Alespoň to americký prezident tvrdil v jednom z prvních projevů několik hodin po pádu newyorských dvojčat.
Uplynulo pět let a šéf Al-Káidy nepadl zatím do ničích rukou. Jak nasvědčují mnohé indicie, žije kdesi v úkrytu na pomezí Afghánistánu a Pákistánu. A jím vytvořená organizace působí dál.
Odhalený plán na únosy letadel v Londýně ukázal, že vůle, prostředky ani vynalézavost při přípravě na další apokalypsy teroristům nechybějí.
Rozvolněná struktura
V hodnocení změn Al-Káidy během posledních let se často uvádí, že se "roztekla" z pevných struktur do ideologie, která inspiruje po celém světě řadu na sobě nezávislých teroristických a militantních buněk.
Že už není centrálně řízena a stala se jen následováníhodným příkladem pro ty, kteří ji chtějí napodobit.
Za útoky v Londýně v červenci 2005, v egyptských turistických letoviscích či plány na výbuchy v Kanadě stáli islamisté, kteří zřejmě nedostali žádný pokyn z vyšších míst, ale rozhodli se vzít boj do svých rukou a hlásí se k odkazu a metodám Al-Káidy.
Klíčovým prvkem je pro ně internet, kde lze pro jejich "potřeby" najít vše - od požehnání extremistických islámských kazatelů přes oslavu sebevražedných atentátů coby hrdinských mučednických činů až po návody na sestrojení výbušnin.
Zdá se však, že to není úplná pravda. Vyšetřování pachatelů, kteří chtěli v Londýně unést letadla, ukazuje, že za akcí stál zeť druhého nejvyššího muže Al-Káidy, Egypťana Ajmána Zavahrího.
A sám Zavahrí, který se zřejmě také skrývá na pákistánsko-afghánských hranicích, údajně plán schválil.
CIA rozpustila "Usámovu" jednotku
"Pokud se prokáže, že nejvyšší členové Al-Káidy jako bin Ládin nebo Zavahrí hráli v plánu roli, pak naše představy o tom, že jsou izolovaní a nemohou být dál aktivní tak jako před 11. zářím, zřejmě byly mylné a přehnané," řekl agentuře Reuters analytik Kenneth Kratzmann, který vypracovává odborné analýzy pro potřeby amerického Kongresu.
Přitom americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) na konci minulého roku rozpustila jednotku nazvanou Alec Station, jejíž náplní práce bylo výhradně pátrání po bin Ládinovi.
S odůvodněním, že Al-Káida už není tak hierarchicky postavena a narůstá počet organizací, které vedou útoky nezávisle na bin Ládinovi nebo Zavahrím.
Zranitelná námořní doprava
Jestliže dosud měla teroristická síť v hledáčku hlavně letadla či vlaky, v budoucnosti jsou podle expertů ohrožené lodě. I kvůli tomu, že bezpečnostní opatření na letištích se stále zpřísňují a možnost zaútočit touto cestou je menší než dříve.
"Očekávám, že po několika neúspěšných pokusech ve vzduchu se více zaměří na moře," tvrdí Patrick Walsh z centrálního velení amerických námořních sil.
Lodě zajišťují 90 procent veškeré obchodní výměny ve světě a jsou považovány za snadný cíl teroristů. Ve velkých přístavech nelze zkontrolovat obsah každé lodi, natož každého kontejneru.
A pirátská přepadení plavidel jsou poměrně častá hlavně u břehů východní Afriky a také v malajsijských a indonéských vodách.
Není nereálné přepadnout na moři velkou nákladní loď, zfalšovat dokumenty a přivést s ní do přístavu náklad, který může způsobit smrt mnoha lidí v širokém okolí.
Ropná zbraň
Obavy jsou také ze stupňování útoků na ropná zařízení s cílem narušit celosvětový trh. Letos na jaře už teroristé zaútočili naštěstí neúspěšně na obrovskou rafinérii v saúdském Abkaíku.
Sám bin Ládin vyzval k destrukci ropného průmyslu v Saúdské Arábii a saúdská vláda oznámila, že vynaloží miliardy dolarů na zlepšení ostrahy klíčových ropných zařízení.
Pětibodová strategie pro budoucnost
Na internet se nedávno dostal dokument nazvaný strategie Al-Káidy do roku 2020. Autorství je připisováno blízkému spolupracovníkovi bin Ládina, Saúdovi Muhammadu Makkávímu.
Dlouhodobý plán počítá s pěti fázemi války. V první je cílem svádět boj s americkými vojáky v muslimských zemích, ve druhé pak přimět k boji větši část muslimů po celém světě.
Pak by měla podle strategie Al-Káidy následovat "opotřebovací válka" proti zájmům USA nejdříve ve všech islámských zemích a poté po celém světě, což má zahrnovat i svržení prozápadních režimů v zemích, jako jsou Pákistán, Afghánistán, Saúdská Arábie, Irák či Egypt.
V páté, závěrečné části dokument počítá s "bankrotem USA, způsobeným přílišným přepětím jejich vojenských sil". Tento plán má zřejmě předobraz ve studené válce, v níž Sovětský svaz už nebyl schopen vojensky držet se Spojenými státy krok.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ EXPONENTI AL-KÁIDY, ZATČENI NEBO ZABITI OD 11. ZÁŘÍ 2001
|
|
|
V levém sloupci seshora:
Muhammad Atíf - Egypťan, který patřil s bin Ládinem a Zavahrím do nejužšího tříčlenného vedení. Zabit na konci roku 2001 při americkém bombardování Afghánistánu.
Abú Zubajdá - Palestinec, který dlouho žil v Saúdské Arábii. Zajišťoval nábor členů Al-Káidy do táborů v Afghánistánu. Zatčen v roce 2002 v Pákistánu.
Chálid Šajch Muhammad - Pákistánec, narozený v Kuvajtu. Považovaný za muže, který vymyslel útoky z 11. září. Zatčen v roce 2003 v pákistánském městě Rávalpindí.
V pravém sloupci seshora:
Hambali - Indonésan, který byl hlavou Al-Káidy v jihovýchodní Asii. Zorganizoval útok proti turistům na Bali v roce 2002. O rok později zatčen v Thajsku.
Ramzí Binalšíbh - Jemenec, který pomáhal zorganizovat útoky z 11. září. Sám ale nedostal americké vízum. Zatčen v roce 2002 v pákistánském Karáčí.
Abú Músa Zarkáví - Jordánec, který se stal "slavným" až po americké ivnazi do Iráku, kde vedl tamní křídlo Al-Káidy. Zabit letos v červnu při americkém bombardování.
