Berlín – Po devíti měsících nepřetržité německé diplomacie, snažící se o vyřešení ukrajinské krize, dospěla kancléřka Angela Merkelová k názoru o změně taktiky.
Před summitem G20 v australském Brisbane se rozhodla, že bude hovořit s Vladimirem Putinem bez vytáček a také bez početného doprovodu tlumočníků a poradců.
Místo toho, aby znovu poslouchali sliby, které Putin už dříve nedodržel, zeptala se rovnou, čeho vlastně chce dosáhnout na Ukrajině a v bývalých sovětských republikách.
15. listopadu v deset večer místního času, velmi daleko od násilí na východní Ukrajině, se Merkelová a Putin sešli v osmém patře hotelu Brisbane Hilton.
Ale nešlo to tak, jak si německá kancléřka představovala. Čtyři hodiny se snažila z bývalého agenta KGB, hovořícího plynnou němčinou, vypáčit, o co mu vlastně jde. Zpočátku sama, po půlnoci se k nim připojil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Ale všechno, co z něj kancléřka dostala, byly znovu stejné vytáčky a zapírání, které slyšela už mnohokrát.
"Zůstal naprosto chladný. Zakopal se v pozicích a nevylézá," říká představitel spolkové vlády, který je informován o jednáních, ale nepřeje si být jmenován v médiích.
Německá frustrace
Schůzka v Brisbane a měsíc předtím v Miláně, kde Putin slíbil mnoho věcí o východní Ukrajině a vše porušil během několika dní, zvětšila v Berlíně frustraci z ruského chování. Merkelová prostě a jednoduše nabourala v diplomacii do zdi a dál to nejede.
Od února, kdy v Kyjevě padl Viktor Janukovyč, se Německo snažilo přimět Putina k tomu, aby se Západem vyjednával. Merkelová s ním telefonicky hovořila třicetkrát. Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, jehož Sociálně-demokratická strana (SPD) je tradičně vůči Rusku přátelská, investoval do vyjednávání o urovnání situace na Ukrajině stovky hodin.
Teď ale Němci tvrdí, že už nemají v zásobě nic, co by mohlo ruského vůdce přimět ke změně v chování. Komunikační kanály k Putinovi zůstávají otevřené, ale Berlín se připravuje na dlouhý konflikt. Na něco, co se bude podobat studené válce.
"Myslím, že se musíme připravit na dlouhotrvající konfrontaci, při které Rusko sáhne po všem, co má k dispozici," uvedl pro agenturu Reuters Norbert Röttgen, poslanec Bundestagu za vládní křesťanské demokraty (CDU) Angely Merkelové.
"V zásadě nám nezbývá nic jiného než vyčkávat," říká další německý představitel, který rovněž nechce být jmenován. "Vše, co můžeme dělat, je sledovat dění na východní Ukrajině a podle toho reagovat."
Frustrace Merkelové byla viditelná na jejím projevu v Sydney, dva dny po noční schůzce v Brisbane. V nebývale ostrém proslovu obvinila Rusko ze "starého myšlení v rámci sfér vlivu" a porušování mezinárodního práva.
"Po hororu dvou světových válek a konci studené války je zpochybněn mírový řád v Evropě," prohlásila kancléřka.
Totéž ostatně zopakovala dnes v německém parlamentu: anexe Krymu se podle ní "nedá ničím ospravedlnit". Rusko provádí v ukrajinské krizi "agresivní politiku" a Moskva "ohrožuje mírové uspořádání Evropy".
Den po noční schůzce v Brisbane jel Steinmeier do Moskvy takzvaně zjistit, jaké jsou škody. Putin se na něj téměř vrhl a chrlil jedno obvinění za druhým na adresu celé Evropy. Za události na Majdanu, za nedodržení slibu Západu udržet Janukovyče u moci o něco déle.
Steinmeier po návratu prohlásil, že schůzka byla absolutně k ničemu.
