by na základě dohody byla obrana sdílená a všechny členské země aliance by se do ní musely zapojit," říká Tomáš Řepa.
Musíme se připravit
Při modelech možné eskalace konfliktu mezi Západem a Ruskem se nejčastěji objevují dvě varianty. Buď ruský raketový útok na nějaký cíl v Evropě nebo pokus o pozemní invazi do některé z pobaltských republik, například do Suvalského koridoru, kde by Rusové propojili Bělorusko s Kaliningradskou oblastí a obsadili část Litvy.
Někteří evropští politici varují, že na obě eventuality je třeba se připravit, přestože ruské síly jsou vázané na Ukrajině. Německá společnost pro zahraniční politiku (DGAP) - známý vědecký institut zabývající se mezinárodní bezpečností - vyzývá evropské země, aby se už teď chystali na dobu, která nastane po válce na Ukrajině.
"Jakmile na Ukrajině ustanou intenzivní boje, Rusku bude stačit šest až deset let, aby obnovilo svůj armádní potenciál na předválečnou úroveň. V této době musí Německo a NATO připravit své síly na odstrašení Ruska a možnou válku," uvádějí Christian Mölling a Torben Schütz, autoři prognózy nazvané Německo a NATO závodí s časem.
Tomáš Řepa očekává v dohledné době jinou aktivitu Moskvy směrem k Západu. "Rusové se snaží zastrašovat, ale musejí vědět, že pokud se rozhodnou pro úder proti nějaké členské zemi NATO, bude následovat odveta. Stejně tak jim musí být jasné, že v případě takového útoku by pomoc Západu Ukrajině zesílila. Já očekávám, že Rusko spíše vystupňuje útoky v kyberprostoru, kde je možné mlžit a nemusí to být tak zjevné, jako když někam odpálíte raketu," míní český expert.