Němečtí politici přiznávají, že jim nezbývá nic jiného než na několika frontách hasit požáry.
První frontou je dění v Kyjevě. Berlín usilovně pracuje na tom, aby patrné rozpory mezi prezidentem Petrem Porošenkem a premiérem Arsenijem Jaceňukem nebyly příliš hluboké. Aby se neopakovala deset let stará situace, kdy se rozhádali vůdci oranžové revoluce z roku 2004 Viktor Juščenko a Julija Tymošenková.
Jaceňuk je vůči Rusku radikálnější než Porošenko a říjnové volby posílily jeho pozici. Vedle něj vypadá Porošenko jako slabý politik, obávají se Němci.
Rozkol by hrál do karet Putinovi. "Musíme udělat vše pro to, aby spolupracovali. Nesmíme dopustit opakování Juščenka a Tymošenkové," uvedl pro Reuters už zmiňovaný představitel německé vlády.
Druhou frontou je to, co Němci nazývají masivní propagandistickou kampaní Kremlu. Tato kampaň slouží k tomu, aby se sympatizanti Ruska v Německu a jinde odklonili od linie Berlína a Washingtonu.
Ukázkou této kampaně je například rozhovor, který Putin poskytl televizi ARD. Odvysílán byl v předvečer vystoupení Merkelové v Sydney a ruský prezident hovořil velmi umírněně a smířlivě. Tvrdil, že cesta k vyřešení konfliktu na Ukrajině existuje.
Speciálně pro německé publikum hovořil o svém znepokojení nad etnickými čistkami na východní Ukrajině, které prý provádějí neonacisté se svastikami a symboly SS.
V rámci této kampaně také Kremlem financovaná televize RT začala vysílat tento měsíc v němčině. Německá média si naopak už měsíce stěžují na to, že jejich webové stránky jsou bombardovány proruskými komentáři. Německé zpravodajské služby tvrdí, že jde o organizovanou ofenzívu, řízenou Kremlem.
Putin se snaží Evropu rozdělit
"Putin má nástroje, jak ovlivnit mínění v Evropské unii. Dělá, co může a co umí, aby oslabil německou verzi událostí na Ukrajině," říká Ulrich Speck z výzkumného centra Carnegie Europe.
Známky rozkolu v německých řadách se už objevují. Bývalý šéf SPD Matthias Platzeck vyzval německou vládu, aby uznala ruskou anexi Krymu. Ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev je tento týden hostem skupiny Rusku nakloněných německých byznysmenů ve Stuttgartu.
Rusko také nabízí pomocnou ruku opozičním krajně pravicovým stranám v Evropě. Francouzská Národní fronta o víkendu potvrdila, že dostala půjčku devíti milionů eur od První česko-ruské banky, sídlící v Moskvě.
Ruská diplomatická ofenzíva činí snahu Německa o zachování evropské jednoty ohledně protiruských sankcí ještě složitější. První "várka" sankcí vyprší v březnu a bude třeba je obnovit. Němečtí politici říkají, že přesvědčit Itálii, Maďarsko nebo Slovensko o jejich pokračování bude těžké.
"Putin bude určitě zkoušet nalomit některé členy Evropské unie, jak se bude blížit březen," uvádí jeden z německých politiků.
Berlín nyní počítá s tím, že rozhodně nelze sankce vystupňovat a přitvrdit. Může se to ale změnit, pokud proruští separatisté zvětší své území na východní Ukrajině o koridor na Krym a ovládnou přístav Mariupol u Azovského moře.
Pro Merkelovou se z ukrajinské krize stává dlouhá hra, ve které Západ musí spoléhat na to, že škrcení ruské ekonomiky povede nakonec k tomu, že Putin ustoupí.
"Protože jsme vyloučili válku, někteří lidé si myslí, že si s námi mohou dělat, co se jim zlíbí. Nemohou," řekla Merkelová nedávno při projevu v kostele, ve kterém byla kdysi pokřtěna.
